Kam s penězi ze stavebního spoření?

Stavební spoření patří v současné době bezesporu mezi nejpopulárnější finanční produkty v České republice. Podle údajů Asociace českých stavebních spořitelen (www.acss.cz) bylo ke konci roku 2006 aktivních 5 297 522 smluv o stavebním spoření. Mnoho střadatelů ale neuvažuje o okamžitém využití uspořených prostředků na pořízení, případně úpravu svého bydlení. Jaké jsou tedy možnosti dalšího zhodnocení získaných finančních prostředků?

Jedním z hlavních důvodů proč je stavební spoření tak oblíbené je skutečnost, že nabízí zajímavý poměr bezpečí investice k výnosnosti spoření. Umožňuje zúročení vkladů 1,0 – 2,1% p.a. a možnost získání státní prémie ve výši 15% z ročně vložené částky, maximálně 3 000 Kč ročně. Na státní podporu ze stavebního spoření má nárok každá fyzická osoba, která bude klientem stavební spořitelny po dobu nejméně šesti let nebo bude nejdříve po dvou letech čerpat úvěr ze stavebního spoření.

Poněkud omezující je ale doba spoření. „Pokud klient nechce přijít o státní podporu, nesmí s vkladem po celou dobu šesti let nijak disponovat, tedy kromě žádosti o úvěr, jinak by o státní podporu přišel,“ říká analytik spořitelního družstva WPB Capital Martin Kušmirek. Po uplynutí povinné lhůty spoření ale může klient nastřádané prostředky využít libovolným způsobem, jejích použití není nijak vázané. Povinnost použití prostředků ze stavebního spoření na účely související s pořízením nebo modernizací bydlení se vztahuje pouze na klienty, kteří čerpají úvěr od stavební spořitelny.

„Ne každý střadatel ale po ukončení smlouvy o stavebním spoření zamýšlí okamžitě využít své prostředky na financovaní bydlení,“ říká Kušmirek. Podle něj mnozí klienti hledají způsoby jak vhodně alokovat volné zdroje s ohledem na bezpečnost a přiměřenou výnosnost. Na trhu je přitom hned několik různých produktů, které nabízejí různě vysoké výnosy a pochopitelně také různou míru rizika.

„Asi nejbezpečnějším produktem na trhu jsou termínované vklady,“ říká Kušmirek. „Na druhou stranu ale klienti mnohých bank získají na termínovaném vkladu pouze podprůměrný výnos, který se pohybuje na úrovni 1,5%, maximálně 2%,“ dodává. Vzhledem k současným úrokovým sazbám a inflaci přitom střadatel neztrácí reálnou hodnotu vkladu až v případě, že získá úrok nejméně 3%. „Jiná situace je u spořitelních družstev,“ vysvětluje Kušmirek. Ty podle něj prošly během posledních několika let razantními změnami a prožívají tak svou renesanci. „Je to hlavně díky změnám legislativy, která zakotvila navýšení kapitálu na minimální výši 35 milionů korun a také se změnil dohledový orgán, kterým je od dubna minulého roku Česká národní banka,“ vysvětluje Kušmirek. Na českém finančním trhu tak aktuálně působí 20 spořitelních družstev, která ke konci loňského roku měla téměř 23 tisíc členů s celkovým objemem aktiv 6,4 mld. Kč.

Průměrné úrokové sazby jsou podstatně vyšší, než u bankovních ústavů a v průměru se pohybují na úrovni 3,5%. „Jsme přesvědčeni, že pro naše členy nabízí nejzajímavější úrokové sazby právě WPB Capital a to od 3,5 do 5,5% v závislosti na výši a délce vkladu,“ říká Kušmirek. Dalšími možnostmi, jak investovat naspořené peníze ze stavebního spoření jsou různé fondy. Mezi nimi třeba fondy peněžního trhu, které přinášejí v krátkém období stabilní výnos jen při malém riziku. Výnos těchto fondů je závislý na výši krátkodobých úrokových sazeb a proto vykazuje pouze malou proměnlivost. Výnos u investice delší než 6 měsíců není zatížen srážkovou daní 15%, což je základní výhoda fondů oproti termínovaným vkladům.

Investice do fondů peněžního trhu nese minimální riziko a lze ji považovat za výhodnější alternativu vkladů u bank, přičemž jejich průměrná výkonnost se pohybuje na úrovni 1,7% p.a. „Pro středně až dlouhodobé investice, tedy mezi jedním až třemi roky jsou výhodné dluhopisové fondy,“ říká Kušmirek. Tyto fondy trvale investují na trhu dluhopisů převažující část svého portfolia. Výnosy dluhopisových fondů jsou těsně spjaty s pohybem úrokových sazeb, které ovlivňují cenu dluhopisů držených v portfoliu. Obecně platí, že pokud úrokové sazby klesají, ceny obligací rostou a naopak.

Zajímavou investicí mohou být také akciové fondy, které trvale investují na akciovém trhu nejméně dvě třetiny svých aktiv. „Vývoj jejich kurzů však silně kolísá v závislosti na dění na akciových trzích po celém světě. Čím déle se prostředky v akciovém fondu nechají, tím více je pravděpodobné, že investice bude výnosná,“ vysvětluje Kušmirek. Akciové fondy tak bývají nejvýnosnější z dlouhodobého hlediska. Dlouhodobé zisky jsou však kompenzovány značnými výkyvy cen fondů, čímž se tyto fondy řadí k nejrizikovějším s potenciální výnosností v rozsahu od –10% do +25%. Nejvýkonnějším fondem za posledních 12 měsíců je AKRO akciový fond nových ekonomik s výnosem 19,44%.

V následující tabulce jsou přehledně zobrazeny základní charakteristiky jednotlivých typů fondů a vkladů.

Porovnání parametrů jednotlivých typů fondů a vkladů
Typ fondu/vkladu Riziko Výnosy Minimální investiční horizont Průměrná roční výnosnost
Termínovaný vklad v bankách nízké nízké 7 dní 1,50 % p.a.
Termínovaný vklad u spořitelních družstev nízké střední 7 dní 3,50 % p.a.
Fond peněžního trhu * nízké nízké 6 měsíců 1,70 % p.a.
Dluhopisový fond * Nízké až střední nízké až střední 2 roky 2,10 % p.a.
Akciový fond * vysoké střední a vysoké 5 let  –10 až +25 % p.a.

* není započten vstupní, výstupní poplatek a poplatek za správu

Před konečným rozhodnutím o investování volných finančních prostředků je na místě zvážit zejména dvě věci, kterými jsou rizikovost investice a dosažení přijatelného výnosu. „Pokud investor upřednostňuje výnos i za cenu větší rizikovosti, pak je namístě doporučit nákup akciového fondu. Pokud převáží konzervativní přístup k riziku, tak se jeví jako velice zajímavá alternativa založení termínovaného vkladu u spořitelního družstva, který kombinuje velmi zajímavý výnos s vysokou mírou bezpečnosti díky zákonnému pojištění vkladu,“ říká Kušmirek.