Pracovních neschopností v prvním pololetí výrazně ubylo

V letošním prvním pololetí se snížil počet ukončených pracovních neschopností (PN) oproti stejnému období roku 2008. Česká správa sociálního zabezpečení jich evidovala celkem 852 458.

To je o 29,6 % (o 359 986) ukončených pracovních neschopností méně než za první pololetí minulého roku. Tehdy se jednalo celkem o 1 212 444 ukončených pracovních neschopností. Nejvíc lidí, kteří pobírali nemocenské, ubylo v Libereckém kraji – bylo jich o 105 493 méně než v 1. pololetí 2008, tedy celkem 38 444 a ve Středočeském kraji – zde jich ubylo o 40 323 oproti 1. pololetí roku 2008, kdy se jednalo o 137 418 PN.

K 30. 6. 2009 také meziročně ubylo prostonaných dnů. A to ve všech krajích. Celkem jich bylo 41 750 769. To je o 13,5 % méně než ve stejném období roku 2008, kdy ČSSZ evidovala celkem 48 298 838 prostonaných dnů. K největšímu meziročnímu poklesu prostonaných dnů došlo v Libereckém kraji, a to o 70,4 %, tedy o 4 681 470 dnů na celkem 1 963 976 dnů.

Prodloužila se doba trvání jedné pracovní neschopnosti. Průměrně trvala jedna PN 48,98 dne, což je o 9,14 dne více než ve stejném období loni. Nejdelší průměrná doba trvání jedné PN – 59,11 dne byla ve Zlínském kraji, naopak nejkratší v Praze, a to 35,94 dne.

Průměrně déle byly v 1. pololetí 2009 nemocné ženy – 50,30 dne, u mužů jedna pracovní neschopnost trvala cca 47,59 dne. Nejdelší průměrnou dobu jedné PN u žen vykázala věková skupina od 50 do 59 let (63,81 dne), u mužů pak kategorie nad 60 let (74,06 dne). Naopak nejkratší dobu byla průměrně nemocná věková skupina do 20 let (muži 20,95 dne, ženy 28,71 dne).

Nejčastěji lidé v prvním pololetí 2009 stonali s nemocemi dýchací soustavy. Celkem ČSSZ evidovala kvůli tomuto onemocnění 315 305 ukončených PN, 5 771 716 prostonaných dnů a jedna průměrná PN trvala 18,31 dne. Mezi nemoci dýchací soustavy patří i akutní infekce dýchacích cest – ty v prvním pololetí letošního roku znamenaly 241 881 případů ukončených pracovních neschopností, 4 182 155 prostonaných dnů a průměrně jedna taková PN trvala 17,29 dne. Častá jsou také onemocnění pohybové soustavy. V 1. pololetí 2009 si vyžádala celkem 165 408 ukončených pracovních neschopností, 12 471 001 prostonaných dnů a průměrně trvala 75,40 dne.

Vliv na snížení pracovní neschopnosti má mimo jiné skutečnost, že od 1. 1. 2009, podle nového zákona o nemocenském pojištění, prvních 14 dní pracovní neschopnosti dostane zaměstnanec od svého zaměstnavatele náhradu mzdy. A to za pracovní dny a jen v době trvání pracovního vztahu, přičemž se náhrada mzdy vyplácí od čtvrtého pracovního dne. Od 15. kalendářního dne pracovní neschopnosti vyplácí nemocenské OSSZ/PSSZ/MSSZ. Změnil se také výpočet nemocenského. Denní vyměřovací základ pro výpočet dávek nemocenského pojištění se redukuje – částka do 786 Kč se po celou dobu pobírání nemocenského započítává z 90 %, částka od 786 Kč do 1 178 Kč se počítá ze 60 % a částka od 1 178 Kč do 2 356 Kč se započítává z 30 %.