Kdo má nárok na ošetřovné, když bylo uzavřeno školské zařízení?

Na ošetřovné má při splnění stanovených podmínek nárok zaměstnanec, pokud nemůže vykonávat zaměstnání z důvodu ošetřování nemocného člena domácnosti. (Dříve se tato dávka nazývala „podpora při ošetřování člena rodiny“.) Náleží také v případě, kdy zaměstnanec nemůže pracovat, neboť musí pečovat o zdravé dítě mladší 10 let, protože školské nebo dětské zařízení bylo uzavřeno (z důvodu epidemie, havárie či jiné nepředvídané události), dítěti byla nařízena karanténa, nebo osoba, která jinak o dítě pečuje, sama onemocněla. Při péči o dítě starší 10 let z důvodu uzavření školy ošetřovné nenáleží.

Ošetřovné je dávka nemocenského pojištění a vyplácí ji od prvního dne ošetřování příslušná okresní správa sociálního zabezpečení (v Praze Pražská správa sociálního zabezpečení, v Brně Městská správa sociálního zabezpečení/OS­SZ/PSSZ/MSSZ) po dobu nejdéle 9 kalendářních dní. (Popřípadě 16 kalendářních dní u osamělého zaměstnance, který má v trvalé péči dítě ve věku do 16 let, které neukončilo povinnou školní docházku.). Rodiče či jiné oprávněné osoby se přitom mohou v ošetřování vystřídat (vystřídání v péči je možné jen jednou). Doba poskytování ošetřovného se tímto vystřídáním neprodlužuje.

V případě nároku na ošetřovné při péči o dítě do 10 let z důvodu uzavření dětského výchovného zařízení jej uplatní zaměstnanec tiskopisem „Žádost o ošetřovné při péči o dítě do 10 let z důvodu uzavření výchovné zařízení (školy)“. Tento tiskopis mu vydá ve 2 vyhotoveních výchovné zařízení (škola), do které dítě chodí. Zaměstnanec doplní část B. tiskopisu a předá jej neprodleně svému zaměstnavateli. Druhý díl tohoto tiskopisu slouží pro uplatnění nároku v případě vystřídání v péči o dítě, jinak se nepoužije.

Zaměstnavatel vyplní v tiskopisech, v rubrice „záznamy zaměstnavatele“, které dny v průběhu potřeby ošetřování zaměstnanec pracoval a kdy nastoupil do zaměstnání. Doklady k uplatnění nároku na dávku spolu s vyplněným tiskopisem „Příloha k žádosti o dávku nemocenského pojištění“ předá neprodleně příslušné OSSZ.

Kolik činí ošetřovné?

Výše ošetřovného od prvního kalendářního dne činí 60 % denního vyměřovacího základu za kalendářní den. Denní vyměřovací základ je průměrný denní příjem v tzv. rozhodném období. Rozhodné období je zpravidla 12 kalendářních měsíců před měsícem, ve kterém vznikla sociální událost. Příjmy v tomto období se sečtou, vydělí se počtem kalendářních dnů a získaná částka tvoří denní vyměřovací základ, ze kterého se počítají dávky nemocenského. Rozumí se tím redukovaný vyměřovací základ. Ten se redukuje tak, že z částky do první redukční hranice (786 Kč) se u nemocenského a ošetřovného počítá 90 %, z částky nad první redukční hranici do druhé redukční hranice (1 178 Kč) se počítá 60 %, z částky nad druhou redukční hranici do třetí redukční hranice (2 356 Kč) se počítá 30 % a k částce nad třetí redukční hranici se nepřihlíží.

Příklad: Výpočet ošetřovného

Vyměřovací základ zaměstnance v rozhodném období byl 258 000 Kč. Denní vyměřovací základ (DVZ) před redukcí činil 706,85 Kč (258 000 Kč : 365 dnů). Z částky do první redukční hranice, která činí 786 Kč, se započítává 90 % (706,85 Kč x 90 % = 636,17 Kč), zaokrouhleno na celé Kč. Denní výše ošetřovného tak bude činit 383 Kč (637 Kč x 60 % = 382,20 Kč. Při 9 kalendářních dnech ošetřování tak činí ošetřovné celkem 3 447 Kč (383 Kč x 9 dní).

Některé skupiny pojištěnců nemají vzhledem k charakteru vykonávané činnosti na ošetřovné nárok (např. zaměstnanci malého rozsahu, zaměstnanci na dohodu o pracovní činnosti, domáčtí zaměstnanci).