Nizozemský investor žaluje český stát o 140 milionů Kč

(Praha, 31. ledna 2006) – Česká republika čelí mezinárodní arbitráži, kterou proti ní zahájila nizozemská společnost K+ Venture Partners B.V. K+ VP je 100% vlastníkem české Czech Venture Partners s.r.o. (CVP). Na počátku sporu o 140 milionů Kč byla nevyplacená výkonnostní odměna CVP jako správce státem založených fondů rizikového kapitálu ve výši 32 milionů Kč a odměna za samotnou správu fondů ve výši 4,5 milionu Kč. Stát do arbitráže vstupuje i přesto, že tento závazek sám již dříve uznal jako oprávněný a slíbil jej žalující straně uhradit. To se však dosud nestalo a K+ VP i CVP tak byly způsobeny další škody. V případě vítězství K+ VP tak daňoví poplatníci mohou kvůli nepochopitelnému postupu státních úředníků zaplatit jen nizozemské společnosti až o 104 miliónů Kč navíc. Nad to českému státu může být uložena povinnost zaplatit veškeré náklady arbitráže a právního zastoupení nizozemského investora.

“Celý případ je v současnosti předmětem vyšetřování policie. Už nyní se ale zdá, že vládní úřednici buď sami podněcovali nebo napomáhali ztrátě našeho majetku. Minimálně se tak stalo za pasivního souhlasu České republiky a v jasném rozporu s vzájemnou dohodou o ochraně investic mezi Českou republikou a Nizozemím, podle které měla Česká republika zasáhnout v náš prospěch. Tvrdíme, že s naší investicí nebylo zacházeno podle standardních postupů a nedostalo se nám minimální úrovně ochrany. Požadujeme nejen kompenzaci dlužných odměn, ale také náhradu vzniklých škod způsobených jednáním České republiky v rozporu s dohodou. Částka tak může dosáhnout celkové výše až 140 milionů Kč,“ řekl dnes Gijsbert Maarten Boot, společník a generální ředitel K+ VP a jednatel CVP.

Na počátku sporu byla nevyplacená výkonnostní odměna ve výši 32 milionů Kč, která CVP náležela za ekonomické výsledky dosažené správou Regionálního podnikatelského fondu (RPF) a její dceřinné společnosti Českomoravský podnikatelský fond (ČMPF) vlastněnými Nadací pro rozvoj regionů, a nezaplacená odměna za jejich správu ve výši 4,5 milionu Kč. CVP spravovala RPF od roku 1997 a jejími jednateli jsou Gijs M. Boot a Ing. Vladislav Jež, kteří byli jednateli RPF již od založení fondu v roce 1994. Úkolem obou fondů založených státem řízenou nadací byla podpora a rozvoj malého a středního podnikání v České republice. Původní prostředky ve výši 317,6 milionů Kč byly do RPF vloženy Evropskou unií. Za deset let se CVP podařilo tuto částku v RPF zhodnotit o více než 300 milionů Kč na celkem 617,89 milionu Kč, a dosáhnout tak čisté návratnosti státu ve výši 13% ročně. Tyto údaje potvrdila nezávislá zpráva vypracovaná renomovanou mezinárodní účetní firmou KPMG. „Tvrzení, že fondy byly ztrátové, vycházelo z účelově zkresleného výkladu účetnictví, který měl podle nás za cíl odvést pozornost od připravovaných podvodných aktivit. Jen na daních z příjmů a dividend jsme za tu dobu odvedli státu celkem 52 milionů korun. Žádná společnost neplatí daně z příjmu, pokud je ve skutečné ztrátě, a to ani v České republice,“ uvedl Gijs Boot.

I přes úspěšnou správu investic však byly v září 2003 na pokyn ministerstva pro místní rozvoj řízeného tehdy ministrem Pavlem Němcem vypovězeny smlouvy s CVP. Podle tehdejšího náměstka ministra Petra Formana byla důvodem nízká výkonnost obou fondů. Z údajů, které byly zveřejněny ve sdělovacích prostředcích, se zdá, že fondy následně nejen neplnily svou původní funkci, tedy investování do malých a středních podniků, ale dokonce se o to, kam z fondů zmizel kapitál, začala svým vyšetřováním zajímat policie. Jak média uvádí, v současné době deset lidí v této souvislosti čelí trestnímu stíhání. „Více než jeden a půl roku jsme stát upozorňovali na podle nás nepřípustný konflikt zájmů vyplývající z aktivit realizovaných pod dohledem náměstka ministra Formana a před škodami způsobenými odkloněním se od původního účelu peněz z EU. Stát však nepodnikl nic, aby zabránil ztrátám majetku způsobeným těmito lidmi i přes to, že je za ně podle dohody zodpovědný,“ uvedl dále Gijs M. Boot. K+ VP, resp. CVP rozeslala několik dopisů upozorňujících na tyto problémy. Adresáty byli mimo jiné ministr Pavel Němec, místopředseda vlády pro výzkum a vývoj, lidská práva a lidské zdroje Petr Mareš, místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí Cyril Svoboda, první místopředseda vlády a ministr vnitra Stanislav Gross nebo evropský komisař Pavel Telička.

Od září 2003 se CVP snažila dosáhnout vyplacení dlužných odměn. Proběhlo mnoho neúspěšných jednání s Petrem Formanem. Zásadní obrat situace nastal v okamžiku, kdy se ministrem pro místní rozvoj stal nynější premiér Jiří Paroubek. Ten nechal celou záležitost znovu prověřit právní kanceláří Jansta, Kostka & spol. která potvrdila právní oprávněnost nároků CVP. Paroubkův tým proto připravil dohodu o narovnání, která slibovala závazek uhradit. K tomu však přes všechny dobré úmysly pana Paroubka nakonec nedošlo, i když CVP celé měsíce v dobré víře spoléhala na opakované sliby vlády.

„Dohoda o narovnání mezi Nadací pro regionální rozvoj jako jediným vlastníkem fondů a CVP byla ministerstvem s kladným doporučením odeslána výboru nadace, která v té době fondy ještě kontrolovala. Dohoda byla podpořena právní kanceláří nadace Jansta, Kostka & spol. i zástupci výboru nadace. Ke schválení mělo dojít na plánovaném zasedání představenstva nadace v prvním týdnu února 2005,“ říká Vladislav Jež, společník K+ VP a jednatel CVP. „Zasedání však bylo z tehdy neznámých důvodů odloženo o více než dva týdny. Jak se posléze ukázalo, likvidátor nadace Radim Špaček během té doby fond RPF prodal a dohoda o narovnání, ač byla na dalším zasedání „post mortem“ schválena, tak nemohla být realizována,“ dodal Jež.

Poté došlo na ministerstvu k další změně: Jiřího Paroubka nahradil ve funkci ministra pro místní rozvoj Radko Martínek. Ministerstvo pověřilo Dr. Vladimíra Baláše, aby zjistil, jaké by byly šance státu v hrozící arbitráži s ohledem na dohodu o vzájemné podpoře a ochraně investic mezi Nizozemím a Českou republikou. Zřejmě na základě jeho zhodnocení a závěrů pak započalo nové jednání. CVP spolu s ministerstvem po vleklém jednání připravilo novou dohodu o narovnání. Ta však byla ministerstvem počátkem listopadu 2005 opět odmítnuta. Přes více než dvouletou snahu o smírné vyřešení věci a značné úsilí a náklady vynaložené ze strany CVP bylo zřejmé, že dohody se státem není možné dosáhnout. V této situaci zahájila K+ VP 18. listopadu 2005 rozhodčí řízení proti České republice.

V tu dobu již proběhla médii zpráva o tom, že v souvislosti s fondy RPF a ČMPF se objevila další fakta a událost byla nazvaná největším podvodem se sponzorskými penězi EU v České republice. Policie v této souvislosti zatím obvinila 10 osob, mezi nimi i bývalého náměstka ministra Petra Formana a jím jmenovaného poradce Radima Špačka.

„Z přístupu českého státu jsme naprosto rozčarováni,“ řekl Gijs M. Boot, společník a generální ředitel K+ VP a jednatel CVP. „Přes deset let zde pomáháme malým a středním podnikům finančními injekcemi do jejich začátků a dalšího rozvoje, vytvořili jsme přes 1200 nových přímých pracovních míst a původní vklad do fondů jsme téměř zdvojnásobili. A zatímco automobilku Hyundai, která se chystá vytvořit 3000 přímých pracovních míst, stát láká na 3,5 miliardové pobídky, nám odmítl bez důvodu zaplatit několikrát prokázanou výkonnostní odměnu a odměnu za správu v celkové výši 36,5 milionů korun,“ dodal Boot. Podle něj má Česká republika mezinárodní odpovědnost za nezákonné jednání svých orgánů a zástupců jednajících jejím jménem. Nese tak zodpovědnost za Nadaci pro regionální rozvoj, její fondy rizikového kapitálu i za nezákonné jednání bývalého náměstka ministra pro regionální rozvoj. Je zodpovědná také za jednání poradců náměstka ministra a likvidátora fondu. Česká republika porušila vzájemnou dohodu o ochraně investic nejen ve smyslu aktivních úkonů, ale také ve smyslu tichého souhlasu s nezákonným jednáním.