Odhad ČSOB: do druhého penzijního pilíře může vstoupit okolo 15 % osob*

[Tisková zpráva] Experti ČSOB předpokládají, že při současném nastavení systému individuálního spoření na důchod v rámci druhého pilíře penzijní reformy by o tyto fondy mělo zájem zhruba 15 procent potenciálních klientů.

 Zatímco dobrovolné spoření označované jako třetí pilíř penzijní reformy využívá již dnes přes 4,5 milionů občanů, ze současného průběžného systému by podle ČSOB do nově vzniklých fondů přešlo necelých 900 tisíc obyvatel. Od změn ve třetím pilíři si ČSOB slibuje zvýšení průměrné měsíční úložky.

Zájem o druhý pilíř by zvýšil větší podíl prostředků přesměrovaných z průběžného systému, nižší požadavek na vlastní příspěvek účastníka nebo možnost zvolit kratší dobu vyplácení důchodu. „Například pokud by se snížila doba výplaty penze z 2. pilíře z 20 let na polovinu, pak byl by tento systém výhodný pro většinu občanů. Doba potřebná pro spoření by se u lidí se středním příjmem zkrátila z 25 na 13 let,“ uvedl člen představenstva a vrchní ředitel Distribuce ČSOB Petr Hutla. Při současném nastavení ČSOB realisticky očekává účast okolo 900 tisíc osob.

ČSOB i nadále analyzuje, zda fondy druhého pilíře zapojí do své nabídky. „V každém případě by případně nově vzniklá ČSOB penzijní společnost doporučovala klientům vstup do těchto fondů jen těm, pro které budou opravdu výhodné,“ řekl Petr Hutla. „Korektní poradenství bude klíčové. Rozhodnutí o vstupu do 2. pilíře vyžaduje kvalitní analýzu – klientovo ano či ne je totiž nevratné,“ dodal.

* 15 % z té části populace, jež může do 2. pilíře vstoupit, tedy z cca 5,75 miliónů osob

O strategické rozhodnutí půjde i pro penzijní společnosti. Vzhledem k vysokým počátečním nákladům a velmi regulovaným příjmům se kumulativně příjmy a náklady vyrovnají až po zhruba deseti letech provozu. „To samo o sobě není špatné – do systému budou vstupovat takové společnosti, které chtějí mít s klientem dlouhodobý vztah,“ poznamenal Petr Hutla.

V tuto chvíli lze očekávat, že se při porovnání s průběžným systémem vyplatí spíše pro vysoko příjmové občany nebo středně příjmové skupiny při minimální době spoření 25 let. Záležet však bude i na volbě profilu fondu a zejména na jeho skutečném výnosu (viz tabulka na konci tiskové zprávy).

Dobrou zprávou je, Češi mají o výši svého důchodu vcelku realistické očekávání. Zatím tomu ale své chování příliš nepřizpůsobili. I nadále totiž ve velké míře spoléhají na silnou roli státu a měsíčně si ukládají méně než 2 % mzdy. „Průměrná úložka činí 420 korun. To je ale nedostačující. Ideální by bylo, kdyby si Češi ukládali stranou 1 000 korun. Tím by dosáhli na maximum státní podpory od roku 2013. Nově nastavený systém jde podle nás správným směrem – motivuje lidi k tomu, aby si spořili více. Zvýšení příspěvku je také v souladu s naším očekáváním“ podotýká Karel Svoboda, generální ředitel ČSOB Penzijního fondu Stabilita. 

Tři čtvrtiny Čechů sice považují za nejvhodnější spoření na stáří využití penzijního připojištění, skutečný zájem ale stagnuje. Pro občany, kteří stojí těšně před odchodem do penze, jsou přitom současné penzijní fondy stále jednou z nejvýhodnějších možností zajištění na stáří. Pokud dnes 55letý občan začne dobrovolně spořit, díky výnosům fondu a podpoře státu může získat v šedesáti letech přes 12 % zhodnocení svých prostředků.