Průzkum výše bankovních poplatků a přehlednosti sazebníků

I. Proč průzkum

Před několika dny skončila na portálu www.bankovnipoplatky.com anketa o nejslušnější banku v České republice pro rok 2006, která běžela na webu ve spolupráci s deníkem Metro a finančním serverem Měšec.cz více než dva měsíce. Do čtyř kategorií, které se týkaly nejvíce kritizovaných oblastí – výše bankovních poplatků, přehlednosti sazebníků, srozumitelnosti obchodních podmínek a servisu pro klienty – celkem přišlo 10 952 hlasů.

Vítězové jednotlivých kategorií tak, jak hlasovali návštěvníci webu:

  • Banka snejnižšími poplatky: Poštovní spořitelna
  • Banka snejpřehlednějším sazebníkem: Česká spořitelna
  • Banka snejsrozumitel­nějšími obchodními podmínkami: Česká spořitelna
  • Banka snejlepším servisem pro klienty: eBanka

Výsledky jsou zajímavé, vlecčemž i překvapivé. Zároveň je ale třeba brát vúvahu, že anketa je subjektivním vyjádřením názoru hlasujících, mnohdy i hlasujících zaměstnanců samotných bank. Právě proto jsme společně se serverem Měšec.cz udělali průzkum nákladů běžného klienta za bankovní služby a přehlednosti sazebníků. Tento průzkum, jako faktické zjišťování údajů z oficiálních zdrojů jednotlivých bank, by měl doplnit anketu o objektivní data a verifikovat výsledky ankety. Především na výši bankovních poplatků je nutné se podívat detailněji a podrobit tuto oblast průzkumu. Názory a pocity klientů jsou jednou věcí a skutečný stav v oblasti poplatkové politiky bank pak druhou, často zcela odlišnou věcí.

Cílem tohoto průzkumu bylo srovnat výši bankovních poplatků za běžné služby bank u typického či jinak řečeno průměrného klienta. Vprvní řadě proto bylo třeba identifikovat typického klienta a jeho poptávku po běžných bankovních službách. Poté vyčíslit náklady za tyto služby u jednotlivých bank a porovnat výsledné údaje. Nakonec posoudit přehlednost sazebníků, ze kterých jsme údaje čerpali do celkové tabulky.

II. Základní údaje

Průzkum se týkal 16 bank, které nabízejí základní, běžné (standardní) bankovní služby pro retailovou klientelu vČeské republice, a družstevní záložny FIO, která má přidělený bankovní kód a nabízí základní bankovní služby. Průzkum se zabýval účty fyzických osob, vkorunách. Jednotky se počítaly vměsíčních cyklech (pokud není uvedeno jinak).

Seznam bank:

BAWAG Bank CZ, Citibank, Česká spořitelna, Československá obchodní banka, eBanka, GE Money Bank, HVB Bank Czech Republic, IC Banka, Komerční banka, Oberbank AG pobočka Česká republika, Poštovní spořitelna, PPF banka, Raiffeisenbank, Volksbank CZ, Waldviertler Sparkasse von 1842 pobočka, Živnostenská banka a Fio družstevní záložna.

Průzkum cen bankovních služeb se tvořil na základě rozboru sazebníků a to kalkulací ideálního „balíčkového“ účtu, který vyhovoval daným parametrům typického klienta se zahrnutím dalších nákladů (v případě, že balíček nezahrnoval všechny služby).

III. Typický (průměrný) klient

Na základě údajů od bank snejvětším počtem klientů byl vytvořen typický klient sprůměrnou poptávkou po bankovních službách. Tyto údaje byly pro přehlednost a pro účely snadného srovnání a kalkulace zaokrouhleny na celá čísla.

Je pochopitelné, že se individuální potřeby klientů liší a že se průměrný klient liší podle druhu banky. Různé banky se zaměřují na různý klientský segment – některé se specializují na bohatší klientelu, jiné na širokou veřejnost, některé preferují přímé bankovnictví, jiné rozšiřují síť poboček. Rozdílnost klientely je dána též poplatkovou politikou. Pokud se banka zaměřuje na movitější klienty, nasadí často vysoké základní poplatky, z nichž slevuje v případě, že klient má vyšší zůstatky na účtech, vysoké obraty či přijaté platby. Proto srovnání bankovních poplatků podle „typického“ klienta není úplně přesné. Přesto nám toto srovnání umožní získat základní přehled o cenové hladině jednotlivých bank.

Služby využívané „typickým“ klientem:

  • Vedení účtu
  • Výpisy 1× měsíčně poštou
  • Příchozí platby: 3×
  • Vklad v hotovosti: 1×
  • Odchozí platby:
    • Trvalý příkaz: 2× (1 zadán na přepážce, 1 elektronicky; 1 do vlastní banky, 1 do cizí)
    • Příkaz k úhradě: 3× (1 zadán na přepážce, 2 elektronicky; 1 do vlastní banky, 2 do cizí)
    • 2× ročně změna trvalého příkazu
  • Výběry na přepážce: 1×
  • Výběr z bankomatu: 3× (2× z bankomatu vlastní banky, 1× z cizí)
  • Platby u obchodníka: 2×
  • Platební karta: 1× (elektronická)
  • Přímé bankovnictví: 1×

IV. Výše bankovních poplatků

Průzkum jasně dokládá, že používat běžný účet vmomentě, kdy využíváte služeb alespoň jako průměrný klient, se nevyplatí. Náklady na běžný účet a všechny ostatní položky jsou vprůměru o 10% dražší než náklady za balíčkové účty. Jinak náklady typického klienta se pohybují vrozmezí od 150 Kč do 500 Kč vzávislosti na druhu účtu a banky.

Vkategorii o banku snejnižšími bankovními poplatky zvítězila spřehledem Poštovní spořitelna. A výsledek ankety nebyl daleko od reality. Podle našeho průzkumu patří Poštovní spořitelna mezi nejlevnější banky. Nepočítáme-li účet Beta u PPF banky, který je pro zaměstnance společností, které mají u PPF banky účet, tak je Poštovní spořitelna druhou nejlevnější za WSPK.

Mezi ty levnější bankovní domy tedy můžeme zařadit Poštovní spořitelnu, WSVP, PPF, IC banku a družstevní záložnu Fio. Do střední kategorie by se daly začlenit Česká spořitelna, BAWAG, Oberbank a ČSOB. Dá-li se to tak nazvat, tak ve střední vyšší kategorii nalezneme GE Money, HVB Bank, Komerční banku, eBanku, Raiffeisenbank, Volksbank, Živnostenskou banku. Do nejvyšší nákladové kategorie patří Citibank.

Přehledný seznam bank a výši nákladů naleznete vpřiložené tabulce a grafu.

V. Přehlednost sazebníků

Titulku by spíše odpovídalo slovo nepřehlednost bankovních sazebníků. Vyhledávat vsazebnících některých bank a doplňovat tabulku jednotlivými poplatky byl doslova horor. Sazebníky jsou sice už dnes na webových stránkách bank lehce knalezení, ale vyznat se vnich je opravdu náročné. Při zkoumání jednotlivých sazebníků jsme narazili na několik komplikací, které lze zobecnit do pěti základních skupin:

1) Sazebníků je většinou vrámci jedné banky příliš mnoho a často se navzájem propojují, aniž by byla zcela jasná logika a smysl.

2) Nepřehledně se prolíná běžný účet sbalíčkovými účty a mnohde není úplně zřejmé co je a není součástí balíčku a kde je nutné přičíst poplatek za další služby.

3) Některé poplatky se skládají ze dvou a někdy dokonce i ze tří položek, které jsou na různých místech vsazebníku, takže kvýsledné cifře za danou službu lze dojít dosti komplikovaně.

4) Vzniká určité zmatení vpojmech a označeních jednotlivých služeb, které se mezi bankami občas liší zcela zásadně.

5) Existuje řada výjimek, dalších dodatečných podmínek, které je nutné splnit, aby uvedená cena za službu byla skutečně voné výši. Často jsou tato další kritéria vjiné části sazebníku. U některých položek ani není možné dojít kvýsledku, neboť poplatek je takříkajíc flexibilní.

Co je pozitivní, že jsou ve většině případů srozumitelně oddělené od sebe sazebníky pro účty pro fyzické osoby a pro podnikatele.

Půjdeme-li dovnitř jednotlivých sazebníků, za nepřehledné lze považovat například sazebníky České spořitelny. Což je ale dost pikantní vzhledem ktomu, že právě tato banka zvítězila vkategorii „banka snejpřehlednějším sazebníkem“. Zrovna vtéto kategorii se podle našeho názoru příliš neshoduje hlasování návštěvníků webu srealitou. Pár konkrétních příkladů:

Ad 3) Za příkaz kúhradě sice zaplatíte podle sazebníku 8 Kč, ale vjeho další části se dozvíte, že za zpracování platebního příkazu na přepážce si banka naúčtuje dalších 45 Kč, a pokud jde o příkaz do jiné banky, tak ještě navíc 2 Kč za mezibankovní transakci (to se týká také například eBanky). Pokud tedy na přepážce dáte příkaz kúhradě do jiné banky, úhrnem zaplatíte 55 Kč. Takovou částku, ale nikde vsazebníku nenajdete. Když ale místo přepážky zvolíte vhození příkazu k úhradě do sběrného boxu, 45korunový příplatek za zpracování příkazu neplatíte.

Ad 5) Vedení sporožirového účtu je sice údajně zdarma, ovšem na jiném místě se dozvíme, že pokud bude vedení účtu bez sjednaného přímého bankovnictví (jinak cena za tuto službu 25 Kč), bude stát 20 Kč. Takže vpraxi za vedení sporožirového účtu se něco zaplatit musí tak jako tak. Obdobný svízel je i u poplatků za výpisy – ty banka sice zpravidla nabízí v jisté frekvenci v rámci vedení účtu zdarma, připlatíte si ale poštovné (zpravidla 7,50 Kč, v případě rozsáhlejšího výpisu i více).

Pokud například chcete vybírat na přepážce peníze, poplatek činí 23 Kč. Jinde je ale uvedeno, že ktéto částce je třeba připočíst 30 Kč u výběru do 15.000 Kč a nad 500.000 Kč. Zejména tedy u malých výběrů, u nichž lze výběr provést v bankomatu, je poplatek dosti značný.

Při výběru zcizího bankomatu zaplatíte 25 Kč a ktomu je třeba přičíst 0,5% zvybírané částky, což je vzhledem ktomu, že jde o využívání platební karty (k čemuž banky nabádají před vybíráním na pobočce) u typické retailové banky, poplatek celkem vysoký. Na druhé straně je pravdou, že Česká spořitelna má nejhustší bankomatní síť, takže je velká pravděpodobnost, že klient na nějaký narazí a nebude využívat „cizí“ bankomat.

Zajímavé či spíše groteskní věci ale najdeme i u jiných bank. Například ČSOB má poplatek za vklad hotovosti na účet sice jen 4 Kč, ale dále se dočteme, že pokud tento vklad uskuteční třetí osoba (nemajitel účtu) je tento poplatek už 30 Kč. U eBanky se sice uvádí, že zaslání výpisu je zdarma, ale později se dočteme, že sestavení výpisu stojí 9,70 Kč a telekomunikační operace (tedy pošta) dokonce 20 Kč. Ve skutečnosti tak za zaslání výpisu zaplatíme bezmála 30 Kč.

Zvláštní způsob zveřejnění sazebníku praktikuje Volksbank. Na svých stránkách ho má ve formátu PDF, ovšem rozdělený do částí Sazebník poplatků, Komentář k sazebníku a dvou dodatků, což klienta přivádí k tomu, že informace hledá v několika souborech. Volksbank je též „jedinečná“ ve způsobu účtování poplatků za příchozí platbu, kde u platby došlé v rámci banky účtuje 3 Kč, byla-li platba zadána elektronicky, v jiném případě si klient jednou tolik připlatí.

Zajímavým zjištěním též je, že se výše zaplacených poplatků v rámci jedné banky u různých produktů v některých bankách příliš neliší. Typickou ukázkou je Komerční banka, za jejíž produkty Ideal konto, Perfekt konto a Expres konto „typický klient“ zaplatí mezi 302 Kč a 307 Kč měsíčně.

O přehlednosti či nepřehlednosti sazebníků našich bank autenticky vypovídá samotná tabulka. Aby byla opravdu plnohodnotná, lehce použitelná i po případných změnách cen, museli jsme do ní vtělit základní cenu a veškeré další informace, doplňující údaje, odvozující data pak přidat buď do poznámky přímo v daném okně tabulky a nebo pod tabulku. Množství těchto poznámek, dodatků, podmínek a upřesnění tak nejlépe a zcela objektivně ilustruje složitost a přehlednost sazebníků.

Patrik Nacher, www.bankovnipoplatky.com
Petr Zámečník, www.mesec.cz