Region střední a východní Evropy čelí výzvám nového globálního ekonomického prostředí

Podle prognóz skupiny UniCredit zůstávají perspektivy ekonomického růstu pro region CEE spíše pozitivní. Hlavní oblastí, v níž by se mohla změněná mezinárodní ekonomická situace projevit, je potenciální úvěrová krize. Na země střední Evropy bude mít změna globálních ekonomických podmínek pravděpodobně jen malý dopad. Větší riziko úvěrové krize je dle prognóz v jihovýchodní Evropě, Pobaltí a v zemích tzv. „Širší Evropy“. Potvrzuje se pozitivní výhled na sektorové úrovni; nejlépe si vede sektor středně vysoké technologie (medium-high technology) a sektor stavebnictví.

Země CEE čelí výzvám v důsledku hypotéční krize v USA

Hypotéční krize v USA změnila globální hospodářské klima. Ve světovém hospodářství tak nyní panuje větší nejistota spojená se zpomaleným růstem hospodářství v USA (kde možná dojde i k hospodářské recesi) a v eurozóně, a také s nižší likviditou a vyššími rizikovými náklady.

Region střední a východní Evropy (CEE) je ale podle nejnovější studie, kterou provedla New Europe Research Network skupiny UniCredit, v dobré pozici, aby mohl těmto novým výzvám čelit. V posledních letech bylo v tomto regionu dosaženo výrazného růstu zejména díky silné dynamice vývoje příjmů a aktiv domácností; ziskovost podniků v regionu je velká a k vysoké úrovni investičních poptávek přispívají rovněž infrastrukturní projekty. Silnou roli zde sehrál rovněž bankovní sektor, jenž ekonomický růst výrazně podpořil: finanční penetrace (měřena celkovým objemem úvěrů k HDP) se mezi léty 2000 až 2007 zvýšila z 23 % na 43 %.

„Existují zde ale zároveň určité faktory nerovnováhy, jimiž může do regionu proniknout mezinárodní krize likvidity,” uvedla Debora Revoltellová, hlavní ekonomka UniCredit Group a Bank Austria Creditanstalt pro střední a východní Evropu. V rámci procesu přechodu na tržní hospodářství některé země využívaly k financování domácího růstu zejména externí úspory. Silná spotřeba a investiční poptávka vedly k rychle rostoucímu deficitu běžného účtu těchto zemí. Ten byl financován prostřednictvím jednak přímých zahraničních investic, ale zároveň také zvyšováním vnějšího zadlužení. „V kontextu mezinárodního přeceňování rizikových nákladů by mohla závislost na externích financích vést k mírné úvěrové krizi – s tím, jak porostou náklady na financování ekonomik těchto jednotlivých států,“ dodává Debora Revoltellová. Podle expertů skupiny UniCredit ale střední a východní Evropu potencionální úvěrová krize ve větší míře nezasáhne. Pro Polsko, Slovensko, Českou republiku, Maďarsko a Slovinsko tak bude nejbližších letech hlavním problémem spíše udržení si konkurenceschop­nosti v důsledku omezených výrobních kapacit.

Státy jihovýchodní Evropy a Pobaltí ale může úvěrová krize do určitého stupně postihnout. Vzhledem k silnému růstu v posledních letech a obavám z přehřátí ekonomiky v těchto zemích by ale tato situace byla spíše v souladu se strategií místních centrálních bank, a mohla by být dokonce prospěšná v tom smyslu, že by upravila stávající nerovnováhu. Také státy tzv. Širší Evropy (Broader Europe) jsou k přeceňování rizikových nákladů, které nyní na mezinárodní úrovni probíhá, citlivé. K úvěrové krizi tak může dojít např. v Kazachstánu, v Rusku a na Ukrajině se mohou vynořit určité finanční problémy. „Jsme ale přesvědčeni, že pomocí dostupných zdrojů a cíleným úsilím se podaří v případě Kazachstánu udržet dlouhodobý potenciál jeho ekonomiky, a v případě Ruska a Ukrajiny pak odvrátit jakékoli zhoršení ekonomické situace jak v krátkodobém, tak i střednědobém horizontu,” dodává D. Revoltellová. Co se týče Turecka, pak tato země pravděpodobně nebude úvěrovou krizí postižena, ačkoli citlivě reaguje na volatilitu kapitálových trhů.

Celkově si země CEE vedou ekonomicky dobře, přestože vrchol růstového cyklu již mají za sebou. Pro roky 2008 a 2009 UniCredit odhaduje ekonomický růst v tomto regionu na 5,9 % resp. 5,6 % (přičemž odhad pro rok 2007 byl 6,6 %). „Změněná situace v globální ekonomice přináší nové výzvy, ale může zároveň přispět ke klidné korekci stávající nerovnováhy, což v řadě zemí bude bráno jako pozitivní signál,“ doplnila D. Revoltellová.

Potvrzuje se pozitivní výhled na sektorové úrovni

„Region CEE se stává jakousi továrnou Evropy a zpomalení růstu na celosvětové i evropské úrovni může tento proces ještě prohloubit,“ uvedla dále D. Revoltellová. “Mezinárodní firmy, které v tomto regionu působí, si totiž pravděpodobně budou chtít zachovat ziskovost a to právě maximalizací výhod, jaké plynou z přenesení produkce do zemí CEE. Na výrobní místa v těchto zemích se tak budou snažit převést další aktivity.“

Podle ekonomů mají pro období 2008 a 2009 jednoznačně nejlepší vyhlídky firmy ze sektoru středně vysoké technologie (medium-high tech) zabývající se výrobou investičních produktů a meziproduktů. „Tyto sektory charakterizuje vysoká produktivita, vysoká orientace na export a vyšší intenzita přímých zahraničních investic,“ říká Debora Revoltellová. Ve většině zemí CEE má také výborné perspektivy sektor stavebnictví a nemovitostí. Experti skupiny UniCredit Group věří, že tyto dva sektory budou mít i přes možnou úvěrovou krizi nadále pozitivní perspektivy. Místní trhy jsou z většiny ovlivněny místními podmínkami a nabídka zde musí stále překonávat rozdíl oproti západním zemím, jak se vytvořil v minulosti. Experti UniCreditu ale zároveň varují, že navzdory všeobecně pozitivním vyhlídkám pro tento sektor je nyní třeba volit více selektivní přístup k možným projektům v tomto sektoru.