Jan Železný Visa Olympic Ambassador

Spolu s Věrou Čáslavskou a Emilem Zátopkem je Jan Železný nejúspěšnějším českým sportovcem na olympijských hrách a světovou atletickou hvězdou první velikosti. Vlastní dlouhou řadu světových a olympijských rekordů a je jediným oštěpařem v olympijských dějinách, který získal tři zlaté a jednu stříbrnou medaili.

Když asociace Visa International zvažovala, které špičkové sportovce v souvislosti s olympiádou osloví, bylo jméno Jana Železného na prvním místě. Je skvělé, že nabídku přijal a že to bude právě on, kdo podpoří olympijskou marketingovou kampaň, která je zaměřena na motivaci držitelů karet k platbám v obchodech a na zvýšení povědomí zákazníků i obchodníků o výhodách elektronických plateb.

Visa International si vysoce cení sportovních úspěchů Jana Železného a věří, že se mu i na letošních olympijských hrách podaří obhájit zlato. V mnoha směrech je Visa International ideálním sponzorem olympiády – jakožto největší sportovní událost na světě dokáží olympijské hry přitáhnout lidi všech věkových kategorií, národností i povolání. V souladu s tímto ideálem i karty Visa jsou naprosto pro všechny. V průběhu her Visa International nainstaluje speciální síť olympijských bankomatů a karty Visa budou přijímány v řadě stánků na sportovištích i mimo ně – například i v olympijském tiskovém středisku, mezinárodním vysílacím středisku či olympijské vesnici.

Cestování

Jan Železný je světová oštěpařská špička a velmi často jezdí na sportovní meetingy do zahraničí. Na své cesty si samozřejmě bere platební kartu, protože je to bezpečnější a pohodlnější než brát s sebou hotovost. Jelikož pravidelně cestuji do zahraničí, je pro mne karta Visa nepostradatelná; mohu ji použít prakticky všude na světě a nemusím si dělat starosti s výměnou cizích měn. Chtěl bych vyzvat své spoluobčany, aby svými kartami Visa platili častěji, a to jak v zahraničí, tak při nákupu zboží a služeb v České republice, uvedl Jan Železný.

Sportovní kariéra

Oba rodiče Jana Železného byli oštěpaři, a tak měl k této atletické disciplíně odmalička blízko. Už jako malý kluk házel v Mladé Boleslavi kriketovým míčkem přes 78 m. Na mezinárodním poli se poprvé objevil v 17 letech na mistrovství Evropy juniorů 1983 v rakouském Schwechatu a 6. místo bylo pro něj povzbuzením.

Svůj první světový rekord 87,66 m hodil v roce 1987 v Nitře a na mistrovství světa v Římě získal svou první velkou medaili – bronzovou, když prohrál pouze s Finem Seppo Rätym a Viktorem Jevsjukovem z SSSR. Nepříjemným důsledkem velkého zatížení bylo však zranění zad, které od té doby provází Železného po celou jeho oštěpařskou kariéru.

XXIV. olympijské hry 1988 v Soulu zastihly Jana Železného v závodnické pohodě. Házel lehce, uvolněně, v kvalifikaci hodil svůj první olympijský rekord 85, 90 m, ve finále se po čtvrtém pokusu dostal do vedení a v poslední sérii svůj výkon ještě zlepšil na 84,12 m. Teprve v poslední sérii se před něj dostal o pouhých 16 cm Fin Tapio Korjus. I tak byla stříbrná medaile velikým úspěchem.

Na XXV. olympijskými hrami 1992 v Barceloně nic neponechal náhodě. Hned prvním pokusem 89,66 m, novým olympijským rekordem, rozhodl o svém vítězství. V témže roce vyhrál v Havaně i Světový pohár, soutěž vybraných družstev pěti kontinentů, na němž reprezentoval Evropu.

Rok 1996 byl zatím nejúspěšnějším v atletické kariéře Jana Železného. Nejprve v květnu hodil v německé Jeně fantastický světový rekord 98,48 m, který platí dodnes. Potom na XXVI. olympijských hrách v Atlantě výkonem 88,16 m obhájil své olympijské prvenství a potvrdil své postavení favorita. Na úvodní dlouhý hod Backleyho dokázal odpovědět už při následujícím druhém pokusu a pak jen sledoval své soupeře Raymonda Hechta z Německa a Rätyho, jak spolu zápolí o bronzovou medaili. Téhož roku byl vyhlášen nejlepším atletem Evropy.

XXVII. olympijské hry 2000 v Sydney byly dalším vrcholem atletické kariéry Jana Železného. Svou čtvrtou účast na olympiádě korunoval čtvrtou medailí, z toho v pořadí třetí zlatou! Na dlouhý pokus Angličana Steve Backleye 89,85 m, kterým přišel o svůj olympijský rekord, reagoval ve třetím pokusu dalekonosným hodem 90,17 m, jímž rekord vrátil do svých rukou a jímž potřetí za sebou získal zlatou olympijskou medaili a nesmazatelně se zapsal do olympijské historie. Ne nadarmo byl za svůj výkon v posledním roce druhého tisíciletí zvolen nejlepším atletem Evropy, ale i světa.

Výsadní postavení na čele světového oštěpařského žebříčku obhájil Železný i na mistrovství světa 2001 v kanadském Edmontonu. I tady musel předvést výkon nejvyšší kvality. Obhájce mistrovského titulu Parviainen totiž hned na počátku soutěže hodil 91,31 m. Železný opětovně prokázal srdce bojovníkem a hodem o jeden a půl metru delším – 92,80 m – se stal potřetí mistrem světa. Rozhodl se proto pokoušet osud a uspět na XXVIII. olympijských hrách 2004 v Aténách.