ČNB vydala Zprávu o inflaci IV/2011

[Tisková zpráva] Bankovní rada České národní banky na svém zasedání 10. listopadu 2011 schválila letošní čtvrtou Zprávu o inflaci.

· Nová makroekonomická prognóza předpokládá, že celková inflace v roce 2012 dočasně vzroste v důsledku zvýšení DPH těsně pod 3 %; od začátku roku 2013 se pak sníží pod 2% inflační cíl

· Měnověpolitická inflace se bude pohybovat na celém horizontu prognózy mírně pod cílem

· Hospodářský růst ve zbytku letošního roku dále zpomalí zejména vlivem odeznění investic do zásob, pokračující fiskální konsolidace, a také oslabení zahraniční poptávky; její pokračující útlum pak v roce 2012 přispěje k dalšímu zvolnění tempa růstu HDP

· Prognóza očekává posilování nominálního kurzu koruny vůči euru od začátku roku 2012

· S prognózou je konzistentní mírný pokles tržních úrokových sazeb na začátku prognózy a jejich stabilita až do přelomu let 2012 a 2013

· Vedle základního scénáře byl sestaven alternativní scénář „stagnace eurozóny“ zohledňující rizika spojená s předpoklady o budoucím zahraničním ekonomickém vývoji

Bankovní rada České národní banky na svém zasedání 10. listopadu 2011 schválila letošní čtvrtou Zprávu o inflaci. Tato zpráva je jednou ze základních součástí komunikace centrální banky s veřejností v režimu cílování inflace. Stěžejní částí Zprávy o inflaci je popis čtvrtletní makroekonomické prognózy ČNB, která představuje klíčový vstup pro rozhodování o měnové politice. Smyslem zveřejňování prognózy a jejích předpokladů je činit měnovou politiku co nejvíce transparentní, srozumitelnou, předvídatelnou, a proto důvěryhodnou. Zprávu o inflaci předkládá ČNB dvakrát ročně k projednání Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky.

Prognóza popsaná v kapitole II této zprávy předpovídá, že celková meziroční inflace se v roce 2012 vlivem změn DPH dočasně zvýší těsně pod 3 %. Sekundární dopady zvýšení DPH jsou předpokládány nevýrazné. Po odeznění primárního vlivu zvýšení DPH pak v roce 2013 celková inflace klesne pod 2% inflační cíl. Měnověpolitická inflace, tj. inflace očištěná o primární dopady změn nepřímých daní, se bude na celém horizontu prognózy pohybovat mírně pod cílem. 

Hospodářský růst ve druhé polovině letošního roku dále zpomalí zejména v důsledku odeznění investic do zásob, pokračující fiskální konsolidace a zvolnění zahraniční poptávky. Za celý rok 2011 se HDP zvýší o 2 %. Dopad pokračujícího útlumu zahraniční poptávky do dynamiky HDP se pak zřetelně projeví v roce 2012, kdy celoroční růst HDP zpomalí na 1,2 %. K opětovnému zesílení reálné ekonomické aktivity dojde až v roce 2013 (na 2,7 %) v souvislosti s oživením hospodářského růstu v eurozóně a zmírněním dopadů fiskální konsolidace. Na trhu práce se uvedený vývoj ekonomické aktivity odrazí jen utlumeným nárůstem celkové zaměstnanosti v letošním roce a její stagnací v roce 2012. Zaměstnanost se začne lehce zvyšovat až v roce 2013, což se odrazí i v poklesu míry nezaměstnanosti. Růst mezd v podnikatelské sféře bude pozvolna zrychlovat a od roku 2012 se budou mzdy zvyšovat i v nepodnikatelské sféře. Nominální kurz koruny vůči euru bude od začátku roku 2012 posilovat z dočasně oslabené úrovně v závěru letošního roku. S prognózou je konzistentní mírný pokles tržních úrokových sazeb na začátku prognózy a jejich stabilita až do přelomu let 2012 a 2013. Úrokové sazby nereagují na očekávané dočasné zvýšení inflace nad cíl z titulu primárních dopadů změn nepřímých daní.

Vedle základního scénáře byl sestaven alternativní scénář „stagnace eurozóny“, zachycující riziko spojené s předpoklady ohledně budoucího zahraničního ekonomického vývoje. Očekávání ekonomické aktivity a inflace v eurozóně totiž jen postupně zohledňují aktuální nepříznivý vývoj související s eskalací evropské dluhové krize, zatímco tržní výhled eurových úrokových sazeb reagoval silně a okamžitě. Tento alternativní scénář tak zachycuje výrazné zpomalení růstu HDP eurozóny v roce 2012 v průměru téměř na nulovou hodnotu spolu s rychlejším poklesem inflace. Uvedený vývoj v zahraničí se pak promítá do výraznějšího ochlazení domácí ekonomické aktivity a slabší hladiny kurzu koruny. Výraznějšímu oslabování kurzu koruny brání vyšší úroveň sazeb 3M PRIBOR oproti hodnotám základního scénáře. Celková i měnověpolitická domácí inflace se oproti prognóze v souhrnu výrazně nemění, neboť vliv nižší ekonomické aktivity, pomalejšího růstu mezd a nižších regulovaných cen je kompenzován výrazně pozvolnějším posilováním kurzu koruny.