Pro Čechy je stejně důležitá výše úrokové sazby jako vztah s bankou

[Tisková zpráva] Více než polovina Čechů by na spořicím účtu chtěla úrok přesahující 3 %.

Češi požadují vysoké zhodnocení na svých spořicích účtech, ale při výběru konkrétní nabídky bank hraje stejnou roli jako výše úroku i vztah k bance. Klienti tak nehledají jen dobrou aktuální nabídku, ale i spolehlivého partnera – banku.  Vyplývá to z nezávislých výzkumů, které si nechala zpracovat ČSOB. Z těchto průzkumů je také patrné, že 37 % Čechů by na spořicím účtu chtělo úrok ve výši 3 – 4 %, až o procento více by si přála další pětina Čechů. Klienti ČSOB jsou ve svých očekáváních realističtější – pro 40 % z nich je důležitější vztah s bankou a její nabídka než výše úrokové sazby. Spořicí účty vnímají jako prostředek pro uchovávání likvidní rezervy, nikoliv hlavního nástroje zhodnocování peněz.

„Velmi vysoké procento Čechů chce mít na svých spořicích účtech zhodnocení vyšší, než je na trhu reálně možné. I přesto není mnoho lidí, kteří jsou ochotni kvůli aktuálním akčním nabídkám bank na spořicích účtech měnit svoji banku. Jeden důvod může být i to, že právě sazby na spořicích účtech jsou vyhlašované a mohou se kdykoliv změnit. Jak vyplývá z výzkumů, druhým důvodem je to, že je pro Čechy stejně důležitý vztah s danou bankou, jako samotné zhodnocení,“ komentoval výsledky výzkumu Pavel Kratochvíl, výkonný manažer segmentu Spoření a investice ČSOB. Vztah s bankou je podle výsledků výzkumu  důležitější než například poplatky, možnost mít peníze k dispozici bez sankcí, dostupnost pobočky, či chování klientských pracovníků dané banky. Tyto parametry se všechny zařadily až po vztahu s bankou, která je zárukou bezpečného uložení peněz klientů.

„Klienti ČSOB vnímají spořicí účet jako likvidní rezervu. Díky kvalitní práci našich poradců už umí naši klienti rozkládat své peníze na dlouhé a krátké. Čtvrtina jich rozkládá své peníze mezi spořicí účty, terminované vklady a podílové fondy. Další čtvrtina pak využívá kromě běžného účtu i termínované vklady a podílové fondy. Ví, že tak dosáhnou zajímavějšího zhodnocení, než kdyby vsadili pouze na jednu kartu,“ dodává Pavel Kratochvíl.

Výzkumy ČSOB také ukazují, že lidé nejčastěji vybírají nové spořicí produkty tehdy, když dokáží našetřit více peněz ze svého příjmu. Nejvíce jsou využívány stavební spoření, penzijní připojištění a poté spořicí účty a termínované vklady. Při výběru konkrétních produktů pro zhodnocování peněz volí mladší lidé spíše investice, starší spíše depositní produkty.

Když srovnáme průměrný věk klienta, který investuje do akciových fondů (49 let) a klientů spořících na depositních produktech (57 let), je zde rozdíl osmi let. „Mladší lidé mají menší strach z rizika a jsou více ochotni zkoušet nové věci. Starší lidé zase upřednostňují bezpečí a jistotu. I oni si mohou v naší nabídce vybrat i z investičních produktů – nejčastěji volí zajištěné fondy,“ dodal Pavel Kratochvíl, výkonný manažer segmentu Spoření a investice ČSOB.  

Ačkoliv v dnešní době banky nabízí nesčetné množství možností, kam své peníze investovat, tak stále u Čechů převládá myšlenka, že je lepší mít všechny svoje peníze na běžném účtu. Přes 34 % lidí na tomto druhu účtu má nejvíce svých peněz a pro 40 % lidí je na druhém místě v objemu uložených peněz.