Nové studie úvěrové pojišťovny Euler Hermes

ZPOMALENÍ RŮSTU EKONOMIKY VE STŘEDNÍ A VÝCHODNÍ EVROPĚ A V RUSKU

Nová studie úvěrové pojišťovny Euler Hermes předpokládá, že po roce 2004, který byl silnější, než se očekávalo, dojde v letech 2005–2006 k určitému zpomalení růstu.

Z výrazné fiskální či vnější nerovnováhy vyplývá ve většině nových členských států EU mírné hospodářské riziko, což omezuje prostor pro zlepšení hodnocení. Zdá se, že možný vstup Bulharska, Chorvatska a Rumunska do EU v roce 2007 zvyšuje důvěru v tyto země, doposud ale nikoli politickou stabilitu a pomalé pokračování reforem. Zbývající část Balkánu bude i nadále představovat vysoké riziko. Politická a právní nejistota podrývá silný hospodářský výkon Ruska a brzdí zlepšení hodnocení. Politická nejistota na Ukrajině na konci roku 2004 již odezněla. Silné oživení v Turecku se od poloviny roku 2004 zpomalilo a rostoucí schodek běžného účtu spolu s vysokým státním dluhem by mohly ohrozit hospodářskou stabilitu.

NĚMECKO – NASTÁVÁ ZNOVU OSLABENÍ?

Po jednoletém rozmachu v roce 2004, kdy rostl HDP v průměru o 1 % (2003: –0,1 %), čelí Německo opět riziku, že znovu nastane oslabení. Rozhodující faktor pro tento ponurý výhled lze spatřovat v přetrvávajícím rozporu, který je v německém hospodářství zřejmý mezi vnějšími vlivy a domácí poptávkou.

Zatímco spotřebitelská poptávka se i přes prudký nárůst vývozu v první polovině roku 2004 nenastar­tovala, ostrý pokles růstu vývozu v druhé polovině roku měl na HDP výrazný negativní dopad. V důsledku toho došlo ve srovnání s předchozím čtvrtletím ve čtvrtém čtvrtletí ke skutečnému snížení celkové výroby o 0,2 % po 0,0 % ve třetím čtvrtletí. Celkově očekáváme, že HDP v roce 2005 vzroste o 1,0 %, než dojde k možnému nárůstu o 1,6 % v roce 2006. Jedním z hlavních rizikových faktorů pro naše odhady je však vývoj cen ropy, který by mohl mít na hospodářskou aktivitu opět negativní dopad.

Zahraniční obchod: vývoj po období rozmachu

Rozmach zahraničního obchodu vydržel pouze v první polovině roku 2004, avšak přispěl k celoročnímu hospodářskému růstu ve výši 1,1 procentního bodu. To znamená, že vývoz převážil neuspokojivé výsledky dalších agregátních složek. Je pravděpodobné, že se během roku 2005 globální ekonomika zpomalí více, než se původně předpokládalo. Oproti tomu se celková situace ve většině evropských obchodních partnerů zdá být poměrně silná. Kromě toho vývoj eura by neměl příliš omezovat vývozní aktivitu Německa, ačkoli to nelze vyloučit. Na základě těchto parametrů by měly mít vnější impulsy na německou ekonomiku i nadále podněcující vliv, ale ve srovnání s rokem 2004 mnohem menší.

Poptávka domácností: malý pohyb

Výdaje na soukromou spotřebu, s 56 % HDP nejdůležitější jednotlivá agregátní složka v Německu, v roce 2004 zaznamenaly skutečný meziroční pokles o 0,8 %. I v předchozích dvou letech nepřispěla spotřeba domácností ani v nejmenším k hospodářskému růstu. Od počátku roku 2005 jsou disponibilní příjmy ovlivňovány smíšeným obrazem úlev a zvýšené zátěže – tj. určitá další snížení daní, jež jsou ale kompenzována dalšími výdaji na zdravotní péči i vysokými cenami energie – aniž by nastala výrazná změna skutečného postavení domácností. V důsledku toho, spolu s chabým výhledem v oblasti zaměstnanosti a přetrvávající absencí důvěry, se do roku 2006 zdá více než jen pomalé oživení nepravděpodobné.

Investice: mírný nárůst

Ve světle omezených vyhlídek soukromé spotřeby spočívá naděje na mírný cyklický vzestup domácí poptávky v investicích. Ve skutečnosti se investiční výdaje na zařízení a software v druhé polovině roku 2004 výrazně zlepšily. Přesto zde nejsou žádné známky trvalého oživení investiční poptávky. Vzhledem k tomu, že investiční aktivita je v zásadě podporována srovnatelně příznivou rentabilitou a podmínkami pro financování během globálního hospodářského růstu, v průběhu příštích dvou let by se měl základní investiční trend mírně zvyšovat. Přetrvávající omezení výhledů na domácím trhu a určitá nejistota o vývoji cen ropy však zamezuje živějšímu rozmachu. Oproti tomu se zdá, že klesající trend patrný ve výdajích na výstavbu, který trvá již několik let, prozatím pokračuje. Po negativním výsledku v roce 2004 by měly investice jako celek v letech 2005 a 2006 značně vzrůst.

Politika a rozpočty: statistické dopady způsobené Hartz IV

I přes znatelný hospodářský růst činil v roce 2004 rozpočtový schodek 3,7 % HDP, tj. maastrichtské fiskální kritérium bylo již třetí rok v řadě podstatně překročeno. I v roce 2005 se zdá nepravděpodobné, že bude 3% limit splněn, ačkoli byly nedávno uskutečněny některé další jednorázové programy. Kromě toho v lednu 2005 výrazně vzrostla nezaměstnanost a překročila pět milionů. Toto opatření však bylo ovlivněno určitými statistickými dopady způsobenými Hartz IV, a to tím, že od nynějška jsou do statistik nezaměstnanosti zahrnuti i někteří dřívější příjemci sociálních dávek. V každém případě tento vývoj naznačuje, že vláda stále nemá pro následující roky soudržnou a dobře vymezenou strategii, která by upravovala hlavní ekonomické principy jako celek.  RG

SPOJENÉ STÁTY – DOPAD VYŠŠÍCH ÚROKOVÝCH SAZEB

Růst v USA zůstal i na konci roku 2004 výrazný, ačkoli se oproti rekordním úrovním v druhé polovině roku 2003 zpomalil. Hlavní součástí tohoto vývoje zůstává i nadále spotřeba domácností.

Monetární zpřísnění, které začalo minulý rok, by mělo pokračovat do jara 2006, což se promítne do celkového zvýšení krátkodobých úrokových sazeb ve výši 350 bazických bodů. Nadto se rozpočtová politika stává čím dál tím méně vstřícnou. Změny peněžní a rozpočtové politiky by měly společně snížit růst HDP o přibližně 1,5 % v průběhu dvou let, takže růst by se měl snížit z 4,4 % v roce 2004 na 3,1 % v letošním roce a na 2,7 % v roce 2006.

Monetární politika: zvýšení úrokových sazeb na 4,5 %

Centrální banka USA Federal Reserve od června minulého roku na každém svém zasedání výboru pro volné trhy Federal Open Markets Committee pravidelně zvyšuje své klíčové úrokové sazby o 25 bazických bodů a sleduje tak politiku, která podle našeho názoru přetrvá do jara roku 2006. Podle této hypotézy a vzhledem k tomu, že takovýchto zasedání se koná osm ročně, by se měly klíčové sazby dostat na 4,5 % v únoru 2006. Finanční trhy ovšem předpokládají, že k tomuto nedojde. Hlavní alternativou k tomuto scénáři, kterou lze spatřovat, by však byl výraznější a rychlejší nárůst sazeb. Postoj trhu k záměrům ústřední banky mezitím způsobil překvapivě nízké dlouhodobé sazby, přičemž desetileté sazby klesly na 4 %. Zvýšení krátkodobých sazeb, nárůst státního schodku a zvýšení inflace by však měly poskytovat veškeré důvody pro zvýšení dlouhodobých sazeb. Tato zvláštní situace na trzích s obligacemi – kterou Alan Greenspan nazval „záhadou“ – způsobila částečnou neutralizaci kroků učiněných ústřední bankou. Tato situace ovšem pouze posiluje možnost zvýšení krátkodobých sazeb a jakýkoli dopad tohoto zvýšení.

EUROZÓNA – předstižená

Zatímco se růst světové ekonomiky v roce 2004 přiblížil 4 %, růst v eurozóně ztratil v polovině roku energii a roční růst tak činil pouze 1,8 % po pouhém 0,5% růstu v roce 2003. Evropa, která byla handicapována zhodnocením eura a – vyjma Německa – špatnou zeměpisnou specializací, měla nakonec z vzestupu světové ekonomiky jen malý užitek.

Jakákoli podpora v oblasti hospodářské politiky na rozdíl od Spojených států jednoduše neexistovala. Tento vývoj svědčí o problémech, jimž eurozóna čelí při zavádění svého vlastního autonomního růstu, a naznačují, že rok 2005 bude stěží skvělý, když růst se pravděpodobně zpomalí na 1,6 %. Oživení domácí poptávky by tuto hodnotu mohlo v roce 2006 zvýšit na psychologicky důležitých 1,9 %.

Monetární politika: počkáme a uvidíme…

Evropská centrální banka (ECB) nemá tento rok žádný důvod měnit své klíčové úrokové sazby. Inflační tlak je omezený a růst spotřebních cen by měl v průběhu tohoto roku klesnout na méně než 2 %. Sazby ECB by tudíž měly v roce 2005 zůstat pevné na 2 % a měly by začít růst až v roce 2006.

Zahraniční obchod: jen běží naprázdno

Vývoz, který byl oslaben růstem eura a zpomalením světové poptávky, po velkolepém začátku ztratil na konci roku 2004 svůj lesk. Růst vývozu byl především dílem německého vývozu. Ve Francii a Itálii, které obě čelí problémům týkajícím se jejich zeměpisného nastavení vývozu a snížené konkurenceschop­nosti, byl vývoz i nadále na ústupu. Ztráta konkurenceschop­nosti v Evropě bude mít ještě větší negativní dopad v kontextu letošního snížení světové poptávky. Hrozí tudíž, že dojde ke zpomalení vývozu v roce 2005, což způsobí negativní (-0,2 %) dopad vnějšího sektoru na růst HDP. V roce 2006 by měl sektor k růstu mírně pozitivně přispět.

Poptávka domácností: utlumená

Vyhlídky na spotřebu zůstávají neradostné. Trh zaměstnanosti způsobuje i nadále rozčarování a má kaskádovitý dopad jak na příjmy, tak na důvěru spotřebitelů. Na pozadí tvorby pracovních míst ve výši přibližně 0,6 % a inflaci klesající na méně než 2 % není pravděpodobné, že by růst spotřeby překročil v roce 2005 1,5 %. Vzhledem k tomu, že se ani v roce 2006 neočekává žádná zásadní změna této situace, bude kupní síle spotřebitelů i nadále chybět pružnost, a nelze tudíž očekávat více než 1,7% nárůst výdajů.

Podnikatelský sektor: povzbudivé

Firemní situace se zlepšila a lepší podmínky se rychle promítly do investic. Proto po chaotickém začátku roku se během následujících tří čtvrtletí výdaje na kapitálové zboží zvýšily, což byl vývoj, který nenastal od konce roku 2000. Důsledky pro rok 2005 jsou pozitivní, což by mělo vést ke zvýšení výdajů na kapitálové zboží v průměru o 2,9 % v tomto roce i přes zpomalení světové aktivity. Toto zlepšení by mělo pokračovat i v roce 2006 a očekává se, že firemní investice by vzrostly o další 3 %.

Politika a rozpočty: žádné výrazné zlepšení

V roce 2005 by měl schodek v eurozóně zůstat pod 3% úrovní. To bude částečně důsledkem příjmů z řady výjimečných položek: privatizace poštovní sítě a Deutsche Telekom v Německu, privatizace EDF-GDF ve Francii a prodeje veřejných aktiv v Itálii. Tato opatření vzhledem k jejich silně jednorázové povaze nelze opakovat. Proto nelze vyloučit riziko, že se veřejné účty vymknou v roce 2006 kontrole. Reforma Paktu stability a růstu EU by však měla omezit politické dopady tohoto vývoje. Pokud jde o ratifikaci evropské ústavy, tento proces začal hladce ve Španělsku, ale cesta není zdaleka jistá v zemích, jako je Francie, Nizozemsko, Dánsko a Velká Británie.