Podvodné jednání – profil typického pachatele

Většinu podvodů páchají členové vedení společností, kteří jednají samostatně a ve firmě jsou šest a více let. To jsou některá zjištění průzkumu Profile of a Fraudster Survey 2007, který provedla forenzní oddělení poradenských společností sítě KPMG. Unikátní studie zabývající se reálnými případy podvodného jednání jednoznačně ukázala, že pachatelé podvodů ve svůj prospěch využívají především nedostatečných vnitřních kontrol. Výsledkem jsou významné hmotné i nehmotné škody způsobené společnostem.

Typický pachatel podvodného jednání je muž ve věku od 36 do 55 let. V okamžiku, kdy mu jeho nezákonné jednání začíná přinášet prospěch, je většinou u dané společnosti zaměstnán šest a více let. Většinou pracuje ve finančním oddělení a podvod provádí samostatně. Ke spáchání zločinu ho přivede touha po penězích a příležitost.

Analýza reálných případů podvodného jednání

Tento profil je výsledkem studie typických pachatelů finančních podvodů. Studie analyzovala 360 skutečných případů, které byly svěřeny forenzním oddělením KPMG v Evropě, na Blízkém východě a v Africe. Jedná se o jednu z prvních analýz skutečných vyšetřování provedených v minulých letech.

Více než 60 procent pachatelů jsou členové nejvyššího vedení. Senior manažeři mají přístup k důvěrným informacím a vzhledem k jejich postavení je pro ně snadné obejít vnitřní kontroly a způsobit celé společnosti větší škodu, upozorňuje Jimmy Helm, partner a vedoucí oddělení Forenzního šetření v KPMG ve střední a východní Evropě.

Studie také ukazuje, jak obrovské riziko pro podnikání podvodné jednání představuje. Postiženy jím mohou být velké i malé společnosti a mohou utrpět významné hmotné i nehmotné škody, dodává Jimmy Helm. Studie dále ukazuje, že pachatelé své činy obvykle opakují. V 91 procentech šetřených případů spáchají před svých odhalením několik trestných činů. Obvykle se tak děje během delšího časového období – u 76 procent případů trvá trestná činnost více než šest měsíců a u 33 procent případů tři a více let.

Analýza výchozí situace podvodů ukazuje, že ve většině případů pachatelé využívají slabých vnitřních kontrol. Proto není překvapivé, že tyto činy jsou většinou odhaleny až díky anonymním udáním a jen zřídka pomocí vnitřních kontrol.

Veřejné mínění a reputace společnosti

Citlivost dané oblasti je zřejmá i z reakcí postižených společností. Dvě třetiny z nich o incidentu uveřejní neúplné nebo žádné informace. Zaměstnanci, úřady a média většinou nejsou informováni, a to kvůli obavám, že společnost bude vnímána negativně a utrpí její pověst a dobré jméno. Ze stejného důvodu není většina podvodů předmětem trestního stíhání. Nezávislá šetření se většinou provádí, aniž by o nich byla informována policie nebo státní úřady.

Finanční škody způsobené pachateli podvodů jsou značné. Postižené společnosti ve většině případů nesou ztrátu samy. Společnosti málokdy uspějí v tom, aby jim byly nahrazeny způsobené finanční škody, říká Jimmy Helm a dodává. Situaci zhoršuje i skutečnost, že náhrada škody se obvykle řeší několik let. Nejúčinnějším a nejúspornějším řešením je prevence – například zavedení opatření v oblasti etiky a bezúhonnosti zaměřené i na nejvyšší vedení.

Další zjištění studie:

– ačkoliv jsou z 85 procent pachateli muži, ženy jsou častými spolupachatelkami – jsou zapleteny v každém čtvrtém případu, kde figuruje nějaký komplic;

– každý třetí pachatel svůj čin zopakuje nejméně 50krát, než je odhalen;

– mezi nejčastější typy ekonomické kriminality v Evropě patří korupce, krádež hotovosti, zfalšované finanční výkaznictví, krádež jiných aktiv, podvod, porušení obchodního tajemství, praní špinavých peněz a padělání.