Přední hráči světového průmyslu mění vztah ke svým dodavatelům. Prioritou však nadále zůstávají náklady.

[Tisková zpráva] Většina předních průmyslových společností stále považuje za prioritu při řízení dodavatelských řetězců náklady. Je tomu tak přesto, že zvýšená pozornost věnovaná nákladům v mnoha případech narušila dobré vztahy s dodavateli.

Mezi lídry oboru se zároveň začínají objevovat zcela nové strategie řízení dodavatelských řetězců, jež jim mají pomoci lépe řídit rizika a získat konkurenční výhodu. Tyto informace přináší aktuální studie celosvětové sítě poradenských společností KPMG.

Studie nazvaná Global Manufacturing Outlook – Relationships, Risk and Reach vychází z průzkumu mezi dvěma sty vysoce postavených představitelů především leteckého a hutního průmyslu v Severní Americe, Západní Evropě a oblasti Asie a Pacifiku. Předmětem průzkumu byly především změny v řízení dodavatelských řetězců způsobené ekonomickou nejistotou.

Ukázalo se, že náklady jsou ve vztahu k dodavatelům stále v centru pozornosti více než 66 procent respondentů. 63 procent dotázaných se však zároveň domnívá, že by se pozornost měla věnovat i dalším – nefinančním – ukazatelům. Celých 38 procent pak připouští, že jejich zpřísněné požadavky na snižování nákladů poškodily jejich dobré vztahy s dodavateli.

Nové strategie

Mnohé společnosti začínají aplikovat zcela nové metody řízení svých dodavatelů. Přizpůsobují se tak současnému ekonomickému klimatu, kdy se velké množství faktorů  dříve považovaných za rizikové stává takřka normou. Tyto nové přístupy – spíše strategické než taktické – se mohou do budoucna profilovat jako příklady „best practice“.

Při rozhovorech se zástupci největších průmyslových hráčů (například Philips, Rolls – Royce nebo Tata Chemicals) vyšlo najevo, že tyto firmy již nové strategie řízení dodavatelských řetězců začaly implementovat. Podle výsledků průzkumu tyto společnosti plánovitě budují pevnější vztahy se svými dodavateli – zapojují je do inovativní spolupráce, do těch klíčových strategicky investují nebo si dodávky, u kterých je to možné, obstarávají samy „in house“. Díky kombinaci regionálních a globálních dodavatelských zdrojů pak dosahují optimálního mixu rychlosti, kvality a nákladů.

„Rozhodování ohledně zdrojů bývala dříve rutinní záležitost – zakázku získal ten, kdo uměl vyrobit nejlepší komponent za nejnižší cenu,“ komentuje situaci Petr Škoda, Partner ve společnosti KPMG Česká republika. „Dnes už tomu tak ale není. Nejúspěšnější budou společnosti, jejichž dodavatelský řetězec bude adaptabilní a flexibilní.“

Méně dodavatelů, užší vztahy

Pro přední průmyslové podniky jsou klíčové pevné a silné vztahy s dodavateli. Více než polovina respondentů uvádí, že v nejbližších dvou letech uzavřou mnohem více dlouhodobých smluv. Dodavatelů, kterých se tyto smlouvy budou týkat, však bude mnohem méně než v minulosti. I u tohoto typu spolupráce přitom zůstávají hlavním ukazatelem náklady.

Důležitější než délka trvání spolupráce mezi průmyslovými firmami a jejich dodavateli je ale její hloubka a pevnost. Přes 50 procent účastníků průzkumu plánuje mnohem užší spolupráci se svými dodavateli na produktové inovaci, výzkumu a vývoji či snižovaní nákladů.

„Budou-li firmy nahlížet na vztahy s dodavatelskými řetězci jako na strategické partnerství, může jim to pomoci zachovat kontinuitu dodávek, zlepšit plánování poptávky a zdokonalit mechanismus dopravy zboží přímo k zákazníkovi,“ hodnotí tento přístup Petr Škoda.

Nový pohled na řízení rizik

Nový postoj zaujímají firmy také k řízení rizik, výzkumu a vývoji a duševnímu vlastnictví. 26 procent respondentů vnímá ochranu duševního vlastnictví jako jednu z nejrizikovějších oblastí, zároveň však chápou dodavatelsko-odběratelskou spolupráci na inovacích v oblasti duševního vlastnictví jako velice lukrativní záležitost. Nutnou podmínkou je však zachování správného fungování řízení rizik.

Z geografického hlediska je v oblasti ochrany duševního vlastnictví podle průzkumu nejrizikovější zemí Čína. Respondenti na ni stále nahlížejí jako na místo vhodné pro koncovou výrobu zboží, u kterého není tak velká pravděpodobnost krádeže duševního vlastnictví, nebo pro montovny a skladovací prostory. Na druhé straně jsou tu ale společnosti (například již zmíněný Philips), které mají v Číně několik společných inovačních projektů i patentů a profitují z dynamicky se rozvíjející čínské technologické i personální základny. I zde jsou však hlavním důvodem nízké náklady.