Evropské společnosti kótované na amerických burzách i jejich české pobočky musí urychleně zapracovat na splnění požadavků zákona Sarbanes-Oxley

Praha, 10. dubna 2006 – Evropští emitenti kótovaní na amerických akciových trzích, kteří již letos musí dostát požadavkům zákona Sarbanes-Oxley, by se měli poučit ze zkušeností amerických společností, jež požadavky tohoto zákona splnily jako první. Musí však postupovat rychle, protože zavedení funkčních procesů interních kontrol je náročnější, než se původně předpokládalo. Potvrzují to výsledky průzkumu Ernst & Young s názvem „Trendy v oblasti interních kontrol“. Protože i na českém trhu působí dost firem, které podléhají zákonu Sarbanes-Oxley, mohou být zkušenosti organizací z různých odvětví cenným návodem, jak si poradit s praktickým naplňováním požadavků tohoto zákona.

“Výsledky celosvětového průzkumu potvrzují to, co je důležité i pro odpovídající české firmy. Některé z nich mají před sebou ještě spoustu práce, především v nastavení procesu implementace požadavků zákona Sarbanes-Oxley tak, aby nevyžadoval příliš mnoho času. Zároveň by měly dokázat využít synergie s ostatními funkcemi podnikového řízení, jakými jsou například interní audit nebo řízení rizik,” říká Jan Fanta, partner oddělení ekonomického poradenství společnosti Ernst & Young. “Hlavním přínosem studie je, že potvrzuje nebezpečnost přístupu, kdy se společnost snaží odkládat implementaci na poslední chvíli, což pak znamená vynaložit enormní úsilí v časovém stresu a odvádí pozornost managementu od jiných důležitých oblastí.”

Závěry průzkumu odhalují klíčové poznatky zahraničních emitentů se zaváděním systému interních kontrol v souladu se zákonem Sarbanes-Oxley:

  • Včasné posouzení prostředí a kontrol na úrovni celé společnosti  – 45 % společností, které se průzkumu zúčastnily, předpokládá, že toto posouzení proběhne až ve třetím nebo čtvrtém čtvrtletí. Avšak urychlení prací v této oblasti je výhodné z pohledu uvolnění kapacit na detailní testy jednotlivých procesů, včasné upozornění na hlavní problémové oblasti a více času na případnou nápravu.
  • Přísnost v daňové oblasti – Navzdory tomu, že splnění požadavků zákona Sarbanes-Oxley v daňové oblasti patří obvykle mezi problematické, téměř dvě třetiny společností nepřehodnotily svůj přístup k přípravě podkladů a kalkulaci daní a pouze 40 % má v implementačním týmu specialistu na daňové otázky.
  • Rozsah interního auditu – Třetina společností věnuje více než 50 % zdrojů interního auditu aktivitám spojeným s realizací požadavků zákona Sarbanes-Oxley. To zvyšuje riziko, že interní audit nepokryje všechny rizikové oblasti nefinančního výkaznictví.
  • Hledání přidané hodnoty  – V souvislosti s úsilím, které společnosti vyvinuly při přípravě na plnění požadavků zákona Sarbanes-Oxley více než 80 % společností zmínilo přínos zdokonalených finančních postupů a větší odpovědnosti manažerů za kontrolní systémy.

Podle zákona Sarbanes-Oxley je vedení společností povinno ve výroční zprávě zhodnotit interní kontroly, které společnost používá v oblasti finančního výkaznictví. Tento zákon se vztahuje nejen na americké kotované společnosti, ale i na všechny další společnosti registrované americkou Komisí pro cenné papíry. Termín, kdy má daná společnost začít splňovat jeho požadavky, se liší podle typu společnosti. Například pro největší americké společnosti bylo tímto datem 11. listopad 2004, pro společnosti se sídlem mimo území spojených států se jedná o 15. červenec 2006 případně 2007.