Konečný termín implementace směrnice o trzích finančních nástrojů již za pět měsíců

Do povinného zavedení evropské směrnice o trzích finančních nástrojů (Markets in Financial Instruments Directive, MiFID) zbývá již jen necelý půlrok. Finanční instituce mají tedy nejvyšší čas ověřit si, zda dělají maximum pro to, aby změny, jež směrnice přináší, dokázaly v dlouhodobém výhledu využít ve svůj prospěch. Podle Ernst & Young je úspěšná implementace požadavků této směrnice důležitá pro všechny společnosti poskytující finanční služby, protože MiFID bude v následujících třech letech katalyzátorem změn v tomto odvětví ekonomiky.

Řada finančních institucí si již uvědomila, že jejich tradiční dodavatelsko-odběratelský řetězec dozná po 1. listopadu 2007 jistých změn a že se jim otevřou nové možnosti, např. budou mít větší likviditu a nižší marže, transakční náklady i požadavky na kapitál. Investiční banky a burzy již také ohlásily několik projektů, jejichž prostřednictvím chtějí ještě před listopadovým termínem posílit svou výchozí pozici. Příkladem takového projektu je např. Project Boat, na jehož základě by měla vzniknout celoevropská platforma pro zveřejňování a vykazování informací o obchodech, nebo Project Turquoise, jehož cílem je vytvořit levnějšího konkurenta londýnské burze.

„MiFID je rozsáhlá a komplexní směrnice, na kterou navazuje celá řada sekundárních předpisů EU i národní legislativa jednotlivých zemí. Příslušný český zákon ještě není hotov,“ upozorňuje Douglas Burnham, partner společnosti Ernst & Young specializující se na finanční služby. „Většina hráčů na českém finančním trhu je součástí nadnárodních finančních institucí, což jim umožňuje využívat centrálně vyvíjené produkty i postupy. Díky MiFID by evropské finanční instituce měly mít snadnější přístup k zákazníkům v České republice a naopak čeští občané by měli mít lepší přístup k finančním produktům nabízeným v rámci celé EU. Výsledkem by měla být větší konkurence, a tím i lepší služby pro české klienty,“ upřesnil Burnham.

Hlavní dopady směrnice

Společnost Ernst & Young vytipovala následujících pět oblastí, jimž je třeba při implementaci směrnice věnovat odpovídající pozornost, aby např. neadekvátním důrazem na obchodní aspekty neutrpěla provozní infrastruktura nebo dodržování předpisů.

  1. Trhy – Do budoucna lze předpokládat, že si zákazníci mající zájem investovat do finančních nástrojů budou moci vybírat z většího počtu prodejních míst. Nicméně ve střednědobém výhledu se bude trh díky zostřující se konkurenci konsolidovat. Vztahy mezi obchodníky s cennými papíry a správci aktiv budou muset být více flexibilní, aby bylo možné zajistit potřebnou likviditu a zároveň dosáhnout nejvýhodnějších cen u jednotlivých transakcí.
  2. Zákazníci a distribuce – Směrnice přinese novou kategorizaci zákazníků a posílí jejich ochranu, a tím vytvoří nové, mezinárodní příležitosti rozšiřování klientely. V této souvislosti bude nutné rovněž přehodnotit stávající distribuční modely.
  3. Investiční produkty – Zostřující se konkurence posílí investice do nových, inovovaných produktů s vyšší marží a povede k redukci tradičních produktů.
  4. Provozní infrastruktura – Větší objem transakcí bude klást větší nároky na obslužný personál, především na pracovníky přicházející do přímého styku s klienty. Nová pravidla pro obchodování s finančními nástroji a větší objem transakcí povedou k podstatnému zvýšení nároků na zpracování dat.
  5. Outsourcing – Díky harmonizaci legislativy a jednotné tržní infrastruktuře bude možné více provozních úkolů zadávat externím subjektům.

Co je pro úspěšné zavedení směrnice ještě třeba udělat

Finanční instituce, která má zájem na tom, aby zavedení směrnice o trzích finančních nástrojů úspěšně zvládla, si musí připravit kvalitní projekt, podle něhož bude příslušná opatření provádět:

  • Projekt implementace směrnice musí mít ve společnosti plnou podporu a odpovědnost za jeho realizaci musí nést samo představenstvo.
  • Na projektu se musí podílet vrcholové vedení, aby byla včas přijímána správná podnikatelská a strategická rozhodnutí.
  • Je nutné flexibilně reagovat na rozdíly v interpretaci směrnice v jednotlivých zemích a vypořádat se s problémy, které vzniknou v důsledku přetrvávajících nejasností.
  • Je třeba provést komplexní a přesnou analýzu potřeb a navrhnout reálná řešení, která budou odpovídat možnostem dané společnosti, budou realistická z obchodního hlediska a v souladu s legislativními požadavky.
  • Dále je třeba efektivně komunikovat se zákazníky, obchodníky s cennými papíry a poskytovateli služeb (externími i v rámci skupiny), aby všechny subjekty přesně znaly své povinnosti.