Český výzkum má významný potenciál

[Tisková zpráva] Transfer technologií, export vědeckých poznatků a know how budou hrát v budoucnu klíčovou úlohu v českém zahraničním obchodě.

I v českých podmínkách jsou výzkumné výsledky a lidský potenciál, které se dají lehce exportovat, mají šanci na světových trzích, a je potřeba hledat další cesty jak je ještě lépe uchopit. Je nevyhnutelně nutné zaměřit se na produkty či služby s vysokou přidanou hodnotou. Koncentrovat rozdrobený výzkum, podporovat kvalitní pracoviště a výjimečně nadané studenty. Neoddělovat výzkum od výchovy odborníků a zakládat společné laboratoře se zahraničními společnostmi.

Jedním z úspěšných příkladů propojení akademického prostředí s podnikovou praxí je Katedra kybernetiky ČVUT, která působí jako EU Centrum Excelence. „Vytvořili jsme nástroje pro transfer technologií, tj. samostatné entity jako spin-off společnosti. Jsou to vlastně firmy soukromého charakteru, které transformují výsledky výzkumu do praxe. Dělají totiž něco, co se už dá nazvat produktem nebo prototypem produktu,“ prohlásil Prof. Ing. Vladimír Mařík, DrSc. z ČVUT během druhého diskusního setkání exportérů, jež se uskutečnilo v rámci projektu HSBC GRANT na podporu českého exportu.  Kromě toho katedra v poslední době přešla i na model vytváření tzv. star-up firem o dvou či třech zaměstnancích, které jsou připravovány na exit.  „Očekáváme, že tyto společnosti prodáme včetně technologie. Je to například  Cognitive Security vyvíjející unikátní řešení počítačové bezpečnosti nebo Agentfly Technologies, která řeší zcela jedinečný systém řízení letového provozu,“ upřesňuje profesor Mařík. Spolupráce akademické sféry s průmyslem může mít několik úrovní. „Počínaje poradenstvím, přes krátkodobé či dlouhodobé projekty až třeba po přípravu a výchovu odborníků a vytvoření týmu pro velkou zahraniční společnost,“ říká Tomáš Nymburský z HSBC plc – pobočka Praha. S tím, jak východní rozvíjející se trhy nastartovaly ekonomický růst, začaly zvyšovat i investice do vzdělání a vlastního výzkumu. „České podniky by měly stavět své obchodní strategie na široké obchodní základně. Je nutné si uvědomit, že průmysl tvoří 39 procent HDP, služby 59 procent HDP, a to je potenciál, který je nutné využít, a na kterém je možné stavět,“ říká Nymburský a dodává: „Vytváří se nová filozofie, která říká, že všichni v Evropě budeme silnější, pokud bude Evropa jako jeden celek součástí globálního obchodu.“ Evropa má podle Nymburského silnou pozici zejména ve zkušenostech vědomostních center a v začlenění Evropy do globálních dodavatelských řetězců.

 „Katedra kybernetiky spolupracuje s nejšpičkovějšími světovými univerzitami, velké světové firmy od nás trvale odebírají výsledky, export výzkumných a vývojových služeb samotné katedry je ve výši 2 milionů dolarů ročně, export včetně spin-off firem tvoří téměř 10 miliónů dolarů a vytvořili jsme přes 250 vysoce kvalifikovaných pracovních míst,“ popisuje úspěchy profesor Mařík a říká, že spolu se svými kolegy dospěl k závěru, že je rozhodující podporovat špičkové studenty.

Pokud chce Česká republika udržet svou pozici ve světové ekonomice za deset či patnáct let, je třeba se orientovat zejména na:

•    export produktů a služeb s vysokou přidanou hodnotou

•    vzdělávání a produkování kvalifikované pracovní síly

•    výzkum a vývoj

•    transfer výsledků výzkumu do produktů a služeb

•    vybudování vlastní kvalitní vědecké základny

Klíčovými faktory jsou kvalitní výzkum, kvalita lidských zdrojů, ale také schopnost transferovat výsledky do praxe a vytvořit prodejné produkty či služby, což je oblast, ve které podle profesora Maříka Česká republika silně zaostává.