Fórum “Institucionální základy zdravých financí”, předcházející oficiální oslavě “graduace” České republiky ze Světové banky, přivedlo do Prahy finančníky z celého světa

Vláda České republiky a Světová banka pořádaly tento týden v Praze společně mezinárodní setkání na téma institucionálních základů pro zdravé finanční systémy. Setkání, které skončilo v úterý, bylo spojeno s oslavou zařazení České republiky mezi vyspělé země a přivedlo do Prahy vysoké představitele a zástupce mezinárodní finančních institucí a organizací z více než dvaceti zemí. Účastníci diskutovali o vývoji mezinárodní finanční architektury a dosavadních zkušenostech v této oblasti.

Spuštění programu Mezinárodní finanční architektury (International Financial Architecture), který zahrnuje mezinárodní normy a standardy pro finanční systémy, bylo motivováno finančními krizemi 90. let, včetně těch ve Střední Evropě. Na rozdíl od krizí předchozí dekády, které měly spíše makroekonomické příčiny, byly finanční krize 90. let zapříčiněny špatným stavem finančního sektoru v dané zemi či regionu.

Téma setkání, “Institucionální základy pro zdravé finanční systémy” bylo vybráno českou stranou jako připomenutí klíčové role, kterou Česká republika hrála ve vývoji diagnostiky norem a standardů pro finanční sektor.

Viceprezident Světové banky pro finanční sektor Cesare Calari nazval vztah mezi Českou republikou a Světovou bankou reciproční výměnou zkušeností. Calari na adresu vlády a představitelů finančních institucí řekl: Odborníci, kteří se v Praze sešli, disponují opravdu mimořádně velkým množstvím znalostí, teoretických postupů i praktických zkušeností. Společná diskuse posunula úroveň našeho poznání opět výrazně kupředu.

Fórum přivedlo do Prahy vysoké představitele centrálních bank, regulátorů a dohledu nad finančním trhem ze zemí, které v posledních uskutečnily nejzajímavější reformy finančního sektoru. Amar Bhattacharya, odborný konzultant Světové banky, poznamenal: Rozsah zkušeností jednotlivých zemí, které zde byly prezentovány, ukazuje, jaký pokrok učinily finanční reformy v těchto zemích za posledních osm let. Zajímavé bylo i to, jak různými cestami bylo těchto cílů dosaženo.

Účastníci setkání se shodli na tom, že i když od konce 90. let byly národní a mezinárodní finanční systémy díky reformám institucí hodně upevněny, existují oblasti, kde jsou nutné další změny či reformy. Patří sem zejména oblast účetnictví a auditu, corporate governance v podnicích a ve finančním sektoru a v neposlední řadě také oblast řešení úpadků. Viceprezident banky Cesare Calari upozornil, že na tyto záležitosti se musí soustředit prakticky všechny země.

Vedoucí představitelé zemí, kteří se setkání účastnili, se shodli na tom, že globální program diagnostiky finančního sektoru vedený Světovou bankou a Mezinárodním měnovým fondem jako součást Mezinárodní finanční architektury je užitečnou podporou a inspirací finančních reforem. Fóra, podobná tomu v Praze, která umožňují dialog a dovolují účastníkům výměnu zkušeností, jsou pro pokračující snahu o posílení stability a průhlednosti finančních systémů, jejich odolnosti proti šokům a krizím a jejich otevřenosti pro co nejširší okruh podniků a domácností, velice důležitá.

Do budoucnosti by si viceprezident Calari přál, aby se mezinárodní standardy a normy bankovnictví, kapitálových trhů, pojištění a penzí, opatření proti praní špinavých peněz a dalších oblastí, nestaly „napoleonským zákoníkem“, ale aby byly inspirovány těmi „nejúspěšnějšími principy z praxe”. Cesare Calari to shrnul závěrečnou poznámkou. Mezinárodní finanční architektura by měla být živým procesem, trvale využívajícím nové poznatky získané v průběhu reforem.