Parametrické změny v penzích jdou správným směrem

[Tisková zpráva] Penzijní reforma v podobě schválené vládou a částečně Poslaneckou sněmovnou představuje kvalitní základ pro další úsilí o změny systému. Pochybnosti vznikají ohledně stability tzv. druhého pilíře. Zejména kvůli principu dobrovolnosti, riziku kanibalizace s třetím pilířem a riziku politické udržitelnosti nového modelu.

 Vyplývá to z aktuální studie k penzijní reformě, zpracované na půdě vědeckého grémia České bankovní asociace (ČBA), pod vedením jeho předsedy Luďka Niedermayera.

„Demografické změny, růst kvality života spojený s prodlužováním jeho průměrné délky, nízká transparence i zásluhovost, to vše potřebu zásadní reformy českého penzijního systému jednoznačně opodstatňuje,“ konstatoval Luděk Niedermayer. „Změny iniciované současnou vládou lze vnímat především jako slušnou základnu pro pokračování reformního úsilí v této oblasti,“ dodal.

Zvyšování věkové hranice je nutné

Parametrické úpravy systému jdou správným směrem. Postupné prodloužení věkové hranice pro nárok na plný starobní důchod je pak společensky nejvhodnějším řešením rostoucího nesouladu mezi klíčovými proměnnými pro stabilitu průběžného systému:

· náhradovým poměrem

· mírou závislosti

· sazbou důchodového pojištění.

Ještě větší stabilitu a předvídatelnost by přineslo zavedení NDC prvků či oddělení odvodů na nestarobní penze, k nimž nedošlo. I tak jde o změny pozitivní.

„Průběžný systém však bude nadále vykazovat rizika, která jsou objektivní. Proto je vhodné posílit ekonomickou stabilitu budoucích penzistů zavedením druhého pilíře. Vláda se k tomuto kroku odhodlala, avšak navrhovaná varianta vyvolává určité obavy,“ uvedl Luděk Niedermayer.

Konkurence mezi příbuznými systémy

Nejistota u tzv. opt-outu vyplývá ze tří základních skutečností:

· dobrovolnost

· nedostatek politického konsensu

· konkurence mezi druhým a transformovaným třetím pilířem.

Druhý pilíř bude lákavý především pro lidi s vyššími příjmy. Půjde o rozhodnutí na celý zbytek života, přitom lákavou alternativou může být transformované nynější penzijní připojištění se státním příspěvkem.

Penzijní fondy mají v budoucnu nabízet podobné portfolio jako poskytovatelé služeb ve druhém pilíři. Klient sice nepřevede část stávajících odvodů na soukromé spoření, avšak obdrží státní příspěvky.

V čistě finančním vyjádření se tak opt-out vyplatí jen těm, kdo jsou ochotni na penzi odkládat měsíčně částku vyšší, než bude limit pro poskytování státních příspěvků a daňových zvýhodnění ve třetím pilíři.

To vše může mezi oběma systémy vytvořit v podstatě konkurenční vztah a oslabit ochotu lidí zapojit se do opt-outu. Je pak otázkou, zda při nízké míře tohoto zapojení nebude mít dnešní opozice v budoucnu tendenci pravidla systému výrazně změnit.

„Podoba vládních záměrů je formována rovněž jejich průchodností, ať již v rámci koalice či společnosti jako celku. Toho jsme si samozřejmě vědomi. Nicméně, zmíněné problémy mj. značně limitují např. možnost odhadnout budoucí vývoj druhého pilíře a jeho velikost. To může být odrazující pro instituce, které by měly penzijní úspory spravovat,“ poznamenal Luděk Niedermayer.

Reforma může postupně změnit finanční trh ČR

Je tedy otázkou, kolik lidí se do nového systému skutečně zapojí. Maximální odhady, podle nichž během 10 let vzroste penzijní sektor do řádů mnoha stovek miliard korun, jsou vzhledem k očekávanému malému zapojení občanů do 2. pilíře spíše přehnané.

Každopádně však dojde k přesunu ve struktuře aktiv domácností. V případě opravdu plného využití opt outu se podíl penzijních úspor domácností může zvýšit během 20 let až 2,5×, podíl bankovních vkladů na aktivech domácností může klesnout téměř o třetinu.

Takový vývoj by na jedné straně dal vzniknout novému silnému sektoru, který by mohl podpořit rozvoj v ČR prostřednictvím zvýšení objemu dlouhodobých úspor. Na druhé by díky postupnému náběhu změn neměl mít výrazný dopad na schopnost bank úvěrovat zdejší ekonomiku. Nakolik se tyto prognózy naplní, bude mj. záležet na schopnosti budoucích vlád a parlamentních majorit upřednostňovat před ostatními hledisky především stabilitu, udržitelnost a předvídatelnost v sektoru penzí.

Analýza penzijní reformy navazuje na předchozí studie České bankovní asociace vztahující se k veřejným rozpočtům a trhu práce. Kromě nich vydává asociace pravidelně výhledy hospodářského vývoje. „Bankovní sektor hraje důležitou roli v jakékoli a tedy i české ekonomice. Kromě toho je významným zaměstnavatelem a plátcem daní. Z tohoto pohledu považujeme za logické disponovat ke klíčovým otázkám vývoje v ČR vlastními analýzami, které budeme vždy zveřejňovat“ uvedl náměstek výkonného ředitele ČBA Jan Matoušek.