Může v boji s bankovními poplatky pomoci legislativa?

Na konci minulého roku začalo ministerstvo financí celkem rázně tlačit na banky v souvislosti s bankovními poplatky a postavením klientů. Nakonec sice došlo k podpisu memoranda, ale jaké jsou vlastně praktické důsledky a jaká je situace dnes, několik týdnů poté?

Kritika bank ze strany klientů i spotřebitelských sdružení neklesá, možná právě naopak, i přesto se zdá, že mnoho pozitivních zvratů nelze v nejbližší době očekávat. Banky sice mění své sazebníky, ale jestli jsou přehlednější, o tom nejlépe vypovídají reakce klientů, které jsou stále kritické. Došlo sice ke snížení či dokonce ke zrušení některých poplatků, jiné zase naopak stouply, takže v konečném součtu se pro klienta nic nemění a podstata kritiky zůstává zachována.

Pokud jde o aktivity ministerstva financí, z původních třinácti změn, které chtěl ministr financí Bohuslav Sobotka prosadit změnou zákona, zbyly jen tři. A to ještě takové, které by měly být pro banky automatické, bez ohledu na jednání s ministerstvem financí či na kritiku veřejnosti. Potažmo tyto změny téměř všechny banky již stejně zavedly nebo zavádějí. První se týká povinnosti bank poskytovat lidem při uzavírání smlouvy o běžném účtu ceník. Dále by banky měly své klienty informovat o cenových změnách alespoň jeden měsíc před jejich platností a ceníky by měly být volně k dispozici na pobočkách a na webu. Poslední změna se týká toho, že by banky již nesměly vymáhat poplatek za neoprávněnou reklamaci.

Je zjevné, že se největší změny v chování bank vůči klientům a při aplikaci bankovních poplatků u nás, uskuteční pod tlakem klientů a spotřebitelských sdružení, na základě mediální pozornosti, která je tomuto tématu zatím věnována či po vstupu další konkurence na český trh. Nemá zřejmě smysl přeceňovat vliv legislativních změn, zvláště pak, neřeší-li podstatu současného stavu, ale jdou-li pouze po povrchu. Ministerstvo financí mohlo navrhnout změnu legislativy, která by komplexně řešila problematiku postavení klientů vůči bankám. I přes počáteční ofenzívu se tak nestalo. Jak řekl nedávno náměstek ministra financí Tomáš Prouza, ministerstvo financí předloží jen výše uvedené změny na březnové schůzi Poslanecké sněmovny a to jako pozměňovací návrhy k novele obchodního zákoníku. Další, významnější změny se prý objeví později v zákonu o finančních službách. Na to si ale budeme muset počkat asi až po volbách.

Tento čas lze ale smysluplně využít. Když už dochází ke změně legislativy, měla by se diskuse dotknout příčin současného stavu. Tedy soustředit se také na ty normy, které občany a jiné podnikatelské subjekty vůbec nutí ke zřizování bankovních účtů a k bezhotovostním operacím (například při zakládání různých společností, občanských sdružení, bezhotovostní platby nad určitou výši apod.). Teprve pak budou mít legislativní úpravy kýžený efekt při co možná nejmenší míře regulace. Dokud totiž banky budou vědět, že v praxi není jejich službám v mnoha směrech vyhnutí, situace se z podstaty nemůže změnit.

Patrik Nacher
provozovatel portálu www.bankovnipoplatky.com