Politici dostali před volbami poučnou lekci od ekonomů

[Tisková zpráva] Na téma „Ekonomika versus politika aneb VOLBY 2010“ se v pondělí v pražském TOP HOTELu sešlo VII. Fórum Zlaté koruny. Lídři hlavních politických stran Petr Nečas (ODS), Miroslav Kalousek (TOP 09), Cyril Svoboda (KDU-ČSL), Miloš Zeman (SPOZ) a Ondřej Liška (SZ) na něm diskutovali o ekonomických prioritách, s nimiž jdou jejich strany do voleb. Účast na fóru odmítl lídr ČSSD Jiří Paroubek.

V úvodu připomněl ředitel Zlaté koruny Pavel Doležal slova Tomáše Bati, kterými reagoval na krizi v roce 1932 a viděl v ní morální selhání společnosti. Političtí lídři pak představili hlavní témata, s nimiž jdou jejich strany do letošních voleb. Miroslav Kalousek (TOP 09) uvedl nutnost snižování deficitu veřejných financí a zpřehlednění daňového systému. Ondřej Liška (SZ) upozornil na tři oblasti opatření, která mají zajistit, abychom se v budoucnosti vyhnuli současným problémům zejména v oblasti zadlužení. Petr Nečas připomněl, že ODS zaměřuje své priority na státní rozpočty a prosazení reforem důchodového systému a zdravotnictví. Cyril Svoboda (KDU-ČSL) opět zdůraznil nutnost snižování deficitu a podporu nezaměstnanosti. Miloš Zeman naznačil, že řešením, které navrhuje SPOZ, je podpora investic na úkor spotřeby.

Do diskuse VII.Fóra Zlaté koruny, jehož generálním partnerem byla Citibank, se zapojilo 26 ekonomů, podnikatelů a manažerů. V prvním bloku diskuse se dotazy ekonomů zaměřily na problém udržitelnosti veřejných financí. Ekonom Jan Mládek upozornil, zda politici vědí o hlubokých propadech penzijních fondů ve světě a o tom, že největší nárůst deficitu nastal již v polovině devadesátých let ze vlády ODS. M. Kalousek upozornil, že dokud bude deficit pojat strukturálně tak jako nyní, nikdy nebude vyrovnaný. Aleš Michl z Raiffeisenbank připomněl, že řada zemí v minulosti zbankrotovala i při nižším dluhu než 20 %. Podle C. Svobody nemůže jít při sestavování rozpočtu jen o účetní položky, ale je třeba zachovat jeho sociální rozměr. Podle M. Kalouska bychom problém veřejných financí vyřešili a bankrot odvrátili, pokud bychom dosáhli vyrovnaných rozpočtů kolem roku 2015.

Jiří Šimek ze společnosti Citfin se zeptal, zda politici souhlasí s tím, aby EU dohlížela na rozpočty členských zemí. Na to odpověděl M. Zeman, že sestavování vyrovnaného rozpočtu je pro naši vládu obtížné a spíše než racionální záležitostí je bojem politických stran. Ekonomický expert ODS Martin Kocourek zavedení pravidel EU v této oblasti uvítal. Jaké jsou pro politiky prioritní kroky k odstranění deficitu veřejných financí, se zeptala Bohuslava Šenkýřová, rektorka Vysoké školy finanční a správní. Politici potvrdili nutnost strukturálních změn, rozpočtové disciplíny, zvýšení rozpočtových příjmů a snížení výdajů a vedle toho kontrolu veškerých výdajů státu.

Na způsob sestavování rozpočtu upozornil investiční bankéř Ondřej Jonáš. Podle něj se neumíme rozhodovat podle společenské návratnosti investic a špatně volíme priority, do nichž vláda investuje. Podle M. Zemana nemáme dlouhodobý prognostický výhled efektivnosti investic. ODS podle M. Kocourka nechce sestavovat rozpočet podle deficitu, ale podle výdajových stropů. Ani poslední vláda podle C. Svobody nedokázala strategicky určit prioritní investice. Z facebooku zazněla otázka, jak chtějí politici předcházet ekonomickým krizím? Podle M. Zemana bychom neměli vystavovat krachům finanční sektor. Podle M. Kalouska můžeme být připraveni na krizi tím, že budeme mít v pořádku státní rozpočty. Podle O. Lišky je to konkurenceschopnost provázaná se vzděláním a vědou. Podle P. Nečase to není regulace, ale podpora podnikání a ekonomického růstu. C. Svoboda volá po rozpočtech disciplinovanějších v době krize.

Prof. Milan Zelený řekl, že se bavíme o krizi, ale mezi tím probíhá velká transformace díky růstu produktivity práce a tím se zvyšuje nezaměstnanost. Kdy a jak chtějí politici za této situace vytvářet nové pracovní příležitosti? To však podle O. Lišky nemůže dělat stát, který tomu může jen napomáhat, např. reformou školství, vědy atd. Podle P. Nečase potřebujeme obecné podmínky, jako je kvalifikovaná pracovní síla a flexibilní trh práce. C. Svoboda navrhuje rekvalifikace a zlepšení pracovního práva. Dále říká, že vláda, která hodí za hlavu znalostní ekonomiku, hází za hlavu svou největší šanci. Podle M. Zemana stát nejen nevytváří pravidla, ale je i významným investorem. Podle M. Kalouska svou rozpočtovou politikou nepodporujeme nic a to je třeba změnit. Stát podle prof. Zeleného ovlivňuje padesát procent pracovních míst, jde tedy o vážnou věc.

Martin Kupka z ČSOB se zeptal, co politici rozumějí pod pojmem solidarita a zda je u nás dnes solidarita dostatečná. Podle P. Nečase má solidarita zabránit pádu do chudoby, nemá být všeobjímající a devastující rozpočty. Podle C. Svobody je znakem soudržnosti společnosti, proto je nutné sáhnout i k progresi daní. Podle M. Zemana existuje nedostatečná solidarita na příjmové straně a přebujelá na výdajové straně. Podle O. Lišky je solidarita výrazem odpovědnosti ve společnosti, souhlasí rovněž s progresivní daní.

Prof. Kamil Janáček z Komerční banky varoval před snížením ratingu České republiky. Jako příklad uvedl Řecko postižené zdražením a znehodnocením vládních dluhopisů. Do tří měsíců se o tom, jakou budeme mít vládu, bude rozhodovat i v případě ČR. M. Zeman je podle svých slov pesimista, pokud jde o budoucí vládu a její postoje. Populističtí politici se dostanou do kleští a nebudou chtít okamžitě odvolat své sliby. P. Nečas si myslí, že vláda po volbách vznikne rychle, protože na ni bude velký ekonomický tlak. Odhaduje to na dobu jednoho měsíce.

Prof. Michal Mejstřík se zabýval zvýšením konkurenceschop­nosti, která leží již ve fiskální politice a vládních reformách. Jako další uvedl příklad Řecka, které si nevytvořilo zdroje pro rozvoj vzdělání a vědy. Na to, jak vidí nyní politici přijetí eura, se zeptal analytik Next Finance Vladimír Pikora. O. Liška si myslí, že společná měna je pro nás perspektivní a měli bychom usilovat o splnění kritérií pro její přijetí. Na přijetí termínu eura se však politici neshodnou. Petr Zahradník z České spořitelny se zeptal, jak chtějí politici dále vyjednávat o příjmech České republiky v rámci Evropské unie. P. Nečas si myslí, že se nemá zvyšovat výše evropského rozpočtu vzhledem k HDP jednotlivých zemí. Připomínka byla i k vyjednání spravedlivějších podmínek pro české zemědělce a zjednodušení rozvojových programů.

Další část diskuse byla věnována problému nezaměstnanosti a jejím snižování. Podle P. Nečase má růst HDP vliv na růst nezaměstnanosti. Do roku 2030 ubude 750 00 lidí v produktivním věku, otázka je, jak tento propad chceme nahradit v růstu HDP. Prof. Vladimíra Dvořáková z VŠE položila politikům otázku, která opatření proti korupci považují za nejdůležitější. Upozornila i na to, že většina případů odhalené korupce zůstane nepotrestána. P. Nečas souhlasil, že v boji v potírání korupce je zapotřebí větší transparentnosti, jde i o posílení útvarů boje s korupcí u policie a na státním zastupitelství. M. Zeman prosazuje zákony o prokazování majetku, domnívá se, že největším nebezpečím je korupce vysokých policistů, státních zástupců a soudců.

Prezident Agrární komory Jan Veleba uvedl, že české zemědělství je v zoufalém stavu. Do zemědělství by se vrátila dynamika, kdyby zemědělci mohli nabídnout 600 tisíc hektarů pro výrobu přísad do biopaliv. Získalo by se tak i 20 tisíc pracovních míst. M. Zeman si myslí, že ne každý ekologický zdroj je výhodný, je spojen s dotacemi a zneužitím daňových poplatníků, kteří financují něčí zisky. P. Nečas si myslí, že zásadní ekologický vliv biopaliv paliv neexistuje. Jan Mühlfeit z Microsoftu postrádá u českých politiků dlouhodobější ekonomickou vizi. Podle P. Nečase je základní politická shoda na směřování v základních oblastech, jako je bezpečností, energetická politika důležitá. Problém je, že například parlament se k nějaké koncepční práci během volebního období pro svou vytíženost nedostane. Podle Jaroslava Míla, prezidenta Svazu průmyslu a dopravy, na jedné straně spořit je potřeba, ale klíčová je propojenost vědy, výzkumu a školství s výrobou a praxí a jejich podpora.. Co konkrétního pro aplikovaný výzkum politici udělají? P. Nečas je pro podporu oborů, které mají nadprůměrné výsledky a kde by se měl aplikovaný výzkum efektivně rozvíjet. Podle KDU-ČSL má politika vytvářet pro vědecký rozvoj podmínky, ale propojení základního a aplikovaného výzkumu musí vycházet z potřeb praxe. M. Zeman souhlasí, že aplikovaný výzkum podceňujeme a podceňujeme jeho přenos do praxe.

Podrobnější informace o programu VII. Fóra Zlaté koruny a o obsahu jednotlivých vystoupení jsou uvedeny na www.zlatakoru­na.info/forum/.

Generálním partnerem VII. Fóra Zlaté koruny je Citibank Europe plc, organizační složka, partnerem společnost Microsoft a jeho Windows 7.