Deloitte: co šéfové ještě nevědí o svém podnikání

Příliš mnoho představenstev a výkonných ředitelů ví stále ještě velmi málo o tom, zda jejich společnosti fungují správně, a tak často tápou ve tmě. Příčinou je nedostatek kvalitních, spolehlivých informací o těch výsledcích jejich firem, které nelze vyjádřit jednoduchým finančním ukazatelem. Přitom právě nefinanční ukazatele fakticky určují konkurenceschopnost a dlouhodobou úspěšnost společnosti. Vyplývá to z nejnovější studie: „V temnotách II: co mnoho představenstev a ředitelů stále ještě neví o zdraví svého podnikání“ (In the Dark II: What many boards and executives still don´t know about the health of their businesses), kterou nedávno publikovala účetní a poradenská společnost Deloitte.

Hlavní poznatky z průzkumu:

– Schopnost získávat a sledovat finanční výsledky svých firem hodnotí jako vynikající nebo dobrou 87 % respondentů, avšak jen 29 % dotázaných takto popisuje schopnost sledování nefinančních ukazatelů

– Přitom více než třetina účastníků průzkumu potvrzuje, že výsledky jejich společností jsou více determinovány nehmotnými než hmotnými aktivy

– Pro 78 % respondentů nejsou finanční ukazatele dostatečné k tomu, aby rozlišili silné a slabé stránky jejich firem

Když česká firma požádá o dotaci z fondů Evropské unie, musí se podrobit hodnocení svého ekonomického zdraví. Její rating je sestavován nejen na základě finančních ukazatelů, ale také ukazatelů nefinančních. Mezi ně patří např. podnikatelská historie, zaměstnanost v regionu, závislost na hlavním odběrateli, a jiné. O významu nefinančních ukazatelů se ale také už přesvědčily společnosti, které umisťovaly primární emisi akcií na burzu nebo žádaly o úvěr. Nefinanční ukazatele se stále častěji stávají součástí výročních zpráv, a to nejen firem kotovaných na veřejných trzích. Nejčastěji se publikují informace o sociální odpovědnosti společnosti, péči o odborný růst zaměstnanců, o řízení vlivu firmy na životní prostředí, apod. Nefinanční ukazatele tedy nejsou ničím novým ani neznámým. Nebývají však náležitě doceňovány samotným vedením firem, a to zdaleka ne jen firem tuzemských. Globální výzkum o důležitosti nefinančních ukazatelů při řízení společností a o schopnosti vedení firem takové ukazatele získávat a vyhodnocovat podnikla společnost Deloitte poprvé v dubnu 2004. Většina respondentů tehdy vyjádřila potřebu nefinančních údajů pro řízení svých firem, avšak postěžovala si na jejich nedostupnost nebo nízkou informační hodnotu.

Studie, která vychází s opakovaného loňského průzkumu a jež byla právě publikována, naznačuje výrazné zlepšení, přitom však odhaluje zásadní rozpory mezi tím, co představenstva a ředitelé mnoha významných světových korporací říkají, a jaká je reálná situace. Vrcholoví manažeři jsou sice vstřícnější vůči nefinančním ukazatelům a rozumějí jim lépe než v roce 2004, ale ještě nejsou připraveni podle nich skutečně jednat, říká William G. Parrett, generální ředitel a předseda představenstva Deloitte.

Nejen peníze jsou zajímavé

Globálního průzkumu, který Deloitte uskutečnila ve spolupráci s Economist Intelligent Unit loni v prosinci, se zúčastnilo 175 výkonných ředitelů a členů představenstev. Průzkum byl v lednu doplněn řadou hloubkových rozhovorů s vysokými manažery předních nadnárodních korporací. Velká většina respondentů (83 %) při něm potvrdila, že rostou požadavky trhu na zveřejňování nefinančních ukazatelů. Tlaky sílí nejen od trhů samotných, ale také ze strany sdělovacích prostředků, lobbyistů, občanských a nevládních organizací, atd…

Přesto se větší pozornosti a oblibě dostává ukazatelům finančním. Sledování finančních údajů hodnotí jako vynikající nebo velmi dobré 87 % respondentů. Avšak jen 29 % podobných odpovědí zaznělo na stejnou otázku ohledně údajů nefinančních.

Více než třetina respondentů (37 %) přitom uznává, že nefinanční ukazatele jsou pro úspěch jejich firem rozhodující. Jako klíčový výsledek například uvedla 52 % dotázaných spokojenost zákazníků, 38 % výkonnost a efektivnost procesů, 28 % inovace a 23 % spokojenost zaměstnanců.

Špatné informace

Účastníci průzkumu si stěžují na kvalitu a spolehlivost tzv. „měkkých informací“ jako na jednu z hlavních příčin, proč nefinanční ukazatele nemohou sledovat: 58 % dotázaných by potřebovala lepší informace o spokojenosti zaměstnanců, 48 % o spokojenosti zákazníků, 36 % o vývoji nových výrobků a služeb, 35 % o kvalitě řízení a 32 % o dopadech na komunitu, v níž společnost operuje. Naproti tomu potřebu zkvalitnit finanční údaje pociťuje jen pětina dotázaných.

Jako další příčinu studie označuje skutečnost, že zatímco finanční údaje představují informace jasné, porovnatelné a důvěrně známé, nefinanční údaje jsou spíše uměním než vědou. Proto jsou vůči nim vrcholoví manažeři nedůvěřiví.

Přesto je 49 % dotázaných přesvědčeno, že důkladnější zaměření na nefinanční data může uchránit jejich firmu před ztrátou důvěry (u firem s ročním obratem nad 1 mld. USD je to 59 %), a že ke sledování těchto ukazatelů je donutí tlak zákazníků, kteří jsou čím dál lépe informováni o trhu např. prostřednictvím internetu (to je názor 40 % respondentů), rostoucí světová konkurence (podle 38 % odpovědí), regulační a kontrolní instituce (32 %), nutnost inovovat produkci (29 %), sdělovací prostředky (26 %), případně nevládní a občanské organizace (16 %).

Neznají, nemají čas, ale lepší se

Ze studie Deloitte vyplývá, že zájem vrcholových manažerů o nefinanční údaje stoupá, avšak nedostávají je v potřebné míře a kvalitě. Je varující zjištění, že představenstva a výkonní ředitelé podle vlastních slov dostávají jiné údaje, než jaké potřebují, upozorňují autoři studie. Podle 55 % respondentů je to proto, že nejsou dostatečně rozvinuté nástroje a metody zjišťování těchto údajů, 49 % soudí, že je za tím určitá skepse lidí z firmy, zda nefinanční data mohou vůbec nějak úspěšnost podniku ovlivňovat, pro 44 % respondentů tkví příčina ve stanovením odpovědnosti, 41 % odpovědí odkazuje na neznalost práce členů výkonného managementu a představenstev s měkkými daty, 21 % soudí, že je to kvůli nemožnosti porovnání s údaji od konkurence, 19 % respondentů soudí, že šéfové prostě nemají čas na práci s nefinančními ukazateli a 6 % účastníků průzkumu se obává, že by údaje mohla získat konkurence.

Závěry studie Deloitte však nepostrádají optimismus. Za uplynulá léta se o nefinanční ukazatele, jejichž prostřednictvím lze hodnotit výsledky podnikání, zajímá stále více společností, konstatuje W. G. Parrett. Pomohou jim lépe definovat jejich konkurenční výhody, zlepšit výkon a nakonec přispějí k celkovým výsledkům podniků. Firmy pochopí, že vyváženější soubor finančních a nefinančních cílů může zlepšit jejich fungování a dokonce i výsledky finanční.

Grafy:

Graf 1
Graf 2
Graf 3