Hotovostní platby ustupují - lidé chtějí platit jednou kartou v celé Evropě

Celých 80 % spotřebitelů by chtělo mít možnost používat svou debetní kartu v rámci celé Evropy. To jim umožní zavedení Jednotné evropské platební zóny (SEPA), ke kterému dojde k 1. lednu 2008. Většina evropských držitelů karet však zatím pojem SEPA nezná.

Praha, 22. března 2007 – Z nového průzkumu společnosti MasterCard vyplývá, že tři čtvrtiny (73 %) evropských držitelů debetních karet by tyto karty rády nahradily takovými platebními kartami, které by bylo možné jednotně používat v celé Evropě.

Studii, do které se zapojilo 3 000 držitelů debetních karet z Belgie, Francie, Německa, Nizozemska, Polska a Velké Británie, provedla pro MasterCard společnost KRC Research. Jejím hlavním zjištěním je fakt, že 80 % spotřebitelů by chtěli používat svou debetní kartu kdekoli v Evropě tak, jak to činí ve své zemi.

Většina spotřebitelů přitom neví, jaké výhody jim během necelého roku přinese blížící se zavedení Jednotné evropské platební zóny (SEPA – Single Euro Payments Area). Od 1. ledna 2008 musí držitelé debetních karet v rámci SEPA obdržet platební karty, které jim umožní provádět platby za stejných základních podmínek bez ohledu na to, kde se momentálně nacházejí.

Situaci komentoval i Javier Perez, prezident společnosti MasterCard Europe:

„V současné době je pojem SEPA používán hlavně ve finančních kruzích. Avšak běžný občan by měl vědět, že s příchodem SEPA bude moci používat svou debetní kartu kdekoli v Evropě stejně jako ve své rodné zemi. Jak ukazuje náš průzkum, povědomí spotřebitelů o zóně SEPA je zatím velmi malé. Není však pochyb, že za touto koncepcí stojí právě držitelé karet z celé Evropy.“

„Každým dnem si stále více lidí uvědomuje výhody debetních karet a upouští od hotovostních plateb za běžné nákupy. Náš nový průzkum ukázal, že si evropští spotřebitelé osvojili debetní karty jako způsob platby za nákupy v hodnotě mezi 10 až 199 eury a k úhradě větších sum používají kreditní karty. Konec éry hotovostních plateb přichází postupně. Když se podaří lidi přesvědčit, že mohou své debetní karty používat v celé Evropě stejně pohodlně a bezpečně jako doma, podpoří to budoucnost bez finančně nákladné hotovosti – dodatečné náklady spojené s používáním hotovosti jsou odhadovány na 100 euro na osobu ročně,”dodal Javier Perez.

V rámci celé Evropy slyšel o zóně SEPA méně než jeden z deseti (9 %) držitelů debetních karet. Je tedy nutné vynaložit velké úsilí na další propagaci této koncepce. V některých zemích je povědomí o zóně SEPA dokonce ještě menší. Například v Nizozemsku (2 %), ve Francii (3 %), ve Velké Británii (5 %), v Německu (5 %) a v Belgii (8 %). O něco lepší je situace v Polsku, kde zná termín SEPA jeden ze tří respondentů (29 %). Jen velmi malá část respondentů (9 %), kteří už někdy slyšeli o zóně SEPA, uvedla, že dobře ví, co SEPA znamená. To odpovídá méně než jednomu procentu držitelů debetních karet v celé Evropě.

SEPA podpoří používání debetních karet

Je pravděpodobné, že držitelé debetních karet poté, co jim bude vysvětlen pojem SEPA, zdvojnásobí četnost používání debetních karet k platbám za nákupy v zahraničí, a to ve většině maloobchodních kategorií (například k úhradám pohonných hmot u benzínových čerpadel, k nákupům v supermarketech, k platbám za zboží dlouhodobé spotřeby a za stravování v restauracích). Existuje tedy reálný předpoklad, že by povědomí spotřebitelů o programech v oblasti SEPA mohlo podpořit používání debetních karet.

Například čtyři z deseti (38 %) spotřebitelů v současné době platí při cestách do zahraničí za pohonné hmoty raději debetní kartou. Po informování o koncepci SEPA by se počet spotřebitelů používajících k platbám za pohonné hmoty debetní karty mohl zvýšit až na 68 %.

Držitelé debetních karet se dělí na dvě skupiny. Jedna skupina má za to, že ze zavedení zóny SEPA budou těžit především banky (34 %), druhá skupina si myslí, že to budou spotřebitelé (33 %). Celých 40 % držitelů karet se spoléhá na to, že hlavním zdrojem informací o zóně SEPA budou banky. Jeden ze tří (34 %) držitelů karet spoléhá, že mu informace poskytnou hlavně asociace spotřebitelů.

Dny, kdy se platilo převážně v hotovosti, jsou nenávratně pryč

Spotřebitelé sáhnou do kapsy raději pro debetní kartu než pro hotovost. Osm z deseti (80 %) spotřebitelů shledává platbu debetní kartou jako podstatně pohodlnější platební prostředek a dvěma ze tří spotřebitelů (67 %) připadá platba debetní kartou bezpečnější než platba papírovými penězi.

Výsledky průzkumu podporují názor, že dny, kdy se platilo převážně v hotovosti, jsou nenávratně pryč. Předpokládají, že trend masivnějšího vydávání debetních karet by měl pokračovat i v budoucnu. U karet značky Maestro® se jedná o meziroční nárůst ve výši 5,7 % – v roce 2006 se počet karet značky Maestro v Evropě vyšplhal 287 miliónů.

Podle společnosti MasterCard používají evropští spotřebitelé své karty stále častěji. Téměř 40 % držitelů debetních karet uvedlo, že svou debetní kartu používají častěji než v uplynulém roce. Pouze jeden ze dvanácti (8 %) držitelů debetních karet je přesvědčen, že svou debetní kartu používá v menším rozsahu.

Debetní karty zlepšují řízení financí

Z průzkumu společnosti MasterCard dále vyplývá, že téměř polovina evropských spotřebitelů věří, že debetní karty usnadňují řízení financí, na rozdíl od třetiny spotřebitelů (34 %), kteří dávají přednost hotovosti. Z šesti evropských zemí, které se do průzkumu zapojily, jsou o užitečnosti debetních karet z pohledu řízení financí nejvíce přesvědčeni francouzští spotřebitelé. O tom, že debetní karty usnadňují řízení financí, je přesvědčeno 70 % francouzských spotřebitelů.