Jak se nestát shopaholikem

[Tisková zpráva] Koho nebaví nakupování, ať zvedne ruku. Ten pocit, kdy vám něco padne do oka, sedí vám to, nebo splňuje vaše požadavky, předložíte u pokladny kartu a zaplatíte, a pak už si to či ono nesete domů, ten je nepřekonatelný.

Pravdou ale je, že potřeba udělat si radost občas převýší naše aktuální finanční možnosti. A to se pak mohou začít dít věci, které už moc příjemné nejsou…

Dluhová past je totiž ochotna pojmout kdykoliv kohokoliv. A nemusí se nutně týkat jen těch, kteří už mají napnutý rozpočet. Snadno do ní může spadnout i dobře vydělávající jedinec, který podlehne lákadlům nákupních center. Aktuální statistiky přitom ukazují, že nakupování holdují muži ve stejné míře jako ženy, a že pokud objem peněz utracených muži je o něco nižší, je to kvůli nedostatku volného času, nikoliv kvůli nechuti nakupovat.

Shopaholik, tedy osoba, která již nad svými výdaji kontrolu ztratila, obvykle nemá ani přibližnou představu o tom, kolik utratí měsíčně, a často ani o tom, kolik by měl bance splatit. „Hnacím motorem pro fungování takto závislých lidí je nakupování stále dalších a dalších věcí, které nepotřebují. Sebemenší stresovou situaci vnímají jako impulz k uklidnění prostřednictvím dalšího nákupu. Takoví lidé před svými partnery obvykle zatajují pravou cenu pořízených věcí, nebo si vymýšlejí, proč zrovna onu věc museli koupit. Jestliže si okolí všimne, že něco s jejich blízkým není v pořádku, shopaholik se snaží své výdaje zamaskovat, ovšem nesnaží se nijak omezit své utrácení. Nebezpečí v této závislosti se zatím skrývá v relativně vysoké toleranci společnosti. Mávnutí rukou nad problémem přitom může vyústit až v situaci, kdy závislý může dostat do dluhů všechny své blízké,“ varuje Pavlína Folovská, manažerka společenské odpovědnosti ČSOB.

Člověk postižený touhou neustále nakupovat, který se chce vyléčit, by si měl stanovit přesný rozpočet určující, kolik může týdně utratit. Fixní částku např. dva tisíce korun pak může utratit za cokoliv, ale v žádném případě ji nesmí nepřekračovat. „Shopaholismus je fenoménem dnešní doby a lidé, kteří mu propadnou, dokáže dovést nejen k vyčerpání běžného konta, ale také k zadlužování po známých,“ říká Pavlína Folovská. „Snahou ČSOB je tyto situace eliminovat. V rámci ČSOB Nadačního programu vzdělání jsme pomohli vybudovat 19 občanských poraden s dluhovým poradenstvím pro ty, kdo se dostali do obtížné finanční situace,“ doplňuje Pavlína Folovská.

Aby se vám nestalo něco podobného, je nutné mít na vědomí několik základních pravidel:

1. Rozvrhněte si svůj měsíční rozpočet. Kolik utratíte za nájem a bydlení, kolik potřebujete na jídlo, kolik na dopravu nebo léky. Určitou částku si také pravidelně ukládejte na nečekaná vydání, případně na pojištění nebo stavební spoření.

2. Nakupujte s rozmyslem. Nekupujte nic, na co nemáte peníze. A pokud se rozhodnete pro nákup věci na úvěr, mělo by se vždy jednat o zboží dlouhodobé potřeby, nikoliv zážitkové, nebo krátkodobé požitky.

3. Platební nebo kreditní karta? Kreditní karta má jednu velkou výhodu – neutrácíte vlastní peníze, ale prostředky banky. Vaše peníze přitom leží na účtu a vydělávají, případně s nimi můžete manipulovat.