Nová regulatorika bank hrozí ztrátou pěti miliónů pracovních míst v Evropě

[Tisková zpráva] Ztráta až pěti milionů pracovních míst v eurozóně a zpomalení růstu HDP v této oblasti o 4,4 procentního bodu během následujících deseti let. Takové mohou být podle předběžné studie zpracované Institutem mezinárodních financí (IIF) a Evropskou bankovní federací (EBF) důsledky nových požadavků na regulaci bank i jejich kapitálovou vybavenost a likviditu, o nichž se nyní diskutuje na mezinárodní úrovni.

Ekonomická recese, která započala problémy amerického finančního sektoru, vyvolala celosvětově debaty o změně a posílení regulace finančního sektoru a potřebě navýšit kapitál v bankách. Taková opatření ovšem nevyhnutelně budou mít dopad do jejich úvěrové aktivity a tím se promítnou do vývoje ekonomiky.

Dopady mohou být ještě tvrdší

„Studie přitom vychází především z návrhů, které jsou známy již delší dobu a u kterých je možné provést kvantifikaci. Neuvažuje například pákový poměr a některé požadavky na likviditu. Kdyby je zahrnula, byly by dopadly tvrdší,“ zdůraznil náměstek výkonného ředitele České bankovní asociace Jan Matoušek.

Studii zpracoval IIF, Evropská bankovní federace se intenzivně podílela na části pro eurozónu. Vedle ní se materiál zabývá i dopady v dalších oblastech světa, prozatím USA, Japonsku a rozvíjejících se ekonomikách. Právě tam, kde funguje jednotná evropská měna, by ale byly důsledky změn zdaleka nejtvrdší, díky vyšší závislosti evropských ekonomik na bankovních půjčkách – v Evropě banky financují 75% půjček soukromého sektoru, zatím co v USA jen čtvrtinu.

V USA, Japonsku a eurozóně dohromady by si nové požadavky na kapitálovou přiměřenost a likviditu, které pravděpodobně budou součástí regulační reformy, v období let 2010 až 2015 vyžádaly zvýšení vlastního kapitálu bank o 0,8 biliónu USD a emisi nových cenných papírů v hodnotě 5,4 biliónu USD.

Důsledkem by, dle závěrů studie, měl být pokles růstu bankovních úvěrů v eurozóně na 2%, zatím co v případě nezavedení regulace by byl více než o polovinu vyšší (3,3%). Zdražení půjček studie v průměru odhaduje na 1,15 procentního bodu. Díky těmto faktorům by došlo ke zpomalení ekonomického růstu a snížení počtu zaměstnaných.

Pomalejší růst po řadu let

Hlavní dopady změny regulace by byly koncentrovány mezi roky 2011 a 2015. Právě to je období, kdy by se měly evropské ekonomiky začít vracet k ekonomickému růstu. Souběh zavedení této regulace spolu s probíhajícím procesem razantní konsolidace veřejných financí, který řada evropských vlád zahájila, pak riziko velmi pomalého oživení ekonomik dále posiluje. Není proto vyloučeno, že období pomalého růstu ekonomik bude trvat několik let. Problém konsolidace veřejných financí se tím ještě zkomplikuje.

Primární i sekundární vliv na ČR

„Dopad na Českou republiku by byl nepochybný, a to jak prostřednictvím přímého vlivu na zdejší finanční ústavy, tak i zprostředkovaně. Oslabení ekonomického růstu v EU zbrzdí jak český export, tak i příliv investic. A pomalejší růst v našem regionu zase dále zhorší ekonomický růst celé Evropy,“ zdůraznil Jan Matoušek.

Že dopad na evropské rozvíjející se ekonomiky (včetně ČR) by byl silně negativní, konstatuje i samotná studie IIF a EBF. „Evropský bankovní sektor si je vědom potřeby zvýšení své stability a odolnosti vůči krizím. V tomto smyslu bankovní industrie spolupracuje s evropskými vládami na lepší definici opatření, která nepřinesou tak vážné dopady do ekonomiky a nezpůsobí pokles hospodářského růstu a zaměstnanosti,“zdů­raznil Jan Matoušek.