Fascinující, ale i brzká realita – život do 150 let

Geny, které nám zaručují zdravé mládí, nám později v životě škodí: gen p53 stimuluje později v životě imunitní systém k tomu, aby likvidoval rezervy kmenových buněk, které obnovují lidské tkáně. Důsledkem je stárnutí…

Ještě před pár lety byla myšlenka průměrné délky života do 100 let utopií a “scestným” názorem hrstky badatelů. Dnes se již seriozně hovoří o hranici 150 let a vlády vyspělých zemí, v čele s USA vynakládají stovky reálných milionů ze svých rozpočtů na výzkum bio-genetiky a “biologie stárnutí”. V minulém roce Spojené státy vynaložily úctyhodnou sumu $2,4mld. (60miliard Kč) do výzkumu této sféry. Pro porovnání, v minulém roce bylo vynaloženo $3,5mld na výzkum rakoviny prsu… Je tedy patrné, že výzkum dlouhověkosti má své opodstatnění a je brán velmi, velmi vážně. Zeptáte se asi…kdo má zájem „uměle“ o 50, 60, 70 let prodlužovat život lidem na sklonku jejich životů…?? Omyl…tyto nové revoluční výzkumy jsou zaměřeny zejména na výrazné posunutí té aktivní části života, tak aby už dnešní 40-cátníci měli možnost aktivně pracovat a tvořit daleko za hranicí 100 let. Ekonomická podstata je zde zjevná…déle aktivní, zdravý a spokojený člověk je v každé společnosti přínosný nejen jako spotřebitel, ale zejména jako tvůrce nadhodnoty. O radostech života nemluvě.

Bádání vědců

Před nedávnem odkryly a uveřejnily tato revoluční fakta prestižní vědecké a investiční publikace jako American Journal of Human Genetics, Harvard Business Review a Wall Street Journal. “Stárnutí je nechtěný a vedlejší účinek žití“… „První člověk, který se dožije 1000(!) let je zajisté už dnes mezi námi…” …tvrdí Dr. Aubrey de Grey, hlavní genetický inženýr na Cambridge University, který je de facto „řečníkem tažení proti stárnutí“…Ten dále uvádí…“…připustíte-li si to, či nikoliv, vyjma nehod a sebevražd, většina lidí – kolem 40.cítky a mladších bude mít možnost žít ještě jedno století a více..“ Bláznovství? Ano, mimo obyčejných smrtelníků jsou vědci, kteří o doktoru de Grey tvrdí, že je divoce optimistický šílenec. Avšak, kolega de Greye, Prof. Michael Rose, docent evoluční biologie na University of California a jedna z největších světových kapacit na poli biologie a genetiky, tvrdí taktéž… „veškeré své úsilí nyní vkládám do práce a výzkumu nesmrtelnosti“. Profesor Rose, dosáhl revolučních úspěchů…zázraků, při prodlužování života octomilek a myší. Vybral ty mušky, které se rozmnožovaly až pozdě v životě a přiměl je, aby se rozmnožovaly mezi sebou. Čím déle trvalo těm muškám, než zplodily potomstvo, tím déle žily. Nyní chová Prof. Rose octomilky, které žijí po dobu 130 dní a nikoliv po normální dobu 40 dní. Byl také schopen o 20% průkazně prodloužit životy laboratorních myší, pomocí navýšení jejich přirozené hranice antioxidantů.

Elixír života

V čem spočívá onen elixír života u lidí? V posledním roce začaly z „útrob“ soukromých genetických laboratoří přeních korporací jako Genzyme, Genentech, Geron nebo Biogen a dalších, ale také předních světových univerzit „prosakovat“ velmi citlivé, ale fascinující informace o receptu na imortalitu. Je to kombinace přirozených faktorů jako ultra-nízko-kalorické stravy, denního cvičení, no smoke & no drugs a oněch připravovaných „tajných“ preparátů. Vědci dokázali, že „proti-stárnoucí mechanismus“ je spojen s genem zvaným SIR2. Dr. Leonard Guarente, biolog z prestižní bostonské MIT – Massachusetts Institute of Technology, jedné z NEJ univerzit světa, kde jen pro zajímavost vyučuje či vyučovalo 61! (ano 61) nositelů Nobelovy ceny, nedávno dokázal, že červi hlístice, které mají více než jednu kopii genu SIR2, žijí o padesát procent déle než normální červi. David Sinclair, ředitel výzkumu stárnutí na Harvardské univerzitě prohlásil, že skupina genů SIR2 „je zatím jeden z nejdůležitějších objevů v sektoru „genetiky stárnutí“. To možná vysvětluje, proč omezení přísunu kalorií zvyšuje délku života, neboť gen SIR2 snižuje činnost genů, když nemá buňka dost potravy.

Vědci se většinou nyní shodují, že stárnutí je podstatnou měrou způsobováno škodami, které lidským buňkám činí volné radikály. Volný radikál je atom anebo molekula, které mají alespoň jeden nepárový elektron, takže jsou velmi chemicky reaktivní. Volné radikály vznikají v buňkách jako vedlejší produkt výroby energie. Volné radikály poškozují buněčnou DNA a syntézu bílkovin. Při rozmnožování buněk dochází kromě toho někdy k chybám při čtení DNA. Tím vznikají neefektivní bílkoviny. Nahromaděné chyby při kopírování DNA vedou po dosažení věku 30 let každoročně k půlprocentnímu poklesu celkových fyzických schopností člověka.

V laickém podání….zjistilo se tedy, že mimo existence (či neexistence) genu SIR2 a dalších dvou podstatných genových průlomů (jako jsou objevy genů „grim reaper“ a „fountain of youth“), hraje klíčovou roli v prodloužení života buněk schopnost každé kmenové buňky se samo-čistit. Náš život je, vlastně životem našich kmenových buněk, které pro zachování své existence kontinuálně spalují cukry – glukózu. Tento velmi logický proces je spolu s regenerací a čištěním, základem k zachování života každé buňky…principu našich životů. Problém nastává v případě, když ona specifická buňka nedostává přísun cukrů, nebo! – což je daleko nejpodstatnější zjištění, není schopna efektivně spalovat a především pak pročišťovat sama sebe. Znečištění a chemické reakce vedoucí k dis-elasticitě uvnitř buňky má pak za následek (v lepším případě) její postupné odumření, (v horším) nakažení ostatních a odumření. Jsme-li schopni ono znečistění odstranit pomocí buněčných enzymů, či jinak viz. „grim reaper“, pak jsou výše uvedené geny – viz. „fountain of youth“, schopny život buňky dokonale prodloužit/pro­dlužovat.

Planeta důchodců?…Omyl!

Mnoho lidí myšlenku života do 150 odmítá, představa o „planetě důchodců“ mnohé děsí, nicméně většina z nás se myšlence – prodloužení si aktivního života o 10… 20let – zajisté nebrání, naopak….výzkum a budoucnost směřují k „odložení stáří“, ne k jeho umělému prodlužování. Základem úspěchu nejen genetického bádání, které ultimátně vede k posouvání hranice průměrného věku však zůstává především výzkum a vývoj léků na léčbu proti rakovině, chorob srdečních a cukrovky. Hranice průměrného věku na 150 a aktivního na 120letech však není už jen utopie. Posuďte sami, před sto lety…v roce 1900, byl průměrný věk mužů 46,3let, žen 48,3. 50let poté…v roce 1950, se věk mužů prodloužil o 42% na 65,6let a žen o 47% na 71,1let. V posledních 50letech došlo také z významnému posunu, když průměrný věk mužů je 74,8let a žen 80,1 let.

V posledních 100 letech se náš život tedy prodloužil o více než 60%. K prvnímu radikálnímu prodloužení lidského života došlo začátkem dvacátého století, kdy poklesla kojenecká úmrtnost a člověk zvítězil nad nakažlivými nemocemi. Nyní jsme na prahu druhé „revoluce dlouhověkosti“, kdy dojde k „odložení stáří“ díky rozmachu moderní vědy. Otázky dlouhověkosti, či nesmrtelnosti začínají být zodpovídány a řešeny.

A jak profitovat?

Z pohledu našeho, tedy pohledu investičních poradců však vyvstává další radikální otázka, a to „JAKOU INVESTICÍ A JAK NA TOMTO PROGRESIVNÍM PROCESU SOLIDNĚ VYDĚLAT A JAK SI ONEN PRODLOUŽENÝ ŽIVOT, JAKO MULTIMILONÁŘI, ŘÁDNĚ ZABEZPEČIT A TUDÍŽ I ZPŘÍJEMNIT?

V současné době neexistují na světových burzách veřejně obchodovatelné společnosti, které by byly zaměřeny na výzkum dlouhověkosti jako takové. Nicméně, pečlivě jsme vybrali TRIO těch nejlepších společností s největším potenciálem na poli genetického a makromolekulárního výzkumu, které aktivně pracují také na programech výzkumu životnosti kmenových buněk („stem cell research“), velmi úzce spjatým se zkoumáním dlouhověkosti. Jedná se o společnosti Genentech (DNA), Geron (GERN) a Alteon (ALT), jejichž odborná doporučení jsou přílohou. Doporučujeme je nakoupit jako jeden celek – pro rozložení případného rizika, neboť tyto společnosti se liší jak svou tržní kapitalizací (large cap – smallcap – microcap), volatilitou, likviditou, tak počtem vědců a zaměstnanců. Spojuje je však jedno, skvělá budoucnost při záchraně zdraví a delšího života.