Lídři českého a slovenského bankovnictví: K oživení ekonomiky dojde už příští rok

[Tisková zpráva] Více než polovina finančních institucí v České republice a na Slovensku vnímá svou současnou situaci jako lepší než v minulém roce. Podobně optimistické jsou společnosti finančního sektoru ve výhledu na příští rok, a ačkoli jsou v tomto ohledu Slováci mnohem opatrnější než jejich české protějšky, shodují se, že k oživení ekonomiky dojde v letech 2011 a 2012.

•    Až 84 procent lídrů českých a slovenských finančních institucí očekává,  že k oživení ekonomiky dojde v letech 2011 až 2012

•    Dvě třetiny finančníků předpokládají, že finanční trh čeká další konsolidace

•    Cestou z krize nejsou úspory, ale rozumné investice a řízení rizik

•    Největší investice se plánují do ICT a marketingu

Tato a další zjištění vyplynula z prvního česko-slovenského průzkumu Banking Executive Survey 2010, který společnosti KPMG Česká republika a KPMG Slovensko provedly mezi bankami, leasingovými společnostmi a ostatními finančními institucemi (stavební spořitelny, společnosti nabízející spotřebitelské financování a makléřské společnosti).

Přesto, že jsou finanční instituce v České republice i na Slovensku považovány za dostatečně stabilní, i ony se musejí vyrovnávat s důsledky ekonomické krize. Průzkum Banking Executive Survey 2010 se zaměřil na konkrétní problémy, s nimiž se společnosti na finančním trhu v České republice a na Slovensku setkávají. Zjišťoval také, jaká opatření již přijaly a jaká plánují provést, až se ekonomika začne zotavovat. Jednou z podstatných otázek bylo, kdy se domnívají, že k tomuto zotavení dojde.

Výsledky průzkumu potvrzují, že finanční instituce jak v České republice, tak na Slovensku vidí budoucnost pozitivně. „Optimistický pohled na budoucí ekonomický vývoj, v němž se respondenti průzkumu shodují napříč celým finančním sektorem, je dobrým znamením a dokladem, že se ekonomická situace v České republice a na Slovensku skutečně výrazně zlepšuje,“ hodnotí výsledky Petr Bučík, Partner společnosti KPMG Česká republika.

Současný stav – převládá spokojenost

Více než polovina dotazovaných společností (57 procent) hodnotí svou současnou ekonomickou situaci jako lepší než loni a ještě více společností (59 procent) očekává další zlepšení situace ve svém sektoru za rok. Se stavem, v němž se nyní nacházejí, jsou nejspokojenější banky a leasingové společnosti. Naopak tři čtvrtiny ostatních finančních institucí svou situaci vnímají jako stejnou nebo horší.

Ve výhledu na příští rok jsou ze všech dotazovaných nejoptimističtější leasingové společnosti, ovšem i mezi ostatními finančními institucemi je patrný výrazný nárůst optimismu. Bankovní sektor je v tomto ohledu umírněnější – svou situaci totiž banky vnímají již nyní jako dobrou, proto v příštím roce předpokládají spíše zachování současného stavu, případně jen mírné zlepšení. Pouze šest procent všech respondentů se domnívá, že na tom v příštím roce budou hůř než letos.

Finanční instituce na Slovensku jsou ve svých výhledech opatrnější než jejich české protějšky. Téměř všechny dotázané firmy shodně uvádějí, že se jejich situace v příštím roce nezlepší.

Finanční trh čeká konsolidace

Celých 69 procent oslovených finančních institucí předpokládá, že finanční trh čeká další konsolidace. Nejsilněji tento názor zaznívá z řad leasingových společností a bank, ostatní instituce jsou v tomto ohledu mnohem zdrženlivější. „Český finanční trh je již teď poměrně konsolidovaný. Lze tedy předpokládat, že leasingové společnosti a banky hovoří spíše o konsolidaci na evropské úrovni,“ domnívá se Petr Bučík.

Výnosy letos přibrzděny, nárůst se čeká až v příštím roce

Útlum na mezibankovním trhu, omezená likvidita, zhoršená bonita klientů a zpřísnění podmínek pro poskytování některých finančních produktů – to vše způsobilo, že v otázce výnosů jsou finanční instituce mnohem opatrnější než v názoru na celkovou ekonomickou situaci. Více než polovina respondentů (55 procent) uvádí výnosy v porovnání s loňským rokem stejné nebo nižší.

„Tuto stagnaci a mírný pokles výnosů si lze vysvětlit tím, že se klienti odklonili od rizikovějších instrumentů a své peníze přesunuli do konzervativnějších bankovních produktů, jako jsou například spořicí účty,“ komentuje deklarovaný pokles výnosů

Petr Bučík.

Vývoj výnosů v roce 2011 však téměř tři čtvrtiny dotazovaných (74 procent) hodnotí příznivě – tedy že budou vyšší než letos. Naopak pokles svých výnosů očekává v příštím roce každá desátá oslovená finanční instituce.

Ohledně ziskovosti jsou společnosti dokonce ještě optimističtější než v oblasti výnosů: celých 83 procent příští rok očekává její nárůst. „Ziskovost se tak stala nejlépe hodnoceným ze všech sledovaných faktorů, a to dokonce napříč všemi segmenty finančního trhu,“ uvádí Petr Bučík.

Ekonomický pokles – propouštění zaměstnanců a zájem o risk management

Jednou z prvních reakcí finančních institucí v České republice a na Slovensku na pokles ekonomiky bylo ve většině případů propouštění zaměstnanců. 53 procent společností už počet zaměstnanců snížilo, deset procent tak právě činí. Dobrou zprávou je, že do budoucna toto opatření plánují pouhá dvě procenta respondentů.

Zásadní výzvou v souvislosti s ekonomickým poklesem pro finanční instituce však nejsou nákladové optimalizace ve formě jednorázového snížení nákladů, ale spíše strategické otázky: řízení rizik, hledání nových zdrojů výnosů nebo přizpůsobení se specifickým potřebám zákazníků.

„Řízení rizik se dostává do popředí zájmu českých i slovenských finančních institucí zejména proto, že právě jeho podcenění stálo na samém počátku finanční krize,“ komentuje výsledky Petr Bučík. „76 procent respondentů uvedlo, že svůj plán řízení rizik buď zcela nově vytvořili, nebo v současnosti upravují.“

Ekonomika se začne vzpamatovávat už příští rok

Názor na to, kdy dojde k zotavení ekonomiky, není mezi společnostmi na finančním trhu jednotný. Většina dotázaných (84 procent) se však domnívá, že k němu dojde během let 2011 a 2012. Nikdo z nich nezastává názor, že k zotavení již došlo, a pouze jeden z deseti dotázaných si myslí, že se ekonomika začne zotavovat ještě letos. Pouhých šest procent respondentů se domnívá, že k zotavení dojde až po roce 2012. Nejopti­mističtější jsou v tomto smyslu leasingové společnosti – dvě ze tří si myslí, že se ekonomika zotaví do konce příštího roku.

Klíčem k obnovení ekonomiky je důvěra

Za nejdůležitější podmínky pro oživení ekonomiky respondenti považují především posílení důvěry na trhu, konkrétně pak důvěry investorů (78 procent), spotřebitelů (67 procent) a společností (67 procent). Na obnovení ekonomiky se strategicky připravují spíše investicemi s cílem dlouhodobého růstu než snahou o úsporu nákladů. Investovat se společnosti chystají především do rozvoje zaměstnanců, regulatoriky, řízení rizik a rozšíření produktového portfolia. Jedná se přitom spíše o menší částky mezi dvěma až deseti miliony korun. Naopak nejvyšší částky plánují investovat do informačních a komunikačních technologií a marketingu. Téměř žádná finanční instituce neplánuje investice do zahraniční expanze.

Slovensko – euro ztlumilo nástup krize, firmám ale přidělalo starosti

Drtivá většina dotázaných (86 procent) vnímá přijetí eura z pohledu slovenské ekonomiky pozitivně. Domnívají se, že pomohlo ztlumit dopad ekonomické krize, a to zejména díky odstranění kurzového rizika spojeného se slovenskou korunou. Naopak negativně euro vnímají v souvislosti s vlivem přímo na jejich společnost. Téměř tři čtvrtiny (71 procent) slovenských finančních institucí uvádí, že euro mělo negativní vliv na hospodaření jejich společnosti. Negativní dopad způsobily především jednorázové náklady spojené s přechodem na novou měnu a s poklesem příjmů z obchodování s devizami. 42 procent společností si však myslí, že jim euro pomůže k uzdravení v období ekonomického růstu.

O studii Banking Executive Survey 2010

Studie Banking Executive Survey 2010 shrnuje výsledky prvního česko-slovenského průzkumu trhu finančních a bankovních služeb. Průzkumu se zúčastnilo 51 subjektů z bankovního sektoru a příbuzných oblastí. V hodnotě celkových aktiv představují respondenti 71 procent tohoto segmentu trhu. Sběr dat proběhl v první polovině roku 2010, oslovené subjekty své údaje poskytly prostřednictvím tištěného či elektronického dotazníku, u vybraných společností byla realizována osobní interview.