Nejvíce spropitného dostávají číšníci, kadeřnice a řidiči taxi; Nejštědřejší jsou Američané

Podle posledního průzkumu agentury Synovate, celkem 45 procent zákazníků se často cítí nuceno nechat spropitné, i když ho nechat nechtějí a skoro jedna třetina má problém rozhodnout se jakou částku by měla dát za spropitné v restauraci.

Synovate uskutečnil výzkum mezi 6,827 respondenty v 10 zemích, aby zjistil jaké jsou zvyky spojené s necháváním spropitného, komu se spropitné dává a kolik dají zákazníci za takové „dýško“, když dojde na odměnu za dobré služby.

Ředitelka divize Cestování a cestovního ruchu Synovate, Sheri Lambert řekla, že průzkum Synovate dokazuje, že nechávání spropitného je pro zákazníky po celém světě zdrojem neopodstatněného tlaku, nejistoty a neklidu.

„Pocit povinnosti ponechat spropitné je jednou z nejčastějších stížností uvedenou zákazníky právě v souvislosti s nechávání „dýška“. 45 procent se cítí nuceno nechat spropitné, i když ho nechat nechtějí. 36 procent se potom cítí trapně, i když ho nenechá jen kvůli špatným službám. I přesto cítí, že se spropitné očekává“, dodala.

„Často způsobuje zmatky nevědomost jakou částku dát za spropitné. Skoro třetina všech zkoumaných zákazníků (29%) uvedla, že mají problém rozhodnout se, kolik peněz zanechat. Navíc 30 procent dotázaných respondentů věří, že je lepší, když si restaurace přiúčtují servisní poplatek přímo na účet.“

„Zvyky s ponecháváním spropitného jsou navíc závislé na tom, odkud zákazník pochází. 59.5% těch, kteří pravidelně nechávají spropitné mění své chování tak, aby odpovídalo zvykům daného kraje hlavně v zahraničí.“

Nejvíce se přizpůsobují lokálním zvykům obyvatelé Velké Británie (77%). Za nimi následují obyvatelé Hong Kongu (74%) a Kanady (72%). Naopak Brazilci (58%), Američané (47%) a Srbové (45%) nejméně ze všech mění své naučené zvyklosti. To platí i při cestě do ciziny.

Kolik byste měli nechat?

Tuto otázku, která nevyhnutelně patří ke každé návštěvě restaurace, položil Synovate všem zkoumaným zákazníkům. Nejčastěji zaznamenanou odpovědí bylo 10–15% z celkové útraty a to od 31% respondentů.

Výzkum také ukázal, že 15% zákazníků většinou nechá méně než 10% z celkové útraty, 14% zanechá 15–20% z celkové útraty a největší skupina (36%) neodvozuje částku spropitného od celkového účtu.

Nejvíce dávají spropitné Američané. 53% Američanů věří, že nejpřiměřenější částkou za spropitné je 15–20% z celkového účtu. Nejméně dávají spropitné Rusi a to méně než 10%.

Nechat nebo nenechat?

Navzdory zjevné nejistotě, která obklopuje zanechávání spropitného, více než dvě třetiny (69%) respondentů za poskytnuté služby spropitné nechává a celých 91% těchto respondentů cítí vlastní zadostiučinění za to, že spropitné nechají.

Američané (98%), Kanaďané (97%) a Britové (84%) nejvíce nechávají spropitné za poskytování služeb, zatímco 31% Indonésanů oceňuje spropitným kvalitní služby.

Necháváte většinou spropitné za poskytnuté služby?
Celkem Brazílie Kanada HK Indonésie Rusko Srbsko Francie Španělsko UK USA
Ano 68.8% 58.6% 97.3% 86% 30.6% 64% 72.5% 66.3% 71.4% 83.9% 97.7%
Ne 29.9% 40.9% 2.7% 14% 65.6% 35% 21.2% 33.7% 28.6% 16.1% 2.3%
Neví 0.7% 0.5%  –  – 0.2% 0.2% 5.8%  –  –  –  –

Mike Sherman, výkonný ředitel Customer Insights Synovate, řekl, že přestože většina zákazníků nechává „dýško“, nižší příjmové vrstvy a předcházející servisní poplatky v některých zemích znamenali, že mnozí zákazníci nemohli nechávat spropitné nebo ho nepovažovali za něco nutného.

„Nechávat spropitné za dobré služby je kulturní norma, která se akceptuje ve většině zkoumaných zemí. Existují však místa, kde spropitné není tak běžné – jako např. Indonésie, Srbsko a Brazílie. Nízké příjmy omezují zákaznické chování. Respondenti, kteří uvedli, že nenechávají spropitné, měli ve většině případů za hlavní důvod svého počínání právě nízký příjem“, dodal Sherman.

„V bohatších zemích jako je Francie nebo Hong Kong, uvádí většina zákazníků nenechávající spropitné jako hlavní důvod servisní poplatky již přičtené k celkovému účtu“.

Komu necháváme spropitné?

Zákazníci nejvíce nechávají spropitné číšníkům (86%), kadeřnicím (58%) a řidičům taxi (52%) za jejich asistenci. Nejméně dostávají kasino croupieři (8%), hoteloví portýři (14%) a šatnářky (22%).

Zákazníci dále uvedli, že nechávají spropitné barmanům (46%), hotelovým poslíčkům (43%) a údržbářům (33%).

Ve všech zkoumaných zemích kromě Indonésie, kde místní údržbář dostává nejvíce spropitného, byla jako první vybrána respondenty obsluha v restauracích. Ta dostává ve světě nejvíce spropitného. Údržbářů si pak cení také v Srbsku a v Brazílii, kde 75% a 62% respondentů uvedlo, že právě jim by dali za služby spropitné.

Synovate provedl výzkum mezi 6,827 respondenty napříč Brazílií, Kanadou, Hong Kongem, Indonésií, Ruskem, Srbskem, Francií, Španělském, Velkou Británií a Spojenými Státy Americkými v dubnu 2007 a byla provedena za použití Synovate Global Omnibus.