KONFERENCE O PENZIJNÍ REFORMĚ UKÁZALA MOŽNÉ VARIANTY VÝVOJE V ČESKÉ REPUBLICE

V pátek 3. listopadu 2006 proběhla v pražském hotelu Hilton konference Cesta k penzijní reformě, pořádaná společností Winterthur. S informacemi o realizaci penzijních reforem ve svých zemích seznámili posluchače odborníci ze Švýcarska, Polska, Maďarska, Slovenska a České republiky. Cílem konference bylo přiblížit odborné i laické veřejnost zkušenosti s reformami důchodových systémů a ukázat tak možné scénáře reformy u nás. Mediálními partnery konference byl ekonomický týdeník Euro a Český rozhlas 2 - Praha.

„Penzijní reforma v České republice je jedna z velmi důležitých věcí, na kterou se Winterthur dlouhodobě zaměřuje. Za optimální řešení financování důchodového systému považujeme vytvoření tří vedle sebe existujících pilířů. Mimo stávající první státní pilíř a třetí pilíř penzijního připojištění a životního pojištění, navrhujeme vložit druhý pilíř, takzvaný opt-out systém. Je založený na dobrovolném částečném vystoupení ze státního průběžného systému a přesměrování části plateb k soukromým správcům,“ řekl Petr Žaluda, generální ředitel společnosti Winterthur pro Českou republiku a Slovensko

O tom, jak se reforma penzijního systému založená na třech pilířích vyvíjí na Slovensku, seznámil posluchače Ľudovít Kaník, bývalý ministr práce, sociálních věcí a rodiny Slovenské republiky: „Slovensko se díky důchodové reformě dostalo mezi země se středně rizikovým vývojem veřejných financí. Zároveň reforma zvýšila výši starobních důchodů a zlepšila tak životní úroveň důchodců. Za podmínky pokračování v reformních krocích, především v prvním průběžném pilíři, je ve střednědobém horizontu možné trvale odstranit deficitu systému a nastolit jeho finanční stabilitu a zároveň nezvyšovat, ale postupně snižovat odvodové zatížení. Akumulace důchodových úspor a jejich investování v ekonomice zároveň podpoří výrazný a dlouhodobý ekonomický růst země.“

Pozitivní zkušenosti s třípilířovým systémem financování důchodů mají také v Polsku: „Nový polský systém sociálního zabezpečení byl založen na pevném konceptu tří pilířů. Od jeho přijetí v roce 1999 je výkonnost druhého pilíře, otevřených penzijních fondů, vysoká. Tyto fondy zajišťují spolu s investičními fondy pevný domácí zdroj kapitálu pro polský investiční trh. Pro stimulaci dalšího a širšího rozvoje dobrovolného třetího pilíře je třeba více pobídek – jeho rozvoj by učinil reformu efektivnější a vedl by k dosažení finančního zajištění pro budoucí důchodce,“ uvedl Antoni Leonik, člen představenstva European Fund and Asset Management Association.

Švýcarsko provedlo reformu svého penzijního systému již v roce 1985. „Švýcarsko má dobře vyvážený systém tří pilířů: systému sociálního zabezpečení, který je založený na přístupu „plať, jak postupuješ“, systému povinných zaměstnaneckých dávek a dobrovolném třetím pilíři s určitými daňovými stimuly,“ řekl ředitel produktového managementu Winterthur Group Michael Winkler. Podobně jako další vyspělé země čelí Švýcarsko zásadním demografickým změnám jako je nižší počet dětí a zvyšující se délka života. Proto byla podle slov Michaela Winklera v penzijních systémech provedena za poslední desetiletí řada změn zaměřených na vytvoření solidního finančního základu v podobě systému tří pilířů.

O negativní zkušenosti s reformou z konce 90. let se s posluchači podělil István Hamecz, ředitel – vedoucí direktoriátu ekonomiky a měnové politiky Maďarské národní banky: „Maďarská penzijní reforma může být pro českou reformu užitečným ponaučením. Na reformu z let 1997 – 1998 se v současné době pohlíží jako na totální neúspěch. Udržitelnost prvního, státem řízeného pilíře je téměř tak špatná, jako byla před reformou. Aby Maďarsko zvládlo situaci, připravuje nyní druhou penzijní reformu. Výkonnost druhého, plně finančně krytého a soukromě řízeného pilíře je slabá, zatímco náklady na něj jsou v mezinárodním srovnání velmi vysoké. Je tomu tak zejména kvůli problémům s předpisy a problémům s konkurencí v oblasti penzijních fondů.“

Na konferenci vystoupil také bývalý koordinátor komise Vlády České republiky pro přípravu penzijní reformy Vladimír Bezděk. Z výsledků analýz Výkonného týmu z loňského roku podle jeho slov vyplývá, že je nutná zásadní reforma průběžně financovaného důchodového systému (PAYGO). „Hlavním důvodem je zajištění dlouhodobé udržitelnosti jeho financování. Prvním krokem by měla být úprava jeho parametrů, jako jsou například věk odchodu do důchodu nebo zvýhodnění osob s pozdějším odchodem do důchodu. Kromě těchto změn je vhodné připojit pilíř kapitálového důchodového spoření,“ uvedl. Tak se podle Vladimíra Bezděka podaří diversifikovat financování PAYGO systému, snížit mezigenerační nerovnoměrnosti a učinit celý důchodový systém přátelštější k trhu práce. „Zásadní pro úspěch důchodového spoření je správné nastavení institucionálního rámce. Celkově je také důležité, aby penzijní reforma vznikla na základě široké politické shody,“ dodal.

O důležitosti změny penzijního systému hovořil v závěru konference předseda vlády a ministr práce a sociálních věcí České republiky Petr Nečas.

V odpolední části konference Cesta k penzijní reformě měli posluchači možnost se všemi přednášejícími diskutovat formou moderované panelová diskuse.