Firemní bankroty poklesly pod úroveň loňského roku, osobní bankroty nadále meziročně rostou, ale rovněž pomaleji

[Tisková zpráva] Insolvenční návrhy i vyhlášené bankroty týkající se firem a podnikatelů v květnu poklesly pod úroveň loňského roku. Zatímco v květnu 2009 bylo na firmy a fyzické osoby podnikatele podáno 328 insolvenčních návrhů, letos to bylo 306, což je o 7 procent méně. Stejně tak zatímco v loňském květnu bylo vyhlášeno 127 firemních bankrotů, letos to bylo 121, což je meziročně dokonce o 5 procent méně. Vyplývá to z nejnovějších statistik databáze Cribis.cz, které poskytla společnost CCB – Czech Credit Bureau. Osobní bankroty však meziročně nadále rostou, i když rovněž pomaleji.

„Zpomalení insolvenčních návrhů týkajících se firem i vyhlášených firemních bankrotů ve srovnání s počátkem letošního roku je výsledkem kombinace několika faktorů. Především dochází k postupnému oživení ekonomické aktivity v Německu, tedy u našeho hlavního obchodního partnera. Z toho vyplývá zvyšující se zahraniční poptávka, která se promítá do růstu průmyslové výroby a vývozu, růstu nových objednávek firem a zvyšující se důvěry v domácí ekonomiku. Růst nezaměstnanosti se zastavil, stejně jako propad mezd. Zadlužení domácnosti sice i nadále roste, ale podstatně pomalejším tempem,“ říká Věra Kameníčková, vedoucí analytického oddělení ve společnosti CCB – Czech Credit Bureau, která databázi obchodních informací Cribis.cz provozuje.

Insolvenčních návrhů týkajících se fyzických osob bylo v květnu podáno 566, což je v meziročním srovnání o 130 procent více. V porovnání s dubnovými čísly, kdy bylo podáno 782 návrhů na osobní bankrot, je to však o téměř 28 procent méně. Vyhlášeno bylo v květnu 311 osobních bankrotů, což je meziročně o 81 procent více. V porovnání s dubnem letošního roku, kdy bylo vyhlášeno 478 osobních bankrotů, jde však rovněž o pokles o přibližně 35 procent.

„U osobních bankrotů se v květnu nadále zhoršila relace mezi insolvenčními návrhy na osobní bankrot a vyhlášenými bankroty. Fronta návrhů čekajících na soudní projednání je relativně nejdelší od ledna 2009. K opačnému jevu došlo ve firemní oblasti,“ vysvětluje Věra Kameníčková.

Celkově bylo v květnu podáno 872 insolvenčních návrhů, což je o 52 procent více než ve stejném období loni, ale téměř 30 procent méně než v dubnu letošního roku. Vyhlášeno bylo celkem 432 osobních a firemních bankrotů, což je meziročně o 44 procent více, ale v porovnání s letošním dubnem opět o téměř třetinu méně.

„Květen je již druhým měsícem, ve kterém se snižují jak počty vyhlášených bankrotů, tak i počty insolvenčních návrhů. Platí to pro firemní oblast i pro osobní bankroty. V obou oblastech se jedná, do určité míry, o reakci na prudký meziměsíční vzestup v březnu letošního roku a tedy o návrat na dlouhodobou trajektorii růstu, kterou lze pozorovat od ledna 2009. Tato trajektorie je strmější v případě osobních bankrotů a pozvolná v případě firemních bankrotů,“ vysvětluje Věra Kameníčková ze společnosti CCB – Czech Credit Bureau.

Nejvíce firemních bankrotů bylo v květnu tradičně vyhlášeno v Praze, kde zbankrotovalo 27 firem. V Jihomoravském kraji bylo vyhlášeno 18 bankrotů a v Moravskoslezském kraji 16 firemních bankrotů. Nejméně firemních bankrotů bylo v květnu vyhlášeno Karlovarském kraji, kde nezbankrotovala žádná firma. Nejvíce zbankrotovaných společností, celkem 28, podnikalo v oblasti obchodu, 15 firem bylo ze stavebnictví, 9 pak shodně z oblastí kovovýroby a pronájmu strojů a zařízení.

„Pokud ekonomické oživení bude i nadále pokračovat, lze do konce roku očekávat stagnaci počtu vyhlášených firemních bankrotů, respektive mírný růst měsíčních údajů. Růst osobních bankrotů bude i nadále vyšší než firemních,“ říká Věra Kameníčková.

Prostřednictvím portálu Cribis.cz si mohou podnikatelé rychle ověřit, zda jsou jejich obchodní partneři seriózní nebo jim nehrozí bankrot. Na portálu totiž naleznou například procentní vyjádření pravděpodobnosti bankrotu konkrétní firmy nebo takzvaný CCB Index vyjadřující obchodní riziko vyplývající z možné spolupráce s touto firmou.

K dispozici jsou také informace o jejich finančním stavu, přehled vlastnické struktury nebo analytický pohled na odvětví a region, v němž působí. Na portálu jsou k nalezení i diagramy vztahových vazeb mezi společnostmi a jejich zástupci, marketingové seznamy nebo monitorovací a výstražné služby.