Novinky v podnikání na nových trzích

V roce 2005 hospodářský výkon v rozvíjejících se zemích přesahoval polovinu světového HDP. A hrubý domácí produkt Číny v přepočtu na obyvatele se za posledních 10 let téměř ztrojnásobil. Navzdory tomu jen poměrně málo firem, které na nových trzích podnikají, je úspěšných. Co společnostem brání v jejich cestě k vytyčeným cílům? Na to odpovídá studie Novinky na nových trzích: Výroční studie 2007 (Innovation in Emerging Markets: 2007 Annual Study), kterou nedávno publikovala Global Manufacturing Industry Group, člen skupiny Deloitte.

Letošního průzkumu se zúčastnilo 440 vrcholových manažerů, jejichž společnosti podnikají na nově se otevírajících trzích jihovýchodní Asie, Latinské Ameriky a střední Evropy. Více než polovina z nich přiznala, že se jim nedaří tak, jak si předsevzali.

Hlavní poznatky z průzkumu:

  • Ve většině zemí mají firmy problém získat a udržet vysoce kvalifikované zaměstnance
  • Za největší riziko na nových trzích většina respondentů považuje ochranu duševního vlastnictví
  • Dvě třetiny firem, které na nových trzích vykazují tržby přes 1 miliardu dolarů, tam také založily výzkumná a vývojová střediska

Prudký hospodářský vzestup rozvojových zemí mění způsoby, jakými na těchto nových trzích firmy podnikají. Přizpůsobují své produkty místním potřebám, vyvíjejí nové výrobky, firmy sem přenášejí činnosti s vyšší přidanou hodnotou. Například letos v průzkumu 81 % dotázaných manažerů uvedlo, že jejich podniky hodlají v příštích pěti letech založit nebo rozšířit prodejní a distribuční operace ve střední Evropě. To samé plánuje 80 % respondentů v Latinské Americe a 73 % v Indii. Vytváří se globální podnikatelská síť zahrnující vývoj, nákup, výrobu, distribuci a prodej a tyto činnosti se odehrávají kdekoliv na světě.

„Je zajímavé sledovat, jak výsledky tohoto průzkumu v rozvíjejících se ekonomikách světa odpovídají zkušenostem, které jsme v posledních letech zaznamenali v České republice," říká Stanislav Staněk, partner oddělení auditu společnosti Deloitte Česká republika. „České společnosti usilující o proniknutí na tyto rozvíjející se trhy, jakým je například Čína a Indie, se vzhledem k podobné situaci mohou poučit ze zkušeností cizích investorů v České republice.“

Struktury a rizika podnikání

Výzkum Deloitte ukázal, že nejoblíbenější formou podnikání na tzv. nových trzích je nově založená, stoprocentně vlastněná filiálka. Akvizice nebo společné podniky vykazují nejen menší oblibu, ale také mnohem nižší podnikatelskou úspěšnost. V Číně a Latinské Americe dokonce dvě třetiny respondentů uvedly, že podnikají ve vlastní dceřiné společnosti. Hlavním kritériem při rozhodování, jakou formu zvolit, jsou náklady (58 % odpovědí), ale bývají to také zákonné a regulační předpisy, místní znalost, kapitálové potřeby, apod.

Předtím, než společnosti na nových trzích zainvestují, si jen překvapivě málo kdy, konkrétně v 56 % případů, udělají podrobné vyhodnocení rizik. Ještě méně respondentů (45 %) přehodnocuje rizika pro již fungující podniky. Zabývají se přitom dodavatelskými řetězci, právními a regulačními pravidly, ale jen zřídka rizikem geopolitického vývoje a terorismu.

Boj o talenty

Konkurence zaměstnavatelů o vysoce kvalifikované pracovníky specializovaných profesí se přiostřuje. Na nových trzích je jich málo. Hlavním úkolem podniků je získat takové lidi a udržet si je, protože jejich migrace je vysoká. To má mj. za následek rychlý růst jejich ceny vyjádřené požadovanou mzdou.

Dobře se daří zaměstnavatelům, kteří používají osvědčené postupy a motivace v práci s lidskými zdroji, ale které je zároveň dokáží pružně přizpůsobovat místním podmínkám. Proto jedna ze zkušeností doporučovaných účastníky průzkumu je mít místního člověka jako manažera lidských zdrojů. Těmi dalšími jsou např. dotovat cestovné do zaměstnání nebo bydlení, či naopak nepřijímat osoby, které mění místo neobvykle často.

Výzkum a vývoj

Mnoho podniků zakládá na nových trzích vlastní výzkumná a vývojová centra. Motivují je nejen nižší náklady, daňové výhody a případně dotace od místních vlád, ale také potřeba lépe pochopit místní potřeby a co nejrychleji tyto poznatky zapracovat do designu nových výrobků. Téměř dvě třetiny podniků, jejichž tržby na nových trzích přesahují 1 mld. USD ročně, už výzkum a vývoj na nových trzích založily a většina všech dotázaných manažerů se k podobnému kroku chystá. Zvláště oblíbenou zemí je v tomto směru Čína. Své výzkumné a vývojové kapacity tam má už 60 % firem s tržbami v Číně nad 1 miliardu dolarů.

Výsledky výzkumu studie shrnuje do jednoduchého závěru: Aby se společnosti dokázaly adaptovat na rychle se měnící podnikatelské prostředí na nově se rozvíjejících trzích, musejí přijmout nové zkušenosti a změnit organizační strukturu. Dále je třeba zajistit, aby měla dostatečnou autonomii pro práci na místním nově se otevírajícím trhu, ale aby přitom maximálně využila podpory svého ústředí. A samozřejmě podnik musí vyvíjet a nabízet výrobky, které plně uspokojí potřeby místních zákazníků, za co nejnižší náklady.