Čeští akcionáři by po firmách měli chtít více

Čeští akcionáři by měli od společností vyžadovat vyšší standardy corporate governance, tedy nastavování a dodržování zásad správy korporací. Jde například o nároky na kvalifikaci a nezávislost členů představenstev a dozorčích rad, jejich odměňování, interní audit, který kontroluje průhlednost dění ve firmě atd. Vyplývá to z průzkumu KPMG „Corporate governance v České republice 2004/2005“, který byl proveden ve spolupráci s Fondem národního majetku, Ministerstvem průmyslu a obchodu a Institutem členů správních orgánů.

Jak průzkum zjistil, české společnosti většinou bez problémů dodržují zákonná nařízení. Ve vyspělých ekonomikách je ale obvyklé, že korporace – zvláště ty, které usilují o získání kapitálu na veřejných trzích – jdou nad rámec zákonných povinností a dodržují mnohem přísnější pravidla. Ta většinou vycházejí z určitých zvyklostí (tzv. Best Practice) nebo doporučení ze strany různých sdružení akcionářů, institucí kapitálových trhů atd. „Firmy se chovají tak, jak jim to nařizuje zákon. Problém je v tom, že čeští akcionáři a instituce nejsou tak důslední, jako ve vyspělých ekonomikách a spokojí se s tím,“ říká k tomu Stanislav Červeňan, partner KPMG Česká republika. „Je například zcela nestandardní, aby představenstva řešila otázky vnitřního auditu, který by měl fakticky kontrolovat chod firmy a tedy také jejich činnost. Pokud akcionáři po dozorčích radách nevyžadují důslednější kontrolu společnosti, připravují se o zásadní pravomoc,“ dodává S. Červeňan.

Výzkum dospěl k závěrům, které lze stručně shrnout do následujících bodů:
• Většina dotázaných společností má pravidla corporate governance nastavena pouze do té míry, aby vyhověla základním zákonným požadavkům.
• Na členy statutárních a dozorčích orgánů nejsou kladeny specifické kvalifikační požadavky. Jediným požadavkem bývá absence konfliktu zájmů.
• Společnosti většinou obsazují orgány pouze zákonným minimem členů. Typické představenstvo má pouze tři členy, kteří jsou zároveň členy managementu společnosti a žádný není nezávislý. Typická dozorčí rada je opět jen tříčlenná.
• Představenstvo se zpravidla schází jednou měsíčně, pouze polovina dozorčích rad se schází častěji než čtyřikrát do roka.
• Pravidla pro odměňování členů orgánů nebývají jasně definována a záleží jen na valné hromadě.
• Společnosti obecně věnují jen malou pozornost řízení rizik.
• Otázky spojené s auditem většinou řeší představenstvo, což redukuje dozorčí funkci dozorčí rady.
• V otázkách interního auditu bývají orgány často pasivní.
• Orgány bývají zapojeny do přípravy strategie, ne už však tolik do přípravy plánů.
• Průzkum ukázal, že členové představenstev dozorčích rad jsou obecně spokojeni s informacemi, které jim jsou předkládány.
• Pozitivní je zjištění, že řada společností vyžívá moderních metod řízení.
Pojem corporate governance se ve vyspělém světě vžil pro pravidla správy korporací, upravující například složení jejich orgánů z hlediska závislosti členů, pravidla pro hlasování na valných hromadách, sdílení informací, monitoring a audit ve společnosti apod. Někde se upravují i pravidla tzv. zájmových skupin, jako jsou zaměstnanci či orgány místní samosprávy. Pravidla pro corporate governance jsou dána zákony a nařízeními či kodexy burz a regulátorů veřejných trhů. V některých zemích existují i výbory pro corporate governance a využívají se tzv. principy Best Practice.

Český průzkum KPMG probíhal na základě dotazníku, adresovaného předsedům představenstev a dozorčích rad. Obsahoval celkem 66 otázek rozdělených do tří sekcí:
1. Corporate governance (základní informace o nastavení systému)
2. Komunikace (reportování představenstvu a dozorčí radě, informační potřeby těchto orgánů)
3. Doplňující informace o vlastnických poměrech ve společnosti a jejím sektorovém zařazení
Vzorek pro výzkum byl vybrán z 500 největších českých společností. Ke dni uzávěrky došlo 242 vyplněných dotazníků. Celkem odpovědělo 76 členů dozorčích rad a 166 členů představenstev.