Čtvrtinu energie z Temelína může nahradit letos nepotřebné obilí

Současné přebytky obilí, které stát draze odkupuje, by mohly jako topivo posloužit pro tisíce domácností; hlavně na venkově. Jen současné přebytky obilí by vydaly za pět milionů megawatthodin energie, což je přibližně čtvrtina energie ročně vyrobené Temelínem. Energie jen z 50 procent současné orné půdy ležící ladem by se vyrovnala Temelínu úplně. Existují již energeticky soběstačné obce, které topí pouze biomasou. Jeden hektar pole energetického obilí totiž zabezpečí teplem rodinný domek na celou sezonu.

Topení biomasou podle odborníků dokáže ušetřit konečnému spotřebiteli až polovinu nákladů na vytápění oproti jiným ušlechtilým palivům. V tuzemsku je přitom obilí, které patří mezi standardní ekologická paliva, permanentní přebytek. Pro spalování je navíc vhodné i znehodnocené obilí, pro potravinářské a krmné účely již nepoužitelné. Nad celým projektem využití biomasy v systému „Energeticky soběstačné obce" hodlá přebrat záštitu ministerstvo průmyslu a obchodu a vážně se jím zabývá parlamentní komise pro hospodářskou politiku.

V Česku je na dva miliony tun obilí, které nikdo nechce. V přepočtu jde zhruba o pět milionů megawatthodin tepla. Například rodinný domek spotřebuje na jednu topnou sezonu jen asi pět tun obilí, na jeho vypěstování postačí hektarové pole. Při využití tohoto obilí pro vytápění lze dosáhnout až 50procentní úspory nákladů oproti jiným ušlechtilým palivům, jakými je třeba plyn či olej, nebo i mírné úspory oproti topení uhlím. Nejde ovšem o žádnou novinku, podobné technologie se úspěšně využívají řadu let. V Česku jsou v tomto směru už i energeticky soběstačné obce – například Žlutice na Karlovarsku či Dešná u Jindřichova Hradce, vysvětlil Vladimír Verner, ředitel společnosti Verner, která se zabývá výrobou topných systémů.

Pro sklizeň energetického obilí navíc není zapotřebí zvláštní technika a pro pěstitele není nutné nakupovat nové vybavení. Zemědělci tak mohou pěstovat obilí na potraviny nebo krmení a další část na palivo. Pokud by se obilí během pěstování z jakéhokoli důvodu znehodnotilo pro potravinářské účely, je stále možné jej se ziskem využit jako kvalitní palivo. Česko má navíc v tuto chvíli k dispozici okolo milionu hektarů ladem ležící orné půdy vhodné k pěstovaní obilí a další hektary nevyužitých luk pro sklizeň sena. Pokud by se využilo jen 50 procent tohoto rozsahu, získá se energie, kterou ročně vyrobí elektrárna typu Temelín, dodal Verner.

Navíc obce mohou zaměstnat řadu lidí, kteří obvykle končí na podpoře – například zemědělce či lesní dělníky. Ti se mohou úspěšně živit pěstováním a zpracováním biomasy na palivo. Peníze za takovéto palivo se navíc vždy vrátí zpět do krajiny a kasy regionu. Obce nejsou závislé na centrálních dodavkách energie a prostředky na nákup paliva neodcházejí ze země do ciziny – makroekonomické dopady jsou zřejmé. Pro zemědělce navíc možnost využití obilí k topení znamená jednoznačnou jistotu prodeje obilí za každých podmínek, vyjmenoval Vladimír Verner.

Pěstování obilí dále podporuje obhospodařování krajiny a při jeho užití jako topiva by nemuselo být nutné zemědělce dotovat. Za palivové obilí či seno lze totiž získat vyšší příjem nežli z dotací. To se týká i dotací poskytovaných za sklizeň trvalých travních porostů, například v horských oblastech. Pro malé odběratele jako jsou domácnosti je zajímavá cena až do 3500 korun za tunu. Zde proto vzniká pro zemědělce velmi zajímavý prostor jak tento potenciálně lukrativní produkt nabídnout. Rozhodně se prodej palivového obilí maloodběratelům nedá srovnávat s prodejem velkým energetickým společnostem, které nemohou nabídnout více jak 1000 korun za tunu, uzavřel Vladimír Verner, ředitel společnosti Verner, a.s.

V celé České republice je nyní zhruba 70 výtopen na biomasu. Zájemci o tento druh vytápění navíc mohou získat dotace na využití biomasy pro energetické účely a to jak z Evropské unie, tak Fondu životního prostředí. Česko má navíc v souvislosti s integračními povinnostmi do EU zajistit od roku 2008 až 12 procent z celkové potřeby energií z alternativních zdrojů. V současnosti je však podíl alternativních zdrojů pouze 1,5 procenta. V Rakousku to je však přes 20 procent, navzdory mnohem hornatějšímu typu krajiny.

Kolik stojí ročně vytopení rodinného domku různými druhy paliv:
palivo 1 GJ 80 GJ na topnou sezonu – průměrná spotřeba rodinného domku
obilí 160 Kč 12 800 Kč
hnědé uhlí v klasických kotlích 170 Kč 13 600 Kč
plyn 295 Kč 23 600 Kč
elektřina akumulační 320 Kč 25 600 Kč

Jeden gigajoul při ceně obilí 2 500 korun za tunu vychází v průměru na 160 korun, což při průměrné spotřebě 80 GJ představuje 12 800 korun na topnou sezónu rodinného domku. Topení plynem ve stejném domě přijde na 23 600 korun za sezonu a akumulační elektřina dokonce na 25 600 korun. Topení obilím je dokonce o málo levnější, než-li topení hnědým uhlím v klasických kotlích, kde spotřebitel za sezónu zaplatí 13 600 korun.