Vindobona: Před 30 lety skončila sláva motorových expresů, dnes je nahrazují klimatizované soupravy

Jeden z nejslavnějších mezistátních expresů Evropy Vindobona změnil před 30 lety tvář. Charakteristické lehké motorové jednotky, podle kterých bylo možné Vindobonu rozeznat od ostatních vlaků, byly nahrazeny klasickými vagóny a lokomotivami. Dnes je více než padesátileté tradiční spojení Berlína, Prahy a Vídně zařazeno do systému rychlých a komfortních vlaků EuroCity. Souprava je sestavena z moderních klimatizovaných vagónů českých, rakouských a německých železnic. Od prosince bude patřit mezi evropské denní mezistátní expresy s nejdelší trasou, více než 1 500 kilometrů.

Expres Vindobona začal jezdit mezi Berlínem, Prahou a Vídní v roce 1957. Od počátku se odlišoval od jiných vlaků svojí rychlostí, nasazením lehkých motorových jednotek a patřil mezi nemnoho přímých spojů, které překračovaly neproniknutelnou „železnou oponu“. Jednalo se o jeden z mála vlaků východní Evropy, který měl charakter luxusních západoevropských expresů TEE (TransEuropExpres). Od počátku provozu do roku 1979 se cestující setkali s různými typy souprav od německých předválečných motorových vlaků typu Hamburg a Leipzig, několika typů motorových jednotek tehdejších Československých státních drah (ČSD) až po rakouské vlaky označené „Blauer Blitz“ (Modrý blesk). Nejcharakteris­tičtější soupravou pro Vindobonu se staly poslední motorové jednotky bývalých východoněmeckých železnic DR (viz fotografická příloha). Na tehdejších socialistických železnicích nabízely nebývalý komfort srovnatelný s vlaky západoněmeckých drah DB.

Motorové vlaky byly v roce 1979 nahrazeny klasickými soupravami z běžných rychlíkových vozů a lokomotiv. Těch se během jedné cesty mezi Berlínem a Vídní vystřídalo v některých obdobích téměř deset. V roce 1980 dokonce zajišťovala dopravu Vindobony přes česko-rakouskou hranici z Českých Velenic do Gmündu dokonce parní lokomotiva. Šlo tak o poslední expres v západní Evropě vedený parní lokomotivou. Situace se zlepšila až po „Sametové revoluci“, kdy se na Vindoboně objevily moderní klimatizované vozy a také výměn lokomotiv ubylo. V současné době je souprava EuroCity Vindobona sestavena z klimatizovaných vozů českých, rakouských a německý železnic. Vlak nabízí jídelní vůz s bistrem. I ve vozech 2. třídy mají cestující k dispozici elektrické zásuvky 230 V pro dobíjení notebooků nebo mobilních telefonů. Ve vlaku jsou také speciální místa pro vozíčkáře včetně bezbariérového WC a ve vlaku je možná také přeprava jízdních kol. Souprava na některých místech své trasy dosahuje až dvou set kilometrovou rychlost a v jejím čele se mezi Prahou a Vídní objevuje např. i jedna z nejmodernějších evropských lokomotiv Taurus. Tento typ je držitelem světového rychlostního rekordu elektrické lokomotivy s rychlostí 357 km/h (viz. fotografická příloha).

Vindobona jezdila od počátku provozu až do roku 1992 po trase Berlín – Drážďany – Praha – Tábor – Vídeň. Více než 700 kilometrů dlouhou trať projela v 70. letech za téměř 12 hodin průměrnou rychlostí okolo 60 km/h. V polovině 80. let se jízdní doba dokonce protáhla na téměř 13 hodin. Výrazněji se situace změnila až na počátku 90. let přesměrováním Vindobony na trasu Berlín – Praha – Brno – Vídeň. Přestože nová trasa byla s téměř 800 kilometry delší, doba jízdy klesla pod 10 hodin a průměrná rychlost se zvýšila na přibližně 80 km/h. V letošním roce jí cesta mezi Berlínem a Vídní trvá přibližně 9,5 hodiny s průměrnou rychlostí kolem 84 km/h, přitom na českém území jsou tyto hodnoty vyšší a Vindobona patří mezi nejrychlejší vlaky ČD. Celkem 440 kilometrů z Děčína do Břeclavi urazí za 4 hod. 56 min. rychlostí přibližně 90 km/h. Mezi Brnem a Břeclaví, kde je povolena maximální rychlost až 160 km/h, je průměr včetně rozjezdu, brždění a pomalé jízdy přes rozsáhlý areál brněnského a břeclavského nádraží dokonce 107 km/h.

Trasa Vindobony se během uplynulých 50 let také několikrát změnila. V Berlíně, Vídni i v Praze zajížděla postupně na několik různých nádraží, mezi Prahou a Vídní využívala 35 let trať přes Tábor, později přes Havlíčkův Brod a Brno a nyní přes Českou Třebovou a Brno. Od roku 2001 byla její trasa prodloužena na sever z Berlína do Hamburku. Od prosince letošního roku se pak stane mezistátním denním expresem sestaveným z klasických vozů s jednou z nejdelších tras v Evropě. Zajistí přímé spojení Hamburku, Berlína, Prahy, Brna, Vídně a jihorakouského Villachu po trati dlouhé přes 1 500 kilometrů. Tuto transkontinentální trať urazí za necelých 16 a půl hodiny.

Vindobona dnes zajišťuje moderní a rychlé spojení Prahy s Berlínem a Hamburkem na severu Evropy, Vídní a nově od prosince 2009 také Villachem v Rakousku. Cesta z Prahy do Berlína trvá přibližně 4 a půl hodiny, do Hamburku pak 6 a ¾ hodiny a do Vídně 4 a půl hodiny. Vlak je sestavený z moderních klimatizovaných vagónů a cestující si může vybrat mezi klasickými oddíly nebo velkoprostorovými vagóny. Vindobona je vybavena pro pohodlné cestování vozíčkářů a cyklistů. Ve spoji lze využít také výhodné jízdenky eTiket v ceně 19 Euro z Prahy do Vídně, 29 Euro z Prahy do Berlína nebo z Brna do Drážďan, 39 Euro z Brna do Berlína či z Prahy do Hamburku a 49 Euro z Brna do Hamburku.

Expres Vindobona je pojmenovaný latinským názvem rakouské metropole Vídně.