Klienti čerpající kontokorent na maximum jsou pro banky rizikovější

[Tisková zpráva] Analýza Bankovního a Nebankovního registru klientských informací zkoumala profil typických dlužníků, kteří nejsou schopni dostát svým finančním závazkům.

Jedním ze signálů, že se klient může dostat do dluhové pasti je, že čerpá maximální finanční limit kreditní karty či kontokorentu. Dalším varováním pak může být, že má uzavřeno 5 a více úvěrových smluv. Analýza vychází z dat Bankovního a Nebankovního úvěrového registru, které sdružují celkem 47 bank a dalších finančních institucí, disponují informacemi o více než 5 milionech klientů a za 8 let své existence nashromáždily přes 16,5 milionů záznamů. Objem poskytnutých úvěrů stále roste. V září bylo upsáno 23 miliard korun nových bankovních úvěrů, což je nejvíce od začátku letošního roku.

„Existuje mnoho indikátorů, jak poznat, že klient může mít v budoucnu problém se splácením svých závazků. Například u klienta, který pravidelně využívá kreditní rámec kontokorentu či kreditní karty jen zčásti, a najednou začne čerpat maximální limit, doporučujeme zvýšenou opatrnost. Je totiž pravděpodobné, že se tento člověk ocitl ve finanční tísni či například přišel o zaměstnání a snaží se to řešit půjčkou, kterou však možná nebude schopen splácet “ řekla Zuzana Pečená, výkonná ředitelka společnosti CBCB – Czech Banking Credit Bureau, která v Česku provozuje Bankovní registr klientských informací.

Analýza Bankovního a Nebankovního registru ukázala, že u klienta finančních institucí, který je již vázán 5 a více úvěrovými smlouvami je pravděpodobnost, že bude mít v budoucnu problém se splácením svých závazků, až 3 krát vyšší než u klienta, který má smlouvy dvě. U klienta, který čerpá maximální finanční limit kreditní karty či kontokorentu, je tato pravděpodobnost až 8 krát vyšší než u klienta, který čerpá limit maximálně z poloviny.

Problémy se splácením tak lze často vysledovat ještě předtím, než dlužník přestane plnit své závazky. Přesto se podíl ohrožených úvěrů zvyšuje. Podíl nesplácených bankovních úvěrů se v září 2010 meziročně zvýšil na 1,03 procenta z 0,68 procenta v září 2009. U neban­kovních úvěrů činil podíl ohrožených úvěrů na celkovém objemu v září 2010 2,34 procenta.

Finanční instituce tak projevují stále větší zájem o prověřování finančního zdraví zájemců o nové úvěry. Nesledují pouze prohřešky lidí z minulosti, ale stále více se zajímají i o celkovou úvěrovou historii klientů, kterou obsahují pozitivní registry. Mohou tak lépe a zodpovědněji posoudit jejich žádosti a předejít situaci, kdy u klienta dojde k předlužení a nebude schopen splácet. Jen v letošním roce vstoupily do Nebankovního registru čtyři velké společnosti – Cetelem, Cofidis, Home Credit a ESSOX.

„Tyto vstupy určitým způsobem souvisí s novou legislativou. Od 1. ledna 2011 vstoupí v platnost zákon o spotřebitelském úvěru, který věřitelům ukládá povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Za tímto účelem by měly finanční instituce využívat nejen údaje od žadatele, ale i záznamy z bankovních a nebankovních registrů,“ řekl Karel Kolář, výkonný ředitel sdružení LLCB, které v Česku provozuje Nebankovní úvěrový registr.

V souvislost se stále se zvyšujícím zadlužováním a problémy s běžným splácením závazků projevují zájem o vstup do Nebankovního registru klientských informací i firmy z oblasti energetiky a telekomunikací. Tím, že se společnosti snaží získat co nejvíce informací o bonitě klienta, se chovají vůči němu zodpovědně a zároveň získají další důležitý nástroj pro řízení rizik.