Nový ekonomický ukazatel ZEW-Erste Bank pro země střední a východní Evropy (CEE): Silná ekonomická aktivita v daném regionu

Erste Bank bude ve spolupráci se ZEW (Středisko pro evropský ekonomický výzkum), významným německým institutem pro ekonomický výzkum, nyní každý měsíc vydávat Zprávu o finančních trzích ve střední a východní Evropě. Tato zpráva bude obsahovat průběžné informace o současném a budoucím (s výhledem na šest měsíců) ekonomickém sentimentu v regionu střední a východní Evropy, a to včetně klíčových aspektů, jakými jsou inflace, úrokové sazby a měnové a akciové trhy. Výsledky odvozené pro hospodářskou situaci (sentiment) jednotlivých zemí a daný region představují srovnávací kvalitativní ukazatele pro příslušné finanční trhy.

Středisko pro evropský ekonomický výzkum (ZEW) v Mannheimu realizovalo za podpory Erste Bank der oesterreichischen Sparkassen AG ve Vídni tento průzkum ekonomické situace a finančních trhů střední a východní Evropy, kterého se účastnili odborníci na finanční trhy, poprvé. Očekávání a prognózy respondentů tohoto průzkumu finančních trhů zemí střední a východní Evropy odrážejí velmi dobré současné výkony ekonomik daného regionu a pozitivní výhled na následujících šest měsíců. Tento nový ukazatel, který sestavilo středisko ZEW ve spolupráci s Erste Bank, se týká následujících zemí: Bulharsko, Chorvatsko, Česká republika, Maďarsko, Polsko, Rumunsko, Srbsko a Slovensko. V současnosti hodnotí 61,9 % účastníků hospodářskou situaci jako dobrou. Většina respondentů vyjádřila také optimismus, pokud jde o ekonomická očekávání na příštích šest měsíců. Celkově očekává další zlepšování ekonomiky 25,0 % respondentů, 68,3 % nepředpokládá žádnou změnu a jen 6,7 % očekává zhoršení. Z toho vyplývá, že rozdíl mezi kladnými a zápornými očekáváními u tohoto ukazatele představuje 18,3 bodu. Odborníci na finanční trhy předpokládají, že ve většině zkoumaných zemí a v regionu jako celku se zvýší míra inflace (ukazatel představoval 25 bodů). Nejvyšší počet kladných odpovědí u tohoto ukazatele byl zjištěn v případě České republiky (64,2 bodu) a Polska (56,4 bodu). Na rozdíl od těchto zemí však v případě Maďarska a Slovenska předpokládají dotazovaní odborníci pokles míry inflace ( (-48.3 bodů a –7.1 bodů).

Prognózy týkající se krátkodobých a dlouhodobých úrokových sazeb předpokládají jejich zvýšení v České republice a Polsku a snížení v Maďarsku a Rumunsku.

Odborníci na finanční trhy se vyjadřovali velmi optimisticky o vývoji akciových trhů v zemích střední a východní Evropy. Zatímco 80 % respondentů předpokládá zvýšení indexu NTX, který se skládá z určitých vybraných druhů akcií ze zkoumaného regionu a který vyvinula Erste Bank a vídeňská burza, pouze 4,4 % předpokládají pokles tohoto indexu. Vážením výsledků získal tento ukazatel 75,6 bodu. Odborníci očekávají pozitivní vývoj na akciových trzích na Slovensku, v Rumunsku a především v Chorvatsku. Příslušné ukazatele za tyto jednotlivé trhy dosahovaly 86,1 bodu, 77,9 bodu a 76,0 bodu. Většina odborníků účastnících se průzkumu předpokládá posílení hodnoty národních měn v jednotlivých zemích. Z výsledků průzkumu vyplývá, že s největší pravděpodobností k takovému vývoji dojde u polského zlotého a slovenské koruny.

Respondentům byla v průzkumu položena také speciální otázka, která se týkala současných událostí. V tomto prvním podobném hodnocení finančních trhů byli odborníci požádáni, aby se pokusili odhadnout dopad současného politického vývoje v Turecku, především prezidentských voleb a předčasných všeobecných voleb. Zhruba 31 % respondentů předpokládá negativní dopad, zatímco 26 % očekává pozitivní vliv na vztahy Turecka s EU. Asi 43 % účastníků se domnívá, vztah mezi EU a Tureckem se tím nijak neovlivní. Odborníci jsou tedy toho názoru, že politické nepokoje nebudou mít zásadní dopad na budoucí ekonomický vývoj Turecka a EU.

Postupy a metodika průzkumu
Středisko ZEW provádí pro Německo obdobný měsíční průzkum už od roku 1991 a ve Švýcarsku se provádí od června 2006. Cílem tohoto nového průzkumu je vyvinout ukazatele celkového ekonomického klimatu ve střední a východní Evropě a Rakousku z regionálního hlediska (tj. z hlediska zemí východní a střední Evropy).

Odborníci na finanční trhy jsou dotazováni především na to, jak se podle jejich odhadu bude vyvíjet současná ekonomická situace a jaký ve střednědobém výhledu očekávají vývoj na národních finančních trzích regionu v oblasti hospodářství, míry inflace, krátkodobých a dlouhodobých úrokových sazeb, cen akcií a směnných kursů. Respondenti ve svých odpovědích uvádějí kvalitativní prognózy trendů, tj. jakým směrem se zřejmě vývoj bude ubírat. Pokud jde o zpracovávané finanční trhy, výzkum se zaměřuje na regiony střední a východní Evropy a na oblast eura, ale také na jednotlivé země, kterými jsou Česká republika, Polsko, Maďarsko, Slovensko, Chorvatsko, Rumunsko a Rakousko. Podrobné výsledky za jednotlivé země střední a východní Evropy a Rakousko jsou uvedeny v měsíční publikaci „Financial Market Report CEE” („Zpráva o finančních trzích ve střední a východní Evropě“.