Jsme národem „střádalů“ – polovina z nás pravidelně spoří

53 % Čechů pravidelně spoří, většina spořících si pak své peníze zhodnocuje měsíčně. Pro Čechy je také důležitý stabilní výnos - polovina lidí by v případě investování preferovala právě produkt s pevným výnosem. K investování by přitom lákal stabilní výnos jen o něco málo vyšší než úroky z termínovaného vkladu. Ukázaly to výzkumy zpracované pro ČSOB. Preference lidí tak naznačují, že se situace na trhu zklidňuje a ukládání volných prostředků do fondů, nebo i jiných dlouhodobějších nástrojů, je pro Čechy stále zajímavé.

Průzkum týkající se investičního chování a spoření realizovaný ČSOB ukázal, že více než polovina Čechů spoří pravidelně. Většina si navíc spoří měsíčně. Nejvyšší procento měsíčních „střádalů“ je přitom mezi muži a lidmi s čistým měsíčním osobním příjmem mezi 30 až 40 tisící korun. Čtvrtletně si zase častěji spoří lidé do 24 let a ženy. Výhodnost uložení svých peněz si však pravidelně kontroluje je 36 % lidí. Více jich najdeme mezi těmi, kdo žijí v manželském svazku, nebo s osobním příjmem přesahující 50 000 korun měsíčně. Je však pravdou, že téměř polovina Čechů si výhodnost uložení svých peněz kontroluje alespoň jednou za čas.

Výzkumy také ukázaly, že až třetina dotázaných by byla ochotna investovat více než 20 % svých úspor. K investicím by většině stačil stabilní, ne přehnaně vysoký úrok, který by ale neznamenal vysoké riziko. Z klientského chování z posledního roku je možné vyčíst, že lidé v současné době oceňují především jistotu ochrany vkladu a pak také stabilní výnos. To mohou najít například v podobě zajištěných fondů nebo fondů peněžního trhu. V poslední době zaznamenáváme obzvlášť velký zájem o zajištěné fondy s fixním, předem známým výnosem. Důvody obliby těchto fondů dokládají i výsledky našich výzkumů. Podle nich totiž Češi opravdu upřednostňují pevný či stabilní výnos, který je vyšší, než nabízí termínované vklady, komentoval Pavel Kratochvíl, výkonný manažer segmentu Spoření a investice ČSOB.

Podle výzkumů ČSOB je mezi Čechy až desetina lidí, kteří by investovali dokonce i s vysokým rizikem nebo s vědomým možné ztráty, pokud by měla vidinu opravdu vysokého výnosu. Potěšující v tomto ohledu také je, že více než polovina dotázaných by při výběru vhodného způsobu investování vzala na pomoc správce investičního fondu, než aby sama hledala, jak peníze zhodnotit, doplňuje Pavel Kratochvíl.

V celkové české populaci zůstává v reálném zhodnocování peněz většina lidí stále u konzervativních nástrojů zhodnocování peněz, jako jsou spořicí účty, nebo termínované vklady. Další způsoby zhodnocování peněz však budou i pro ně v budoucnu zajímavé. Již nyní je například mezi lidmi s disponibilními prostředky nad 300 000 korun skoro jedna třetina těch, kdo mají své peníze uložené v nějakém podílovém fondu. Téměř pětina z nich pak má prostředky v zajištěných fondech. A konkrétní cenné papíry – tedy akcie nebo dluhopisy – drží více než pětina dotázaných s těmito disponibilními prostředky.