Nový zákon o zaměstnanosti komplikuje podnikání mnoha firmám

Až dva miliony korun pokuty hrozí firmám při porušení nového zákona o zaměstnanosti. Ta totiž od 1. října 2004 zavádí osmkrát přísnější pokutu za takzvaný švarcsystém. Do nesnází se podle Petra Hrušky, daňového poradce a majitele společnosti České daně, dostanou vedle stavebních firem, IT společností i ty právnické osoby, které na část své práce najmou byť jen krátkodobě běžné živnostníky, kteří nemají zaměstnance.

PRAHA, 30. listopadu 2004 – Nový zákon o zaměstnanosti zvyšuje pokutu za přísně definovaný švarcsystém na osminásobek. Jakékoli firmě tak hrozí pokuta až dva miliony korun za to, že nezajišťuje plnění běžných úkolů vyplývajících z předmětu její činnosti svými zaměstnanci. To se týká například stavebních firem, které v předmětu své činnosti mají obecně dány stavební práce a které například pouze čas od času najmou „ičaře“ na příležitostnou práci – třeba klempíře či topenáře. Ve stejné situaci jsou ale i IT společnosti, realitní kanceláře a podle daňových poradců v podstatě většina tuzemských firem.

Dvoumilionová pokuta je již riziko, které se bude chtít podstupovat jen málokomu. Situace je ovšem složitá. Švarcsystém v syrové podobě – tedy nábor „ičařů“ na vykonávání běžné práce, aby za ně nemuseli odvádět sociální a zdravotní pojištění – praktikuje minimum firem. Nicméně mnoho podnikatelů potřebuje čas od času krátkodobě doplnit pracovní sílu o specialisty, které běžně nepotřebuje. Pokud je bude muset zaměstnat, byť dlouhodobě pro ně práci nemá, můžou ji mzdové náklady stoupnout až o 35 procent, vysvětlil daňový poradce a majitel společnosti České daně Petr Hruška.

Nové pracovní příležitosti podle daňových poradců rozhodně nevzniknou, protože jde o příliš nákladnou záležitost. Zaměstnanec ze svého platu totiž na sociálním a zdravotním pojištění zaplatí 12,5 procent. Nicméně zaměstnavatel z jeho hrubé mzdy odvede navíc ještě dalších 35 procent. Opakované krátkodobé zaměstnávání navíc zákoník práce příliš neumožňuje.

Pracovní poměr na dobu určitou nesmí být sjednán nebo dohodou prodlužován na dobu delší než na dva roky. Stane-li se zaměstnanec, s nímž byla firma nucena uzavřít pracovní poměr na dobu neurčitou, nadbytečným, tak kromě mzdy za tříměsíční výpovědní dobu je zaměstnavatel ještě povinen vyplatit dotyčnému odstupné ve výši dvojnásobku průměrného výdělku, uvedla Jana Langerová ze stejnojmenné advokátní kanceláře.

Výjimek ze zákona není mnoho a situaci nijak neulehčují. V souladu se zákonem je jen situace, pokud plnění běžných úkolů právnická osoba svěří jinému zaměstnavateli, který má svěřené činnosti zahrnuty v předmětu svého podnikání a bude je zajišťovat svými zaměstnanci. I tím ovšem poptávající firmě stoupnou náklady. Navíc tyto příležitostné činnosti jsou ve valné většině doménou právě živnostníků, shrnul daňový poradce a majitel společnosti České daně Petr Hruška.

Pokuta navíc nemůže být zahrnuta do daňových nákladů. Úřady práce mohou případná porušení zákona prošetřovat zpětně až tři roky. Jediné, co může v takovém případě firmu zachránit, je situace, kdy úřad během roku nedospěje k žádnému stanovisku – pak je prohřešek promlčený. Pokuty vybírá a vymáhá místně příslušný finanční úřad.