K přípravě chalupy na zimu patří také pojištění

[Tisková zpráva] Jak se pomalu zhoršuje počasí, snižuje se také frekvence návštěv chat a chalup. Podzim a zima s sebou bohužel přinášejí sezónu pro jiný typ návštěvníků – pro zloděje a vandaly, kteří využívají toho, že víkendové domy zůstávají delší dobu neobydlené.

Průzkum České pojišťovny ukázal, že většina majitelů chat má svůj druhý domov pojištěný. Smlouvy jsou ale často neaktuální a nemohou tak nabídnout adekvátní ochranu. Téměř polovinu těchto pojištění totiž za majitele chat sjednával někdo jiný a oni tak nemají o ochraně svého majetku dostatečný přehled.

Češi jsou národem chatařů a chalupářů. Na chatu jezdíme hlavně za odpočinkem – určitě zde nechceme řešit žádné komplikace a už vůbec ne v souvislosti se zloději. Podle statistik Policie ČR však bylo v loňském roce vykradeno celkem 5 118 chat se škodami za více než 95 milionů korun. „Tato čísla mohou být daleko vyšší, protože ne každý vykradenou chatu na policii oznámí,“ říká Tomáš Koníček z odboru prevence kriminality Ministerstva vnitra a dodává: „Zloději nejčastěji odnáší věci, které lze snadno a rychle prodat jako např. elektroniku, nářadí, oblečení. Někdy jsou pachateli také lidé bez domova, kteří se chtějí přes zimu ohřát a hledají jídlo nebo alkohol.“

Většina (74 %) majitelů má svou chatu či chalupu pojištěnou. Ne vždy ale výše pojistné částky odpovídá hodnotě majetku. Chalupy čile renovujeme, dostavujeme a opravujeme, ale na zvýšení pojistné částky přitom myslí pouze malá část chatařů. V případě škody pak v mnoha případech vyplacené pojistné plnění nestačí na to, aby majitel uvedl chatu do původního stavu. „Chataři podceňují rizika, která jim hrozí. Pojistí se třeba pouze proti vykradení, ale zapomenou na vandalismus. Škody, které zloději při vniknutí do objektu způsobí, jsou přitom často vyšší než hodnota toho, co ukradnou,“ popisuje praxi Petr Svoboda, vrchní ředitel produktového managementu občanského pojištění ČP.

Mnoho lidí vůbec nezná detaily své pojistky. Neví, na jakou částku, ani proti jakým rizikům jsou pojištěni. To se zdaleka netýká jen zanedbatelného počtu chatařů. Podle průzkumu České pojišťovny uzavíral smlouvu někdo jiný než majitel chaty téměř v polovině případů. „Pro klidné spaní doporučuji všem chalupářům si před zimou vyhradit čas na svoji smlouvu, projít ji a případně se svou pojišťovnou aktualizovat tak, aby plně chránila vaši nemovitost i její vybavení,“ radí Petr Svoboda z České pojišťovny.

Vykradení nelze vždy zabránit, ale každý majitel chaty může učinit několik základních opatření, aby zlodějům jejich práci ztížil a minimalizoval tak škody. Základem je odpovídající mechanické zabezpečení oken a dveří, což jsou nejčastější místa, kudy zloději do chat vnikají. Policie také radí odvézt před zimou z chalupy cennější věci, jídlo a nenechat na zahradě nic, co by zlodějům usnadnilo vloupání. I přes zimu je pak dobré na chatu občas zajet a odhrabat sníh, což vyvolá dojem, že objekt není zcela opuštěný. Zloději nejsou to jediné, co majitele chat a chalup trápí. Škody často způsobuje také počasí a přírodní živly. Podle údajů České pojišťovny za rok 2010 byla nejčastější živelní příčinou vzniku škod tíha sněhu. Dobré pojištění, které odpovídá hodnotě vaší chaty, vám pomůže případné škody zlikvidovat a vrátit chatu co nejrychleji do původního stavu.

„Klient by měl určitě myslet na to, že potřebuje dvojí pojištění – domácnosti a nemovitosti. Panuje hojně rozšířená mylná představa, že jedno pojištění zastupuje i druhé. Přitom vysvětlení je poměrně snadné – kdybychom obrátili chalupu vzhůru nohama, tak to, co vypadne, spadá pod pojištění domácnosti a vše ostatní ošetřuje pojištění nemovitosti,“ upřesňuje Petr Svoboda a dodává: „Pojištění nemovitosti se vztahuje například i na plot, garáž, skleník, bazén nebo i okrasné dřeviny. Kdežto pojištění domácnosti pokrývá nejen její vybavení, ale u chalup třeba také zahradní techniku.“

Průzkum pro Českou pojišťovnu realizovala společnost TNS AISA v květnu 2011 na reprezentativním vzorku 1 412 respondentů. Šlo o lidi ve věku 18–65 let, kteří rozhodují nebo spolurozhodují o pojištění (nepracují v pojišťovnictví) a současně mají sjednáno alespoň jedno životní nebo neživotní pojištění.