Světový den spoření: Češi jsou konzervativními střadateli

Češi jsou spíše konzervativními střadateli - nejoblíbenějším produktem je stavební spoření (49 % obyvatel) následované kapitálovým a životním pojištění (34 %). V průměru si Češi měsíčně ukládají částku v rozmezí 1 000 - 2 500 Kč. Zájem klientů o pravidelné spoření stále roste i v souvislosti s finanční krizí, která potvrdila, že zajistit se na horší časy se vyplatí.

To, že spoření má v Česku tradici, dokazuje i fakt, že 77 % české populace považuje úspory za důležité. Údaje vyplývají z analýzy IMAS International zpracované pro Erste Group. Světový den spoření tradičně připadá na připadá na 31. říjen.

Spoření je podle studie významné i v ostatních zemích skupiny Erste Group, do které patří Česká spořitelna. Ze zemí Erste Group (vedle ČR také Rakousko, Slovensko, Slovinsko, Maďarsko, Ukrajina, Chorvatsko, a Rumunsko) jsou nejvíce spořiví Rakušané – osm z deseti Rakušanů využívá nějaký spořící produkt, přičemž zdaleka nejoblíbenější jsou vkladní knížky (vkladní knížku má 78 % obyvatel). Naproti tomu např. v Maďarsku je nejpopulárnější penzijní pojištění a životní pojištění, v Srbsku je největší zájem o termínované vklady.

V Česku je vedle tradičních vkladních knížek populární odkládání malých pravidelných částek. Česká spořitelna nabízí od července 2009 pro tento účel Program spoření a investování. Za necelé čtyři měsíce si jej sjednalo již více než 90 000 tisíc klientů. Jde o celkové poradenství s pravidelným spořením či investováním podle klientových finančních možností a přání tak, aby měl kdykoli k dispozici potřebnou hotovost a přitom maximálně využíval všech benefitů, které nabízí stát. Denně si v bance produkt domluví průměrně 1 200 klientů.

Největším motivem pro spoření je v České republice tvorba finanční zálohy pro případ nouze, následuje spoření na stáří nebo pro umožnění časnějšího odchodu do důchodu. Mezi dalšími pohnutkami dominují snaha našetřit si na určitou věc nebo na nutné investice či akvizice. Část respondentů si pravidelně spoří na dovolenou. 62 % spořících očekává, že v následujících pěti letech bude spořit zhruba stejně, 19 % pak očekává zvýšení ukládaných částek a stejné procento populace naopak jejich snížení.

Světový den spoření byl vyhlášen 31. října 1924 na Mezinárodním kongresu spořitelen v Miláně. Účastníci kongresu chtěli jeho vyhlášením rozšířit význam spoření do povědomí veřejnosti. Pokud poslední říjnový den připadne na víkend nebo státní svátek, připomíná se mezinárodní den spoření zpravidla předchozí pracovní den, letos tedy v pátek 30. října. Cílem totiž je, aby lidé alespoň v tento den zvážili, zda jsou jejich úspory dostatečné a aby pro ně případně tento den byl impulsem pro to, aby se spořením začali.