Podle KPMG International sílí boj proti praní špinavých peněz

Aktivity světových bank v boji proti praní špinavých peněz zmapovala již podruhé ve velkém průzkumu síť poradenských společností KPMG pod názvem Global Anti-Money Laundering Survey 2007. How banks are facing up to the challenge. Finanční ústavy čelí stále silnějším regulatorním požadavkům a rostoucímu tlaku na jejich plnění. Řada bank proto posunula boj proti legalizaci výnosů z trestné činnosti do popředí svých zájmů, a to i v České republice.

Podle odhadů přesahují roční výnosy z trestné činnosti drogových dealerů, pašeráků zbraní a jiných pachatelů trestné činnosti, které se snaží každoročně legalizovat, jeden bilion USD. Boj proti praní špinavých peněz a financování terorismu tak nadále zůstává velkou výzvou pro bankovní sektor.

Výzkumu KPMG International se letos zúčastnilo 224 zástupců nejvýznamnějších bank z 55 zemí světa. Cílem bylo zjistit, zda banky v důsledku významných změn finančního a regulatorního prostředí zvýšily své úsilí v boji proti praní špinavých peněz a zda banky používají nové nebo vylepšené metody.

„Náš průzkum ukázal, že finanční instituce si závažnost situace uvědomují. V posledních třech letech zvyšovaly investice, zapojovaly do problému členy nejvyššího vedení a úzce spolupracovaly s vládami, regulatorními a kontrolními orgány,“ shrnuje výsledky Jimmy Helm, partner a vedoucí oddělení Forenzního šetření v KPMG ve střední a východní Evropě. A dodává: „Průzkum navázal na sondu z roku 2004, kterou zástupci bank i odborníci z oboru přijali velmi pozitivně. Studie navíc pomohla rozproudit diskuzi na toto téma. Věříme, že i průzkum z roku 2007 bude příležitostí zamyslet se nad tím, jak čelit výzvám, které v současné době stojí před odvětvím finančních služeb.“

Bojují i české banky

K celosvětovému pozitivnímu vývoji přispěla i Česká republika. „Zjistili jsme, že boj proti legalizaci výnosů z trestné činnosti považuje vedení bank v České republice za vysokou nebo střední prioritu. Podle našeho názoru význam této problematiky v České republice vzroste, jakmile vstoupí v platnost zákon implementující Třetí směrnici EU, a to především v oblasti postupů hloubkové kontroly,”doplňuje Jimmy Helm.

Podobně jako ve světě můžeme i v České republice za větším zájmem top managementu bank hledat vyšší nároky regulatorních orgánů. Hlavně díky nim vzrostla angažovanost vedení v boji proti praní špinavých peněz za poslední tři roky o 10 procentních bodů (z 61 procent v roce 2004 na 71 procent v letošním roce).

Stále více peněz

Intenzivnější ochrana bank vyžaduje kromě většího zapojení vedení také stále větší náklady, které v celosvětovém měřítku vzrostly za sledovanou dobu o 58 procent. Podle odborníků by se však tento nárůst měl do budoucna zpomalit na průměrných 34 procent. Hlavní nákladové položky tvoří monitorování transakcí a školení zaměstnanců. „Ani oslovené tuzemské banky nejsou v tomto ohledu výjimkou. Jejich investice mířily zejména do zkvalitnění systémů monitorování,“ říká Jimmy Helm, partner a vedoucí oddělení Forenzního šetření v KPMG ve střední a východní Evropě.

Nejúčinnější kontrolou pro banky zůstávají dobře proškolení zaměstnanci – zejména ti, kteří absolvovali osobní školení. „Významný počet hlášení o podezřelých činnostech pochází od zaměstnanců v přední linii. Školení proto představuje pro banky stěžejní kontrolu,“ vysvětluje Jimmy Helm s tím, že více než tři čtvrtiny bank proškolilo v posledních dvou letech alespoň 60 procent svých pracovníků. Evropa však v tomto případě trochu pokulhává za Spojenými státy.

Kromě monitorování a školení vyžaduje velké investice také plnění požadavků vyplývajících ze sankcí. Banky musejí při zakládání účtu kontrolovat, zda jméno vlastníka účtu nebo zástupce společnosti nefiguruje v některém ze sankčních listů. Vedle toho je potřeba ověřovat, jestli k sankciovanému jedinci nebo firmě nemají vztah stávající bankovní klienti. Při každé aktualizaci sankčních seznamů je pak nezbytné rychle reagovat a v případě nutnosti zablokovat problematické platby. Podle průzkumu však téměř 20 procent bank stále nezavedlo jakékoliv postupy pro aktualizaci informací o vlastnících účtů.

Pozor na politicky angažované klienty

Kontrola sankčních listů není jediný způsob, kterým banky prověřují své klienty. Zvýšenou pozornost věnují finanční instituce také vysoce rizikovým klientům. Sleduje se proto jak podnikatelská činnost klienta, tak například objemy jeho transakcí. Monitorování neujdou ani politicky exponované osoby. Celkem 81 procent bank provádí u těchto klientů přísnější hloubkové kontroly.

„Dohled nad těmito osobami v praxi představuje pro finanční instituce opravdu velkou výzvu. Je potřeba centralizovat databáze vytvořené z různých seznamů, průběžně zjišťovat, zda se klient stal politicky exponovanou osobou a zejména získávat o klientech natolik kvalitní informace, aby bylo možné kvalifikovaně rozhodnout, zda takového zákazníka přijmout či odmítnout,“ vysvětluje Jimmy Helm.

Podle zkušeností KPMG International dosud malé bankovní instituce v České republice přísnější hloubkové kontroly těchto osob neprováděly. „Nicméně po začlenění Třetí Směrnice EU do českého právního řádu budou nuceny tyto specifické postupy uplatňovat,“ varuje Jimmy Helm.

Nadnárodní, nebo regionální přístup?

Banky v globalizovaném světě si musí odpovědět na otázku, zda pravidla a postupy pro boj proti legalizaci výnosů z trestné činnosti uplatňovat na globální, nebo národní úrovni. Většina bank s mezinárodní působností (téměř 85 procent) přijala pravidla globální úrovni. Zároveň ovšem musí udržovat rovnováhu mezi aplikací globálního přístupu v boji proti praní špinavých peněz, potřebou udržet si konkurenceschopnost na jednotlivých národních trzích a potřebnou autonomií národních poboček. Mohou také vznikat třecí plochy mezi národními právními požadavky a měnícími se regulatorními požadavky na mezinárodní úrovni. U finančních ústavů v České republice převažuje tzv. hybridní přístup – existují globální pravidla pro boj proti praní špinavých peněz, ale konkrétní postupy se stanovují na regionální či národní úrovni.

Regulace je slabá

Celosvětové úsilí v oblasti boje proti praní špinavých peněz podporují vlády, regulatorní i kontrolní orgány. Podle devíti z deseti dotazovaných bank (93 procent) je regulatorní zátěž přijatelná nebo by se měla zvýšit. Polovina představitelů finančních institucí se domnívá, že regulaci je třeba dále zefektivnit a to například pomocí jasnějších zákonů. Podle respondentů by mohlo také pomoci lepší sdílení informací a intenzivnější spolupráce mezi veřejným a bankovním sektorem.

Situace v České republice: banky bojují, ale chybí jim kontrola politicky exponovaných klientů

  • Tuzemské banky si závažnost boje proti praní špinavých peněz uvědomují.
  • Mnohé finanční ústavy posunuly tento boj do popředí svých zájmů. Kromě toho se o něj stále více zajímá i vrcholové vedení institucí.
  • Boj proti legalizaci výnosů z trestné činnosti je vedením bank v České republice považován za vysokou nebo střední prioritu. Jeho význam pravděpodobně ještě vzroste, jakmile vstoupí v platnost zákon, který implementuje Třetí směrnici EU, a to především v oblasti postupů hloubkové kontroly.
  • I u nás banky investují zejména do zkvalitnění systémů monitorování, stejně jako jinde ve světě.
  • Nedostatečné je zatím monitorování politicky exponovaných osob. České banky dosud neprovádějí jejich přísnější hloubkové kontroly. Po začlenění Třetí Směrnice EU do našeho právního řádu budou nuceny tyto specifické postupy uplatňovat.
  • Pravidla boje proti praní špinavých peněz vycházejí u většiny tuzemských bank z hybridního přístupu. To znamená, že existují globální pravidla tohoto boje, ale konkrétní postupy se stanovují na regionální či národní úrovni.