Jaká má práva ochranka obchodu?

V poradnách SOS přibývá stížností spotřebitelů na chování pracovníků ostrahy v obchodech – ať už uniformovaných nebo neuniformovaných. Nedávno se dokonce ukázalo, že ostraha jednoho obchodního domu zákazníka tloukla.

Většina poctivých spotřebitelů bývá při výzvě pracovníka ochranky, aby šli s ním či ukázali tašku, tak vyvedena z míry, že si vůbec neuvědomí, že takový pracovník má jen omezená práva zasahovat do jejich soukromí. Někdy ovšem ani spotřebitelé neznají svá elementární občanská práva a z obavy před ostudou, že byli označeni za zloděje, jsou kvůli očištění svého jména od podezření ochotni v podstatě k čemukoliv.

Vyzve-li ochranka spotřebitele ke kontrole nákupních tašek v kanceláři, nic nebrání dobrovolnému provedení kontroly přímo u pokladny. V případě neodůvodněného podezření tak psychickou výhodu získá spotřebitel, neboť při negativním výsledku kontroly utrpí místo jeho pověsti pověst provozovny.

Pokud se však spotřebitel vydá s ochrankou do kanceláře, měl by si zajistit nějakého svědka např. z dalších zákazníků, radí Ivana Picková ze Sdružení obrany spotřebitelů České republiky a zdůrazňuje: V případech, kdy by ovšem přece jen došlo k násilnému vynucení prohlídky, doporučujeme konzultovat s právníkem možnosti soudní ochrany osobnosti. Pracovníci ostrahy nemají zákonem daná práva zastupovat policii. V praxi to znamená, že pracovník bezpečnostní agentury není oprávněn kohokoliv ani legitimovat, ani mu jakkoliv jinak zasahovat do soukromí. Má-li důvodné podezření na krádež, může však podezřelého zadržet do příchodu policie, která následně provede veškeré další nezbytné úkony. Vzhledem ke své pracovní náplni v prodejně může ostraha v odůvodněných případech vyzvat zákazníka, aby neopouštěl provozovnu.

Pracovníci bezpečnostních agentur ani prodávající nemají právo prohlížet osobní věci či dokonce vykonávat osobní prohlídky zákazníků. Pokud si takovou prohlídku ochranka vynucuje, může policii naopak zavolat spotřebitel na ni, protože narušuje jeho práva.

Sdružení obrany spotřebitelů České republiky (SOS) si současně uvědomuje, že krádeže se staly v samoobslužných prodejnách velkým problémem, který může ohrožovat i samu ekonomickou existenci provozovny. Jejich zaměstnanci nesou odpovědnost za svěřený majetek. Je proto pochopitelná jejich snaha chránit ho všemi dostupnými prostředky – od kamerových systémů, přes různé ochranné prvky ve formě čipů, až po utajené pracovníky ostrahy. Nicméně vždy je třeba dbát na ochranu osobnosti.

I spotřebitelé by si měli uvědomit, že pokud prodejna výslovně upozorňuje například na nutnost používání košíčků či odkládání tašek, měli by její pokyny respektovat. Podnikatel ovšem v takovém případě přebírá další zodpovědnost, například za odložené věci. Podle právního názoru, který má SOS k dispozici, ochranka obchodu může spotřebiteli zakázat v obchodě fotografovat pouze v tom případě, že se o zákazu fotografování spotřebitel dozví z názorných symbolů, případně je na to výslovně upozorněn např. při vstupu do obchodu. Porušení tohoto zákazu nemůže být ovšem ani důvodem vytlačovat zákazníka z prodejny, natož ho fyzicky napadnout. Právník, s nímž SOS tento problém konzultovalo, tvrdí, že ochranka má jediné právo – požádat zákazníka, aby přestal fotografovat, případně ho požádat, aby prostor prodejny opustil. Fotografování v prodejně nemůže být ani důvodem pro zásah policie, nejde ani o přestupek, natož trestný čin, jde o porušení soukromo-právních pravidel.

Sdružení obrany spotřebitelů je připraveno shromažďovat údaje o protiprávním jednání prodávajících a zabývat se průkaznými případy diskriminace spotřebitelů. Zájemci mohou zadat své poznatky rovněž přímo do Databáze spotřebitelských zkušeností na www.spotrebitele.info.