Lidem postiženým povodněmi pomůže stát

Na řadě míst v České republice byl vyhlášen 2. či 3. stupeň povodňové aktivity. Vzhledem k tomu, že se mohou někteří občané ČR dostat v důsledku živelní pohromy do nesnází, je stát připraven jim pomoci.

Mimořádná okamžitá pomoc

Lidem, kteří byli postiženi živelní pohromou, například povodní, umožňuje zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů, poskytnout mimořádnou okamžitou pomoc. Výše této jednorázové dávky se stanovuje s přihlédnutím k majetkovým poměrům a příjmové situaci osoby nebo společně posuzovaných osob. Může být poskytnuta až do výše patnáctinásobku životního minima jednotlivce, tedy až 46 890 Kč.

Na základě individuální potřeby lze podle dříve uvedeného zákona poskytnout mimořádnou pomoc také osobě, která nemá vzhledem k příjmům a celkovým sociálním a majetkovým poměrům dostatečné prostředky na úhradu nákladů spojených s pořízením nezbytných základních předmětů dlouhodobé potřeby a na základní vybavení domácnosti. Tato mimořádná pomoc může být až do výše konkrétního nákladu s tím, že součet takto poskytnutých dávek nesmí v rámci kalendářního roku překročit desetinásobek životního minima jednotlivce, tj. v současné době 31 260 Kč. Jde o jednorázovou dávku, poskytnutí několikrát v roce není (až na limit celkové výše) vyloučeno.

Ze systému pomoci v hmotné nouzi lze poskytnout i pomoc lidem, kteří nemají vzhledem k příjmům a celkovým sociálním a majetkovým poměrům dostatečné prostředky na úhradu jednorázového výdaje spojeného zejména se zaplacením správního poplatku nebo v případě nezbytné potřeby s úhradou noclehu. Uvedenou dávku je možné využít i v případě povodně, kdy postiženým osobám vzniknou mimořádné výdaje na pořizování například nových dokladů, na přechodné ubytování při zničení bytu apod. Částka této mimořádné pomoci se stanoví až do výše konkrétního nákladu. I v tomto případě jde o jednorázovou dávku, poskytnutí několikrát v roce není vyloučeno.

O dávky mimořádné okamžité pomoci lze požádat pověřené obecní úřady. Místní příslušnost se řídí místem, kde je osoba hlášena k trvalému pobytu. Pokud k situaci, která vyžaduje mimořádnou okamžitou pomoc, došlo mimo správní obvod pověřeného obecního úřadu, ve kterém je osoba hlášena k pobytu, je místně příslušný ten pověřený obecní úřad, v jehož správním obvodu k situaci došlo.

Postižení občané žádají o tyto dávky prostřednictvím formuláře, který má orgán pomoci v hmotné nouzi k dispozici. Formuláře si rovněž lze stáhnout z webu MPSV – www.portal.mpsv.cz/forms – Formuláře pro pomoc v hmotné nouzi – „Žádost o pomoc z důvodu postižení mimořádnou událostí“ nebo „Žádost o úhradu nezbytného jednorázového výdaje“.

Pracovněprávní oblast

Pokud se zaměstnanec sám účastní prací při odstraňování následků povodní na vlastní nemovitosti, mohou nastat dvě situace:
a) pokud zaměstnanec takto činí pouze ve svém zájmu, aby ochránil svůj majetek, jedná se o důležitou osobní překážku v práci. Zaměstnavatel mu tak může poskytnout pracovní volno bez náhrady mzdy. Zaměstnanec se také může se zaměstnavatelem dohodnout, že takto zameškanou pracovní dobu napracuje.
b) V případě, že člověk odstraňuje následky povodní sice na svém majetku, ale ve veřejném zájmu (např. hrozí zřícení budovy, hygienické důvody), jedná se o překážku v práci z důvodu obecného zájmu a dotyčnému náleží pracovní volno s náhradou mzdy ve výši průměrného výdělku.

Při povodních se také může stát, že zaměstnanec poskytuje osobní pomoc jiné fyzické či právnické osobě a tato činnost zasahuje do jeho pracovní doby. V tom případě je zaměstnavatel povinen poskytnout mu pracovní volno na dobu nezbytně nutnou. Zaměstnanec má zároveň nárok na náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku.

Pokud člověk potřebuje v souvislosti s povodněmi pracovní volno, aby si mohl zařídit své důležité osobní, rodinné nebo majetkové záležitosti (např. jednání s pojišťovnou), může mu ho zaměstnavatel poskytnout bez náhrady mzdy. Společně se mohou také dohodnout, že si zaměstnanec takto zmeškanou pracovní dobu napracuje.

V případě, že povodeň postihne zaměstnavatele a ten tak musí přerušit práce, je nezbytně nutné, aby se, pokud je to možné, pokusil převést zaměstnance na jinou práci. To může učinit i bez jeho souhlasu, a to na dobu nezbytně nutnou. Pokud zaměstnavatel nemůže zaměstnance převést na jinou práci, jedná se o překážku v práci a zaměstnanec má nárok na náhradu mzdy ve výši 60 % průměrného výdělku.

Pokud firma sama není postižena povodněmi, ale nemůže přidělovat zaměstnancům práci v důsledku pozastavení dodávky surovin, energie apod. a nemůže zaměstnance ani převést na jinou práci, pak se jedná o překážku z důvodu prostoje. V tom případě náleží pracovníkům náhrada mzdy ve výši 80 % průměrného výdělku.

Jestliže se člověk nemůže dostat do práce z důvodu přerušení provozu hromadných dopravních prostředků nebo z tohoto důvodu dorazí do práce pozdě, poskytne mu zaměstnavatel pracovní volno bez náhrady mzdy.

Potřebné informace dostanou lidé nejen na obecních úřadech, ale mohou se obracet i na úřady práce a inspektoráty práce.