Analytici Erste Group: Dobrá kvalita podnikových úvěrů ve střední a východní Evropě překonala sektorové ukazatele

Obrovská zátěž způsobená globální krizí likvidity a strach z bolestného zpomalení růstu v eurozóně negativně ovlivnily rizikové prémie ve střední a východní Evropě (SVE).

 – Mezibankovní trhy ve střední a východní Evropě fungují dobře
 – Banky v regionu SVE jsou schopné získat zdroje efektivněji, než jejich západní protějšky
 – Dobrá bonita společností ve střední a východní Evropě
 – Vývoj cen telekomunikačních a energetických společností ve střední a východní Evropě překonal sektorové ukazatele
 – Investoři se zaměřují na krátkodobější cenné papíry za účelem snížení rizika
 – Vysoké kreditní spready budou do doby návratu důvěry

Obrovská zátěž způsobená globální krizí likvidity a strach z bolestného zpomalení růstu v eurozóně negativně ovlivnily rizikové prémie ve střední a východní Evropě (SVE). Po dosažení maxima v půli září zaznamenaly kreditní spready v regionu střední a východní Evropy v posledních několika týdnech opět silný nárůst a dosáhly nového historického maxima, což bylo způsobeno především problémy evropských finančních institucí s likviditou (Fortis, Dexia, Hypo Real Estate, Icelandic banks).

Náklady na financování státního dluhu prudce vzrostly díky rostoucímu kreditnímu riziku nesplácení. Credit default swapy (CDS) Maďarska a Polska vzrostly na 396 bazických bodů, respektice 185 bazických bodů, CDS České republiky dosáhla145 bazických bodů. Vývoj státních CDS stejně jako zprávy o některých finančních institucích v regionu střední a vychodní Evropy odrážejí nedostatek důvěry mezi investory. Z tohoto důvodu může dojít ke zpřísnění úvěrových podmínek velmi rychle, což přinese zatížení vyššími rizikovými přirážkami.

Z našeho pohledu není z fundamentálního hlediska opodstatněné zpřísňování podmínek poskytování úvěrů společnostem ve střední a východní Evropě. Banky v zemích střední a východní Evropy se nepodílí na investicích do produktů založených na sub-prime a nemusí tedy odepisovat svá aktiva. Spready mezi klíčovými úrokovými sazbami a sazbami peněžního trhu ukazují na daleko vyšší důvěru mezi lokálními bankami. Navíc je efektivita aktivace kapitálu bank ve střední a východní Evropy formou půjček daleko vyšší, než je tomu v západní Evropě, prohlásil Alihan Karadagoglu, kreditní analytik Erste Group.

V dobách finančních turbulencí hledají investoři jistotu. V kurzu jsou především cenné papíry emitované státem a dalšími vládními institucemi. Nehledě na tuto skutečnost se investoři zaměřují na podniky z defenzivního sektoru , kde očekávají, že firmy budou schopny generovat stabilní cash-flow. Když se podíváme na vývoj některých eurobondů z defenzivního sektoru, jako jsou například telekomunikační a energetické firmy v zemích střední a východní Evropy (vč. Rakouska), svou výkonností překonávají sektorové indexy již od poloviny září. Především krátkodobé cenné papíry mají pozitivní výnosy. Důvodem jsou současné podmínky na trhu, kdy se investoři zaměřují na krátkodobé cenné papíry s cílem snížení duračního rizika, zdůrazňuje Karadagoglu.

Stejně tak i na primárním trhu, emitenti preferují krátkodobou splatnost ve snaze vyhnout se zatížení (v průměru) vysokými refinančními náklady po dobu mnoha let. Nové emise musí být atraktivně oceněny. Díky vysokým rozpětím mezi nabídkou a poptávkou nových eurobondů lze tak na sekundárních trzích očekávat přecenění některých již existujících obligací. V roce 2009 bude velký objem vydaných dluhopisů podniků zemí střední a východní Evropy splatných v roce 2009: Vydané cenné papíry do konce roku 2008 dosáhnou u podniků hodnoty zhruba 1 283 mil. EUR (velkou část zde představuje polský TPSA) a u finančních institucí 2 136 mil EUR. Úvěrové trhy budou v příštích měsících pravděpodobně „zavřené“. Za těchto podmínek (vysoké kreditní spready), předpokládáme, že podniky budou v roce 2008 refinancovat nesplacené dluhy především prostřednictvím cash-flow a bankovních úvěrů, přičemž banky v regionu střední a východní Evropy se při poskytování úvěrů chovají daleko selektivněji než dříve, což se odráží ve vyšších rizikových prémiích, uzavřel Karadagoglu.

Bonita podniků střední a východní Evropy se zdá být relativně robustní, pouze s malými dopady na rating firem. Zhoršení celkového poměru zvýšení/snížení ratingu je způsobeno především podniky, jejichž ratingový stupeň klesl na spekulativní. V posledních třech kvartálech došlo k 7 snížení ratingu u 4 emitentů (3 emitenti byli sníženi 2×) a 2 zvýšením ratingu zemí střední a východní Evropy společnosti Moody's včetně Ruských a Bulharských firem.