Finančními experimentátory jsou spíše lidé s vyššími úsporami

[Tisková zpráva] Exkluzivní průzkum J&T Banky, jež pro ni vypracovala společnost TNS AISA, přinesl zajímavé výsledky o českém bankovním trhu. Průzkum byl zaměřen na témata týkající se vztahu k financím, využívání bank a bankovních produktů či využívání termínovaných vkladů a spořících účtů.

V rámci kvantitativní části byli dotázáni respondenti ve věku od 18 do 65 let, kteří mají k dispozici úspory alespoň ve výši 50 000 Kč, s nimiž mohou v následujících šesti měsících volně nakládat. Průzkum je součástí aktivit J&T Banky, odborníka na investice, zaměřených na co nejkvalitnější bankovní poradenství.

Jak Češi přistupují k bankovním produktům?

To jakým způsobem se jedinec chová na bankovním trhu a jaký má postoj k různým bankám a bankovním produktům, je v přímé souvislosti s výší jeho disponibilních úspor.

Zatímco lidé s menšími úsporami spoří sice pravidelně, ale vesměs na nečekané výdaje, lidé, jejichž úspory překračují 200.000Kč, se častěji snaží naspořené finance nějakým způsobem výhodně zhodnotit.

Co se týče znalosti finančního trhu a využívání produktů, nejsilnější postavení mají v tomto ohledu lidé s disponibilními úsporami 500.000Kč a více. „Větší množství financí podněcuje snahu se jim dále „věnovat“, zjišťovat informace a hledat cesty, jak tyto prostředky zhodnotit. Častějšími uživateli spořících účtů a terminovaných vkladů jsou právě lidé, jejichž finanční prostředky v úsporách dosahují vyšších hladin,“ říká Petr Málek, marketingový ředitel J&T Banky . „S výší úspor také stoupá plánování či ochota si depozitní produkt tohoto typu pořídit,“ dodal.

Respondenti byli rozděleni do tří skupin dle výše úspor: 1. skupina: 50 000 Kč až 200 000 Kč; 2. skupina: 200 000 Kč – 500 000 Kč  a 3. skupina: 500 000 Kč a více. S narůstajícím objemem úspor je pro jedince důležitější nechat si poradit s tím, jak s penězi nakládat a to zejména od bankovního poradce přímo v bance (15 %, 20 a 22 %). Významné procento cílové skupiny s nejvyššími disponibilními úsporami si ve srovnání s ostatními skupinami chodí pro radu také k nezávislým finančním poradcům (13 %).

Finančního poradce jsou ochotni využívat spíše lidé s větším objemem disponibilních úspor. V případě bankovního poradce není rozdíl tak markantní, rady nezávislého finančního poradce je však ve třetí cílové skupině s disponibilními úsporami nad 500.000Kč ochotno využívat oproti druhým dvěma cílovým skupinám asi 4× více lidí.

Lidé orientovaní na úrok jsou obecně jedinci s vyšším objemem úspor, nemusí se však jednat o úspory, se kterými mohou ihned, nebo v nejbližší době disponovat.

Termínovaný vklad či spořící účet?

Lidé s vyššími úsporami také v porovnání s ostatními segmenty i s obecnou zkoumanou populací (lidé s disponibilními úsporami nad 50.000Kč) častěji využívají termínované vklady a spořící účty, a častěji je plánují využívat v budoucnu.

Preference způsobů zřízení terminovaného vkladu je pro všechny cílové skupiny podobná. Většina jedinců stále preferuje osobní kontakt se zástupcem banky přímo na pobočce. Lidé s vyššími disponibilními úsporami však vykazují relativně vysokou ochotu uzavřít smlouvu prostřednictvím finančního poradce či přes internet (okolo 30 %).

A konečně jak lidé přistupují k informačním zdrojům o financích?

Finanční servery, kde je možné vyhledávat nejrůznější údaje z oblasti financí, a které umožňují srovnání jednotlivých finančních institucí i jejich produktů jsou velice důležitým zdrojem informací zejména pro jedince s větším množstvím naspořených finančních prostředků (přes 60 %).