Nově otevřená Galerie ČP staví na kvalitních sbírkách

Ve středu 19. května 2004 byla v pražském secesním paláci ve Spálené 14 znovu otevřena galerie České pojišťovny. V čerstvě zrekonstruovaných prostorách v centru Prahy a s novým názvem nabídne všem milovníkům umění zejména výstavy předních českých malířů a fotografů. Galerie ČP úzce spolupracuje s Atelierem Josefa Sudka a fotografickou sbírkou Fotograf v zahradě, která je vlastněna skupinou PPF.

Svůj provoz zahajuje galerie vernisáží výstavy „kino noki tokio“ Václava Stratila dnes v 18 hodin. Otevřeno bude mít jako jedna z mála českých galerií všech sedm dní v týdnu.

Galerie ČP, která sídlí v pasáži budovy Spálená 14 v Praze 1 v prosvětlených prostorách architektonicky bohatého secesního paláce, navazuje na provoz a tradici původní galerie České pojišťovny, která ve Spálené ulici působila před rekonstrukcí tamního areálu do roku 2001. Inovovanou tvář odráží i pružná a komplexní náplň výstavního plánu galerijního prostoru a také zaměření na širší spektrum příznivců výtvarného umění.

Galerie se bude orientovat především na významné české autory, kteří ve své tvorbě propojují nebo používají více médií, s cílem představit je v kurátorsky zajímavých a pro obor přínosně sestavených expozicích. Ve výstavním plánu pro rok 2004 se tak objevují jména jako Karel Valter, Peter Župník, nebo Miroslav Horálek. Výjimečnost galerie je podpořena tím, že staví na největších soukromých sbírkách umění svého druhu v České republice. Může využívat bohatých depozitářů malířské tvorby shromážděné za téměř dvě století Českou pojišťovnou a rozsáhlé sbírky uměleckých fotografií skupiny PPF. Jména jako Aleš, Brožík, Filla, Marold, Mucha, Špála či Ženíšek, respektive Sudek nebo Drtikol, jistě není třeba dále představovat. Od příštího roku bude galerie představovat i jiné kvalitní umělce, kteří ve zmíněných sbírkách doposud zastoupeni nejsou.

Autorem secesní budovy Spálená 14 je Osvald Polívka. Tento architekt je jedním z nejznámějších tvůrců pražské secese. Jeho podpis nesou mimo jiné i Obecní dům na Náměstí Republiky, Topičův dům na Národní třídě nebo dům U Nováků ve Vodičkově ulici.

Na dnešní vernisáži výstavy „kino noki tokio“ Václav Stratil poprvé osobně představí novou sérii velkých malovaných pláten, vytvořených v rychlém sledu během několika málo měsíců v letech 2003 a 2004. Jestliže o Václavu Stratilovi uvažujeme především jako o konceptuálním umělci, který zkoumá oblast vlastní identity i spirituální kódy postmoderního světa, jeho nové obrazy ho etablují – nejspíš poprvé v takovém rozsahu a síle – v oblasti klasických malířských technik.