Ministerstvo financí změnilo v důsledku jednání se SČMBD výklad zákona o DPH

Původní výklad nového zákona o DPH, který vstoupil v platnost 1. května 2004 zněl: „Bytové družstvo s 50 a více byty je plátcem daně z přidané hodnoty.“ Ten znamenal velké problémy pro většinu malých a středních družstev. Díky aktivitě Svazu českých a moravských bytových družstev (SČMBD) se naštěstí podařilo po 4 měsících vyjednávání změnit pohled ministerstva financí (MF) na tuto problematiku a přizpůsobit výklad zákona o DPH jejich reálné situaci.

Usilovným jednáním na ministerstvu financí jsme dosáhli, že několik tisíc bytových družstev nebude nuceno být plátcem DPH. Na základě původního výkladu hrozilo, že každé družstvo s více než 50 byty se stane plátcem DPH, což by výrazně zatížilo malá družstva administrativou, zvýšilo by jim to náklady, ale prakticky nepřineslo žádný efekt. Katastrofou by byl tento výklad pro malá družstva, kde jsou účetnictví a daňová agenda zpravidla zajišťovány svépomocí, říká Ing. Jiří Vácha, vedoucí odboru ekonomického SČMBD.

Nový zákon o DPH platí od 1. 5. 2004 a obsahuje řadu rozporných ustanovení, která předpokládají výklad minimálně od ministerstva financí. SČMBD se podařilo na ministerstvu dohodnout především výklad pojmu ekonomická činnost u bytového družstva.

Zdanitelné plnění bylo v uplynulých deseti letech vymezeno jako dodávka zboží nebo poskytnutí služby uskutečněné při podnikání. Podle stanoviska Nejvyššího soudu k charakteru bytových družstev z r. 1994 však nejsou výkony bytového družstva pro své členy podnikáním, a proto byly z hlediska dříve platného zákona o DPH považovány za plnění, která nejsou zdanitelná a která tudíž ani neovlivňovala výši obratu pro povinnou registraci k DPH. V roce 2003 bylo proto plátcem DPH v České republice jen 47 bytových družstev.

POZN.: Pouze některá družstva poskytující služby i jiným osobám než svým členům překročila stanovený obrat, který činil 750 000,– Kč za tři po sobě jdoucí kalendářní měsíce a v posledním období 2 mil. Kč za 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců.

Nový zákon nově vymezuje také osobu povinnou k dani jako osobu, která samostatně uskutečňuje ekonomické činnosti, přitom takovou osobou je i právnická osoba, která nebyla založena nebo zřízena za účelem podnikání, uskutečňuje-li ekonomické činnosti. Ekonomickou činností se, mimo jiné, rozumí činnost osob poskytujících služby a také využití hmotného a nehmotného majetku za účelem získání příjmů, pokud je tento majetek využíván soustavně.

První výklady zákona těsně po jeho schválení byly pro bytová družstva značně pesimistické. Vyplývalo z nich, že každé bytové družstvo uskutečňuje ekonomické činnosti, neboť soustavně pronajímá svůj hmotný majetek, který tvoří byty a nebytové prostory za účelem získání příjmů (nájemného) a poskytuje nájemcům služby spojené s užíváním bytů a nebytových prostor a často i další činnosti. Každé bytové družstvo by se tedy stalo potenciálním plátcem DPH a zda se plátcem povinně stane, záviselo jen na tom, zda překročí stanovený obrat a zda kromě plnění osvobozených od daně tj. nájemného z bytů a nebytových prostor uskutečňuje i zdanitelná plnění.

Vymezení obratu rozhodného pro povinnou registraci k DPH se přitom podle původního výkladu oproti předchozímu zákonu zásadně mění zejména v tom, že do obratu se vedle výnosů ze zdanitelných plnění zahrnují i výnosy z nájemného z bytů a nebytových prostor, ačkoliv jde o plnění od daně osvobozená. Zároveň se snižuje limit obratu ze 2 mil. Kč na 1 mil. Kč za 12 předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců.

Při tomto původním výkladu by se většina družstev s více než 50 byty díky výnosům z nájemného stala povinně plátcem DPH. Je třeba si uvědomit, že podle statistických údajů bylo ke dni 29.2.2004 v České republice 7 287 bytových družstev a 22 541 společenství vlastníků jednotek. Přesné číslo není známo, ale jistě přes polovinu bytových družstev má více než 50 bytů.

Nárůst administrativy spojené s DPH by bytová družstva výrazně postihl. Přitom úspora nákladů vzniklá odpočtem daně na vstupu by vzhledem k nízké hodnotě koeficientu byla vesměs zanedbatelná nebo dokonce i nulová. Na druhé straně i efekt pro státní rozpočet by byl vzhledem k poměrně nízkým odvodům daně na výstupu nepatrný. Navíc by došlo k podstatném nárůstu počtu plátců DPH, což pro stát znamená nákladnější správu daně, poznamenává Ing. Vácha ze SČMBD.

SČMBD se podařilo prosadit změnu vymezení obratu rozhodného pro povinnou registraci k DPH tak, aby se do něho nezahrnovalo především nájemné z bytů a nebytových prostor. Zohlednilo se přitom to, že bytové družstvo je zvláštním typem družstva, které nebylo založeno za účelem podnikání, ale s cílem uspokojovat bytové potřeby svých členů. Konkrétně to znamená, že za ekonomickou činnost se nepovažují plnění, která bezprostředně souvisejí hlavním posláním bytového družstva – s uspokojováním bytových potřeb svých členů.

Výsledkem je, že řada malých i středně velkých bytových družstev se nestane plátci DPH a velké množství družstev, které plátci budou prodlouží periodicitu podávání daňového přiznání z měsíční na čtvrtletní.

Do horší pozice se ale dostala ta družstva, která již přihlášku k registraci podala, dostala osvědčení a přitom uběhla lhůta pro odvolání, takže registraci již nelze zrušit. Zde záleží pouze na správci daně, zda svou benevolencí umožní zrušení registrace od nejbližšího zdaňovacího období.