Průzkum GE Money Bank: finanční krize ovlivnila postoj ke spoření téměř 40 % Čechů

Čtyři z deseti obyvatel ČR v souvislosti s finanční krizí začali více šetřit, méně si půjčovat a méně utrácet. Míra vlivu krize na chování obyvatel se však liší mezi jednotlivými regiony. Nejvíce lidí změnilo svůj přístup ke spoření v důsledku finanční krize v Karlovarském kraji, konkrétně dvě třetiny jeho obyvatel. V těsném závěsu za Karlovarskými jsou obyvatelé Pardubického kraje, kde vliv krize na své chování deklaruje polovina obyvatel.

Změnu svého chování pociťují nejvíce obyvatelé Karlovarského a Pardubického kraje, nejméně pak Středočeši, Pražané a obyvatelé Plzeňského kraje.

Vyšší procento ovlivněných je dále v Olomouckém (48 %) a Jihočeském (47%) kraji. Nejméně se nechali doposud ovlivnit Pražané (25 %), Středočeši (28 %) a obyvatelé Plzeňského kraje (34 %). Vyplynulo to z lednového průzkumu, ve kterém GE Money Bank zjišťovala, jak se změnily postoje obyvatel ČR ke spoření v závislosti na finanční krizi.

Z průzkumu GE Money Bank vyplývá, že obyvatelé jednotlivých regionů České republiky vykazují rozdílný přístup k hospodaření s volnými finančními prostředky. Shodují se však v tom, že se na jejich postojích ke spoření jednoznačně odráží finanční krize. To, jakým způsobem, překvapivě nezávisí na výši příjmu. Lidé spoří více než dříve, ale jinak. V nejisté době nechtějí mít přístup k penězům omezený výpovědními lhůtami, a proto méně využívají termínované vklady a naopak roste jejich zájem o spořicí účty, říká Petr Kursa, manažer depozitních produktů GE Money Bank. Na zvýšenou potřebu lidí spořit bez výpovědních lhůt reagujeme nabídkou spořicího účtu Genius Plus, který má nejvyšší úrokovou sazbu na trhu ve výši 3,6 procenta ročně, dodává Petr Kursa.

V Karlovarském kraji ovlivnila finanční krize postoj ke spoření nejvíce lidí z celé republiky. Více než 60 % jeho obyvatel se cítí být ovlivněno následky vývoje na finančních trzích, které poté promítají do svého přístupu ke spoření. Také více než polovina obyvatel Pardubického kraje ke spoření začalo přistupovat jinak v závislosti na probíhající krizi. Změnu chování přiznává naopak pouze jedna čtvrtina Pražanů. Obyvatelé Středočeského kraje také nepřipouští, že by svůj postoj ke spoření výrazně přehodnotili, změnu přiznává jen 28 % Středočechů.

Jakým způsobem konkrétně ovlivnila krize přístup Čechů ke spoření? Pokud obyvatelé Karlovarského kraje, kteří se cítí být krizí ovlivněni nejvíce, srovnávají svůj přístup ke spoření dnes a před rokem, 26 % z nich deklaruje, že více spoří. To je nejsilnější meziroční změna ve srovnání s ostatními regiony v ČR. Stejné tíhnutí ke spoření přiznává také čtvrtina obyvatel Pardubického kraje, kde navíc pouhá 4 % obyvatel tvrdí, že spoří méně než před rokem. V oblasti spoření krize nejméně ovlivnila obyvatele Zlínského a Jihočeského kraje, kde 25 % respektive 24 % lidí tvrdí, že spoří méně než před rokem.

Z výzkumu také vyplynulo, že na finanční krizi reagují obyvatelé krajů rozdílně i co se týká účelu spoření a nakládání s volnou hotovostí. Téměř třetina obyvatel Pardubického a Olomouckého kraje začala v reakci na krizi spořit pro případ nouze. Na druhé straně spektra stojí Pražané, z nichž si jen 8 % připouští, že by je finanční krize donutila k tomu, aby si šetřili pro případ nouze.

Levnější nákupy

Změna v chování v oblasti spoření se promítla také do nákupního chování Čechů. Koupi dražšího zboží si rozmyslela téměř čtvrtina obyvatel Pardubického kraje, kteří jsou tak v ČR nejopatrnější co se týče nakládání s rodinným rozpočtem. Naopak lidé žijící na Vysočině své nákupní chování prakticky nemění, pouze 4 % lidí se poohlédne po levnější variantě. To je nejnižší podíl ve srovnání se zbytkem země.

Úvěry a ztráta zaměstnání

Finanční krize neovlivnila pouze postoje Čechů ke spoření, ale také k půjčování peněz. Téměř pětina lidí z Libereckého kraje se obává ztráty zaměstnání, a proto si nechce vzít půjčku. Z dopadů finanční krize mají tedy největší obavy v porovnání se zbytkem ČR. Naopak obyvatelé Zlínského kraje jsou nejvíce optimističtí, jelikož si prakticky nikdo nedělá starosti ze ztráty zaměstnání, a proto se neobávají ani úvěrů. Podobný postoj mají i obyvatelé Prahy, Středočeského a Plzeňského kraje, kde se pouhá 2 % lidí obávají půjček z důvodu možné ztráty zaměstnání.