ČSSZ informuje: Kdo má nárok na ošetřovné?

[Tisková zpráva] Česká správa sociálního zabezpečení informuje o nárocích na ošetřovné.

Nárok na ošetřovné má při splnění stanovených podmínek zaměstnanec, pokud nemůže vykonávat zaměstnání z důvodu ošetřování nemocného člena domácnosti. Náleží také v případě, kdy zaměstnanec nemůže pracovat, neboť musí pečovat o zdravé dítě mladší 10 let, protože školské nebo dětské zařízení bylo uzavřeno (z důvodu epidemie, havárie či jiné nepředvídané události), dítěti byla nařízena karanténa, nebo osoba, která jinak o dítě pečuje, sama onemocněla. Při péči o dítě starší 10 let z důvodu uzavření školy ošetřovné nenáleží.

Při onemocnění dítěte nebo jiného člena rodiny, při péči o dítě do 10 let věku z důvodu, že mu byla nařízena karanténa nebo proto, že osoba, která jinak o dítě pečuje onemocněla, se nárok na dávku uplatňuje tiskopisem „Rozhodnutí o potřebě ošetřování (péči)“, který vystavuje ošetřující lékař osoby, která onemocněla, v případě nařízení karantény též orgán ochrany veřejného zdraví (dále jen ošetřující lékař). Tiskopis má 2 propisovací díly.  Při vzniku potřeby ošetřování předá ošetřující lékař  pojištěnci (popř. osobě, která onemocněla, byla jí nařízena karanténa) první díl tohoto rozhodnutí, a to:

•    I. díl  – Rozhodnutí o vzniku potřeby ošetřování (péče) – žádost o ošetřovné, kterým zaměstnanec uplatňuje nárok na ošetřovné a po doplnění části B ho předá svému zaměstnavateli.

Pro výplatu  dávky  musí zaměstnanec  ještě doložit trvání potřeby ošetřování. Tuto skutečnost dokládá

•    II. dílem – Rozhodnutí o ukončení potřeby ošetřování (péče), který zaměstnanci předá ošetřující lékař (orgán ochrany veřejného zdraví) při ukončení potřeby ošetřování; ošetřující lékař může rozhodnout o ukončení potřeby ošetřování nejvýše tři kalendářní dny dopředu ode dne, kdy vyšetřením zjistil, že potřeba ošetřování(péče) pominula, resp. pomine.

•    Potvrzením o trvání potřeby ošetřování (péče) v případech, kdy ošetřování  trvá delší dobu. Tento tiskopis ošetřující lékař vystaví i v případě vystřídání ošetřujících osob, a to ke dni, který  předchází  dni, od kterého ošetřování (péči) přebrala jiná osoba.

I tyto tiskopisy předává zaměstnanec neprodleně svému zaměstnavateli.

Vznikne-li nárok na ošetřovné při péči o dítě do 10 let z důvodu uzavření dětského výchovného zařízení,  zaměstnanec jej uplatní na tiskopisu „Žádost o ošetřovné při péči o dítě do 10 let z důvodu uzavření výchovné zařízení (školy)“. Tento tiskopis mu vydá ve 2 vyhotoveních výchovné zařízení (škola), do které dítě chodí. Zaměstnanec doplní část B. tiskopisu a předá jej neprodleně svému zaměstnavateli. (Druhý díl tohoto tiskopisu slouží pro uplatnění nároku v případě vystřídání v péči o dítě, jinak se nepoužije.)

Zaměstnavatel vyplní v tiskopise, v rubrice „záznamy zaměstnavatele“,  které dny v průběhu potřeby ošetřování zaměstnanec pracoval a kdy nastoupil do zaměstnání. Doklady k uplatnění nároku na dávku spolu s vyplněným tiskopisem „Příloha k žádosti o dávku nemocenského pojištění“  předá neprodleně příslušné OSSZ.

Ošetřovné je dávka nemocenského pojištění a vyplácí ji od prvního dne ošetřování příslušná okresní správa sociálního zabezpečení (v Praze Pražská správa sociálního zabezpečení, v Brně Městská správa sociálního zabezpečení – OSSZ/PSSZ/MSSZ) po dobu nejdéle 9 kalendářních dní. Popřípadě 16 kalendářních dní u osamělého zaměstnance, který má v trvalé péči dítě ve věku do 16 let, které neukončilo povinnou školní docházku. Rodiče či jiné oprávněné osoby se přitom mohou v ošetřování vystřídat (vystřídání v péči je možné jen jednou).

Doba poskytování ošetřovného se tímto vystřídáním neprodlužuje.

Jak vysoké bude ošetřovné?

Výše ošetřovného od prvního kalendářního dne činí 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu za kalendářní den. Denní vyměřovací základ je průměrný denní příjem v tzv. rozhodném období. Rozhodné období je zpravidla 12 kalendářních měsíců před měsícem, ve kterém vznikla sociální událost.

Příjmy v tomto období se sečtou, vydělí se počtem kalendářních dnů a získaná částka tvoří denní vyměřovací základ (DVZ). Ten se stanoveným postupem redukuje a z redukovaného denního vyměřovacího základu se počítají dávky nemocenského pojištění. Z částky do první redukční hranice (825 Kč) se u ošetřovného počítá 90 %, z částky nad první redukční hranici do druhé redukční hranice se počítá 60 %, z částky nad druhou redukční hranici do třetí redukční hranice se počítá 30 % a k částce nad třetí redukční hranici se nepřihlíží.

Redukční hranice od 1. 1. 2011 činí:

1.    redukční hranice    825 Kč

2.    redukční hranice 1 237 Kč

3.    redukční hranice 2 474 Kč

Příklad: Výpočet ošetřovného

Vyměřovací základ zaměstnance v rozhodném období byl 258 000 Kč. DVZ před redukcí činí 706,85 Kč (258 000 Kč : 365 dnů). Z částky do první redukční hranice, která v roce 2011 činí 825 Kč, se započítává 90 % (706,85 Kč x 90 % = 636,17 Kč), zaokrouhleno na celé koruny 637 Kč. Denní dávka bude činit 383 Kč (637 Kč x 60 % = 382,20 Kč), zaokrouhleno na celé Kč, za kalendářní den.

Při 9 kalendářních dnech ošetřování náleží dávka ve výši 3 447 Kč (383 Kč x 9 dní).

Některé skupiny pojištěnců nemají vzhledem k charakteru vykonávané činnosti na ošetřovné nárok (např. lidé, kteří pracují na základě dohody o pracovní činnosti, lidé, kteří pracují z domova, zahraniční zaměstnanci a OSVČ).