Na Finančním fóru Zlaté koruny se hovořilo o krizi ze všech stran

Za účasti ministra financí Miroslava Kalouska, bývalého premiéra Miloše Zemana a dalších významných hostů se v úterý sešlo v TOP HOTELu Praha IV. Mezinárodní finanční fórum Zlaté koruny. Fórum se konalo pod názvem „Dopady globální krize: Bude ještě hůř?“ a přivítalo téměř 350 účastníků. Zabývali se současnou ekonomickou situací a cestami z hospodářských potíží způsobenými recesí.

Již v úvodním slově se odstupující ministr financí Miroslav Kalousek zamyslel nad tím, zda naše ekonomika zasažená krizí již sestoupila na dno. Uvedl, že podle standardních analýz by ekonomika měla dosáhnout tohoto dna letos a pro příští rok je možné počítat již s velice mírným růstem, přibližně půl procenta. Deficit státního rozpočtu by měl letos dosáhnout přibližně 150 miliard. Podle jeho názoru čelíme nejen dopadům ekonomické krize, ale i rizikům politických rozhodnutí. Varoval především před protekcionismem v mezinárodním měřítku, který charakterizoval jako cestu do pekla. Zdůraznil, že naopak právě v době krize potřebujeme své sousedy a ochotu s nimi spolupracovat, nikoliv si škodit. Další riziko vidí v rychlých nepromyšlených regulacích na finančním trhu. Mohou tak vzniknout větší škody, než přináší hospodářská krize. Zopakoval i svou zásadní výhradu týkající se hrozby zadlužování budoucích generací, která se nebezpečně šíří různými formami, např. snahou zavést šrotovné.

Na vystoupení ministra Kalouska navázal bývalý premiér Miloš Zeman. V úvodu se zmínil o problematice toxických aktiv, kdy doporučuje regulaci a nutnost spoluúčasti při poskytování úvěrů. Krize podle jeho názoru bude delší než jeden nebo dva roky. Podle svých slov je zděšen přístupem obou hlavních politických subjektů – ODS a ČSSD k řešení krize. Návrhy ODS podle něj vedou k podlomení rozpočtových příjmů, návrhy ČSSD naopak k podlomení výdajů. Kritizoval zavádění šrotovného. Je naopak pro to, aby se nespotřebovávalo, ale investovalo. Stát by měl ze státního rozpočtu financovat rozvoj podnikání. Je dostatek připravených projektů v oblasti dopravy, ekologie anebo obnovy památek, které je možné zafinancovat. Strany z obou částí politického spektra by se měly spojit a tyto investice podpořit. Podle něj nejde o to odmítat státní zásahy, jde v prvé řadě o kvalitu a druh těchto zásahů. Krize není jenom hrozba, krize je podle jeho názoru i nová příležitost pro všechny.

Přední ekonom prof. Milan Zelený se zaměřil na nutnost prosazovat v krizi svobodu trhů. Princip svobodných trhů je v tom, že každá strana trhu musí zaručovat přidanou hodnotu v podobě zisku. Trh, který straní jen jedné straně, není svobodný. Regulace trhu je nutná k ochraně tržní svobody. Její podstatou je chránit účastníky trhu před ohrožením podvody, korupcí atd. Neregulovaný nebo špatně regulovaný trh je trh volný, který zvýhodňuje určité skupiny. Krize vznikla tím, že trh volný převládl nad trhem svobodným. Lepší než bojovat proti krizi a omezovat ji je využít příležitost k očistě, kterou nabízí. Připomněl v této souvislosti příklad Tomáše Bati, který odmítal státní zásahy a dokázal si přes celosvětovou krizi 30. let poradit sám na úrovni svého podniku. Podle názoru Milana Zeleného se příliš v ekonomice spoléháme na makroekonomické ukazatele, zatímco podstata je v mikroekonomickém rozhodování, tedy tam, kde se tvoří konkrétní nabídka a poptávka.

Podle člena bankovní rady ČNB Pavla Řežábka na tom není česká ekonomika tak špatně. Neměli bychom se bavit o krizi, ale o recesi. V makroekonomické oblasti by stát a centrální banka měly vytvářet ekonomickou stabilitu. Sestupná fáze hospodářského cyklu je přirozená, odstranit ji je utopické. Úkolem státu je vytvářet stabilnější prostředí v rámci ekonomického cyklu. Krizi ani recesi nemůžeme odstranit, ale pouze zmírnit. Při vzniku krize nezklamala regulace, ale způsob dohledu. Upozornil i na to, že plovoucí kurz české měny v současné době je pro ekonomiku výhodný a pomáhá některé dopady recese tlumit. Rok 2009 bude pro řešení ekonomické situace v ČR rozhodující. Diskuse o rychlém vstupu ČR a dalších zemí do eurozóny nastoluje i otázku, kdo při růstu deficitů tento krok za současné situace ze zemí EU bude ochoten zaplatit.

Člen bankovní rady Slovenské národní banky Ľudovít Ódor hovořil o tom, co nás krize naučila. Většina opatření je zaměřena na nejbližší období, ale málo myslíme na dlouhodobější řešení. Krátkodobá opatření mají na ekonomiku jen nepatrný dopad a zásadní problémy neřeší. Mezi zeměmi středoevropského regionu jsou relativně velké rozdíly. Česká republika a Slovensko jsou na tom poměrně dobře, vážné následky má krize v Maďarsku, jednoduchá situace není ani v Polsku. Znovu zopakoval, že každá krize je příležitostí něco změnit, ale namísto strukturálních reforem vlády nabízejí stimulační balíčky. Jestliže žijeme v evropském prostoru, mělo by docházet k lepší vzájemné komunikaci a společnému postupu v zásadních otázkách. Zmínil se i o tom, že 84 % Slováků je rádo, že mají evropskou měnu a silný kurz. Z hlediska Slováků, jejichž ekonomika je na tom podobně jako naše, bylo přijetí eura správným krokem.

Prof. Michal Mejstřík, ředitel Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd UK, uvedl, že intervence a zásahy vlád nemohou v žádné zemi ani v globálním měřítku splnit očekávání, která do nich veřejnost vkládá. Dokládá to mj. celosvětově neustále rostoucí nezaměstnanost a postupující předluženost obyvatel. Stimulační balíčky mohou blokovat nutné strukturální změny a inovace. Ze zemí východního regionu je na tom, pokud jde o zadlužení, Česká republika nejlépe. Podle prognózy MMF, s ohledem na celkový světový pokles HDP, není výhled zemí střední a východní Evropy dobrý. I v pozdních fázích recese budou potíže přetrvávat a zřejmě se tomu nevyhneme ani v České republice.

Petr Zahradník, ředitel Kanceláře EU České spořitelny, své vystoupení zaměřil na protikrizová opatření v kontextu politik Evropské krize. Zmínil se o tom, že současná krize se výrazně liší od všech předchozích. V rámci EU existují faktory zpoždění dopadů na Českou republiku. ČR patří k mála zemím, kterým se ze statistického pohledu krize zatím příliš nedotkla. V rámci EU jsme zaznamenali bezprecedentní období z pohledu zveřejnění záchranných balíčků v hodnotě 50% ročního HDP Evropské unie. Česká republika patří k mála zemím, které tuto pomoc, vzhledem k stabilitě finančního trhu, nepotřebují. Ucelený dokument pro budoucnost představuje podle Petra Zahradníka Hospodářský plán ekonomické obnovy EU. Základem je důraz na fiskální zdrženlivost, kterou hlasitě prosazovala Česká republika jako předsednická země.

Na finančním fóru dále vystoupil Johann Ertl, výkonný ředitel Raiffeisen Bausparkasse Vídeň. Připomněl, že základ současné krize je v hypoteční krizi, která propukla před dvěma léty v USA. Po zkušenostech se sekuritizací hypotečních úvěrů by měla platit zásada, že úvěry není možné předávat dalším věřitelům. Systém stavebního spoření se koncentruje na střední Evropu. Toto spoření provází opatrnost, která drží krizi na uzdě. Na rozdíl od hypoték jsou tyto úvěry poskytovány v domácí měně. Politika stavebních spořitelen je velmi konzervativní, z hlediska rizikovosti a garantované úrokové sazby je pro klienta úvěr ze stavebního spoření výhodou.

Miroslav Zámečník, ekonomický konzultant Boston Venture Central Europe hovořil o tom, jak se dostat z dluhové pasti. Platí to jak pro podniky, tak pro stát. Všechno, co se přijalo na úrovni vládního balíčku, bylo přijato s vírou, že pokles ekonomiky bude mírný a stabilita nastane na přelomu roku. Čím déle bude trvat recese, tím větší opatrnost bude třeba věnovat veřejným financím. Pokud jde o firmy, řada zemí přijala změny insolvenčních zákonů. Je to jedna z cest, kterou je možné konsolidovat podnikatelský sektor. Individuální postoj bankovních věřitelů vůči dlužníkům je mnohdy likvidační. Vždy a všude, kdy dlužníci nejsou schopni splácet, by mělo nastoupit kooperativní jednání bank s dlužníkem ještě před insolvencí. Bez legislativních řešení, spočívajících v ochraně před věřiteli, bude do budoucna obtížné udržet solventnost podniků a recesi překonat.

Lubor Žalman, generální ředitel Raiffeisenbank, se věnoval jednomu z velice diskutovaných problémů, kterým je úvěrování firem. Banky vedou k opatrnosti obavy z rizika a obavy z nedostatku kapitálu. Dlouhodobé financování bude problémem i v budoucnu a nejen u nás. Ekonomická krize podle jeho názoru vede k nižší poptávce po úvěrech a růstu špatných úvěrů. Státní dluhopisy svými výnosy konkurují úvěrům a to stát chce vydat do konce roku dluhopisy za 40 miliard. Pro banky je to tvrdá konkurence. Prosperitu, kterou jsme v minulých letech zažili, už nikdy nezažijeme. Vracíme se vlastně do normálních časů. Úvěry ještě porostou, jak poroste kapitál. Výhled je takový, že banky budou mezi sebou bojovat o dobrý úvěr více, než kdykoliv v minulosti. Mohu slíbit, řekl závěrem, že úvěry budou!

K problematice insolvence na fóru promluvil Radek Laštovička ředitel Coface Czech. Uvedl, že v letech 2007 až 2009 došlo ve světě k propadu HDP o 4,5 %. Šíření platební neschopnosti se začalo globalizovat a šířit světem v polovině loňského roku. Od začátku letošního roku postihla platební neschopnost i velké ekonomiky v Evropě, což mělo vliv i na platební neschopnost našich firem. Nejméně jsou postiženy telekomunikační firmy, nejvíce automobilový průmysl. Ve ztrátě platební morálky jsme v největší krizi po druhé světové válce. U nás se očekával na počátku letošního roku velký nárůst insolvencí, dosáhl dokonce čtyřnásobku oproti roku 2008. Ve svém vystoupení zdůraznil, že důležité pro zdraví firem bude, jak se dokážou o své pohledávky postarat. Firmy by pro takové případy měly mít krizové plány.

Jaroslav Hanák, 1. viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR, vyjádřil přesvědčení, že v současnosti jde o krizi důvěry. Její dopady budou veliké. Když byla konjunktura, nesplácely se dluhy a obrovské prostředky se spotřebovaly. Ty teď chybějí. Varoval vládu, odstupující i příští, aby nerozhazovala peníze podnikatelů. I přes pokles výroby se podnikatelé snaží udržet pracovní místa. Podnikům může pomoci např.rychlejší vracení DPH. Zodpovědně by se měl především chovat stát, který podnikům platí opožděně. Nejsložitějším problémem je financování. Banky na požadavky firem neslyší. Výjimečně pochválil vládu za podporu vzdělání, které firmám skutečně pomůže. Do budoucna by bylo zapotřebí prosadit flexibilní zákoník práce. Znovu zopakoval, že podnikatelé potřebují téměř životně euro a obhajoval i potřebu šrotovného. Každý z nás by měl vzít díl odpovědnosti, vláda, banky a všichni ostatní.

O přístupu podnikatelů ke krizi hovořil i Karel Havlíček, místopředseda Asociace malých a středních podniků ČR. Z této krize se podle něj dostaneme tím, že si ji odpracujeme. Záleží i na komunikaci se zákazníky, se zaměstnanci, s manažery, kteří výrobu zajišťují a řídí, aby jen nekonstatovali problémy, ale hledali řešení. Mantinely, které stát nastavuje jsou důležité, ale je jiná doba a roste role asociací, svazů a dalších podnikatelských subjektů. Jejich názory by měly být více respektovány. Pokud jde o úvěry, s bankami je třeba zavčas komunikovat a dojednávat s předstihem podmínky a parametry úvěrů.

V panelové diskusi k jednotlivým tématům vystoupila řada přítomných, mezi nimi např. Luděk Niedermayer ze společnosti Deloitte ČR, Jan Bureš z Poštovní spořitelny, Petr Koblic z Burzy cenných papírů Praha, František Klufa, finanční arbitr ČR, Jiří Černý z TPCA Czech, Jan Mládek z Fontes Rerum, Pavel Sehnal z SP Group, Vojtěch Lukáš, předseda Asociace stavebních spořitelen ČR, Aleš Michl z Raiffeisenbank, Jiří Moser z Pricewaterhouse ČR. Dopolední část finančního fóra byla přenášena přímým přenosem na ČT24 a online na idnes.cz a finance.cz. Celý průběh IV. Mezinárodního fóra Zlaté koruny mohla veřejnost sledovat v online přenosu na www.zlatakoruna.info. Offline záznam celého finančního fóra je umístěn na www.zlatakoruna.info/financni-forum.