Lidé podceňují riziko předčasného úmrtí nebo vážného úrazu

Praha, 12. 2. 2007 – Většina mladých lidí přistupuje nezodpovědně k možnostem ochránit sebe a své blízké před následky předčasného úmrtí nebo vážného zranění. Vyplývá to z právě dokončeného výzkumu veřejného mínění zaměřeného na produkty životního pojištění. Pro Českou asociaci pojišťoven ho realizovali studenti VŠE v Praze. Jimi vyhodnocená data přináší aktuální pohled na postoje české veřejnosti k životnímu pojištění.

Přímo alarmující je zjištění, že většina mladých lidí ve věkové kategorii mezi 20 až 29 lety, jejichž míra zadluženosti formou různých půjček nebo hypoték neustále roste, bere na lehkou váhu možnost zajistit sebe a své blízké proti situacím, které by jim mohly zabránit dostát jejich závazkům. Jen 32% z nich má uzavřený některý druh životního pojištění. Podle výzkumu není podceňování rizik výsadou jenom mladých lidí. Téměř pětina (17%) respondentů bez rozdílu věku uvedla, že se necítí být vystavena žádným rizikům a ostatní se ztráty vlastního života obávali méně než například vykradení bytu nebo ztráty zaměstnání. Za poklesem dynamiky růstu prodeje produktů životního pojištění oproti předchozím letům nestojí jenom obecně rozšířené podceňování rizik. K tomuto jevu přispívá také jednostranná orientace lidí především na výnos finančních produktů. Dokládá to i bezkonkurenční oblíbenost stavebního spoření. Uzavřeno ho mělo 73% respondentů.

Velkým konkurentem pro životní pojištění je také penzijní připojištění, i když jeho vedení o 6% není natolik markantní, jak se původně očekávalo. Kromě vyšších výnosů jsou lidé motivování k používání těchto produktů zejména státními příspěvky, které u životního pojištění chybí. Více jak dvě třetiny respondentů (68%) uvedlo, že by v případě zavedení státních příspěvků nebo zvýšení daňových úlev uvažovali o uzavření životního pojištění nebo zvýšení plateb pojistného. Zajímavé je, že případná státní podpora by více motivovala spíše bohatší než sociálně slabší vrstvy české společnosti. Rozdíl mezi nejslabší a nejsilnější příjmovou skupinou činil celých 20%. Velmi pozitivně reagovala veřejnost také na možnost příspěvků od zaměstnavatelů v rámci mimomzdových benefitů. Avšak ani zaměstnavatelé v České republice plně nedoceňují možnost chránit své zaměstnance a jejich blízké před následky předčasného úmrtí živitele rodiny nebo jeho trvalé pracovní neschopnosti – penzijní připojištění využívají dvakrát častěji než životní pojištění.

Výzkum také ukázal nízkou informovanost lidí o jednotlivých pojistných produktech. Přesně 20% respondentů neznalo rozdíl mezi životním pojištěním a penzijním připojištěním a téměř polovina (45%) dotazovaných měla naprosto nerealistické představy o efektech penzijního připojištění – považovali ho za vhodné ke krytí rizika úrazu. Pro všechny tyto respondenty pak při výběru stačí sebemenší „výhoda“ penzijního připojištění (státní příspěvek, impuls od zaměstnavatele) a penzijní připojištění v jejich očích jednoznačně vítězí.